Rakousko a Švýcarsko mají v podstatě stejně výhodné podmínky pro rozvoj energetiky.
Evropský energetický mix: na snižování emisí jen Alpy nestačí
Zatímco však naši jižní sousedé v současné době kryjí celkovou spotřebu elektřiny nejméně z desetiny dovozem a místo snižování emisí skleníkových plynů jich do ovzduší vypouštějí rok od roku více, v konfederaci vykazují přebytky proudu a s kjótskými cíli se vyrovnávají.
Důvod? Švýcarské elektrárny neprodukují jako jediné v Evropě žádné emise CO2 díky mixu vodních zdrojů a pěti jaderných bloků v Beznau, Gösgenu, Leibstadtu a Mühlebergu.
Loni vyrobily 65,8 miliardy kWh, z toho 26,3 miliardy, tedy přesně 40 %, v atomových energetických zdrojích, uvádějí statistiky bernského ministerstva energetiky. Celkové švýcarské emise skleníkových plynů činily v roce 2005 podle Evropské ekologické agentury 53,6 miliónů tun, v přepočtu na obyvatele tedy 7,15 tuny. Pokud by se současná klimatická politika v zemi nezměnila, sníží se množství CO2 vypouštěného ve Švýcarsku do roku 2010 na 51,1 miliónu tun.
Rakouské elektrárny vyrobily loni 63,7 miliardy kWh, z toho 34,9 miliardy, tedy 55 %, ve vodních zdrojích; běžně se tento podíl pohybuje až kolem dvou třetin. Tepelným elektrárnám dominují plynové a kamenouhelné, které podle regulačního úřadu E-control vyprodukovaly necelou čtvrtinu rakouského proudu. Emise skleníkových plynů stouply v roce 2005 už na 93,3 miliónu tun, tedy na 11,2 tuny na obyvatele.
Pro úplnost: V Česku se z loňských 88,2 miliardy kWh vyrobilo podle ERÚ v uhelných blocích 56,7 miliard, tedy 64 procent elektřiny. Obě jaderné elektrárny vyprodukovaly 26,2 miliard kWh (30 %). Do ovzduší se v roce 2005 vypustilo 145 miliónů tun skleníkových plynů, tedy 14 tun na obyvatele. Důvodem je opět v první řadě energetika: Každá miliarda kilowatthodin vyrobená v uhelných zdrojích představuje zhruba milión tun oxidu uhličitého vyslaného do ovzduší, konstatují studie Evropské ekologické agentury.
ENERGETICKÝ MIX V ROCE 2020
Evropskému energetickému mixu bude dominovat zemní plyn (35 %), uhlí (27 %) a atom (17 %). Obnovitelné zdroje včetně vodních mají dosáhnout 20% podílu. Hlavní výrobci a spotřebitelé elektřiny ji budou získávat různými způsoby. V Německu dosáhne v roce 2020 podíl uhlí 56, plynu 20, obnovitelných zdrojů 14 a z atomu dvě procenta.
Francie bude nadále stavět na jaderné energetice (66 %) doplněné po dvanácti procentech plynovými a vodními zdroji. Obnovitelné zdroje pokryjí pět a uhelné jen čtyři procenta domácí výroby proudu.
V nejaderné Itálii bude převládat zemní plyn (57 %). Vodní elektrárny vyrobí 14, uhelné 13 a obnovitelné zdroje 10 % proudu; pět procent elektřiny dodají mazutové bloky. Prognózy neuvádějí, zda země současně zmírní současnou 20% závislost na dovozu, především z Francie a Švýcarska.
Švýcarsko hodlá vyrábět elektřinu z poloviny ve vodních a z 38 % v jaderných zdrojích. Na obnovitelné zdroje připadnou čtyři procenta domácího proudu.
Součástí evropského energetického mixu jsou i zajímavé projekty využívající obnovitelné zdroje, které v současné době tvoří jen minoritu v poměru k celkové struktuře evropské energetiky, nicméně jejich podíl bude zřejmě v příštích letech stoupat. V Británii, která se připravuje na zvýšení podílu jaderné energetiky, se testují např. programy využití přílivové energie, ve Španělsku jsou to zase projekty velkých solárních elektráren, roste i podíl větrné energie.
Pramen: EU, UCTE (Evropské sdružení provozovatelů přenosových sítí), VDEW
(Svaz německé energetiky)
Emise skleníkových plynů v Evropě (v mil. tun, rok 2005)
EU27 EU15 Rakousko Švýcarsko Česko
Emise celkem 5176,98 4192 93,28 53,636 145,611
Energie* 4131,12 3357,39 72,528 44,312 121,938
Průmyslové procesy 411,882 331,868 10,295 3,14 12,454
Další užití 9,829 8,019 0,351 0,237 0,514
Zemědělství 475,581 385,618 7,823 5,233 7,791
Odpady 148,567 109,104 2,282 0,714 2,915
* Emisní statistiky Evropské ekologické agentury zahrnují v položce energie veškeré stacionární i mobilní zdroje skleníkových plynů, tedy kromě elektroenergetiky také dopravu a petrochemii.
Skleníkové plyny a jejich účinky*
Potenciál globálního
oteplování
Oxid uhličitý (CO2) 1
Metan (CH4) 21
Oxid dusný (N2O) 310
Fluorid sírový (SF6) 23 900
Hydrofluorouhlovodíky (HFC) ekvivalent CO2
Perfluorouhlovodíky (PFC) ekvivalent CO2
* Skleníkové plyny ohrožující zemské klima vznikají zejména při spalování a biologických procesech (oxid uhličitý, metan a oxidy dusíku). Fluorid sírový se používá jako izolant v elektrotechnice, poslední dva v chladicích zařízeních.
Důvod? Švýcarské elektrárny neprodukují jako jediné v Evropě žádné emise CO2 díky mixu vodních zdrojů a pěti jaderných bloků v Beznau, Gösgenu, Leibstadtu a Mühlebergu.
Loni vyrobily 65,8 miliardy kWh, z toho 26,3 miliardy, tedy přesně 40 %, v atomových energetických zdrojích, uvádějí statistiky bernského ministerstva energetiky. Celkové švýcarské emise skleníkových plynů činily v roce 2005 podle Evropské ekologické agentury 53,6 miliónů tun, v přepočtu na obyvatele tedy 7,15 tuny. Pokud by se současná klimatická politika v zemi nezměnila, sníží se množství CO2 vypouštěného ve Švýcarsku do roku 2010 na 51,1 miliónu tun.
Rakouské elektrárny vyrobily loni 63,7 miliardy kWh, z toho 34,9 miliardy, tedy 55 %, ve vodních zdrojích; běžně se tento podíl pohybuje až kolem dvou třetin. Tepelným elektrárnám dominují plynové a kamenouhelné, které podle regulačního úřadu E-control vyprodukovaly necelou čtvrtinu rakouského proudu. Emise skleníkových plynů stouply v roce 2005 už na 93,3 miliónu tun, tedy na 11,2 tuny na obyvatele.
Pro úplnost: V Česku se z loňských 88,2 miliardy kWh vyrobilo podle ERÚ v uhelných blocích 56,7 miliard, tedy 64 procent elektřiny. Obě jaderné elektrárny vyprodukovaly 26,2 miliard kWh (30 %). Do ovzduší se v roce 2005 vypustilo 145 miliónů tun skleníkových plynů, tedy 14 tun na obyvatele. Důvodem je opět v první řadě energetika: Každá miliarda kilowatthodin vyrobená v uhelných zdrojích představuje zhruba milión tun oxidu uhličitého vyslaného do ovzduší, konstatují studie Evropské ekologické agentury.
ENERGETICKÝ MIX V ROCE 2020
Evropskému energetickému mixu bude dominovat zemní plyn (35 %), uhlí (27 %) a atom (17 %). Obnovitelné zdroje včetně vodních mají dosáhnout 20% podílu. Hlavní výrobci a spotřebitelé elektřiny ji budou získávat různými způsoby. V Německu dosáhne v roce 2020 podíl uhlí 56, plynu 20, obnovitelných zdrojů 14 a z atomu dvě procenta.
Francie bude nadále stavět na jaderné energetice (66 %) doplněné po dvanácti procentech plynovými a vodními zdroji. Obnovitelné zdroje pokryjí pět a uhelné jen čtyři procenta domácí výroby proudu.
V nejaderné Itálii bude převládat zemní plyn (57 %). Vodní elektrárny vyrobí 14, uhelné 13 a obnovitelné zdroje 10 % proudu; pět procent elektřiny dodají mazutové bloky. Prognózy neuvádějí, zda země současně zmírní současnou 20% závislost na dovozu, především z Francie a Švýcarska.
Švýcarsko hodlá vyrábět elektřinu z poloviny ve vodních a z 38 % v jaderných zdrojích. Na obnovitelné zdroje připadnou čtyři procenta domácího proudu.
Součástí evropského energetického mixu jsou i zajímavé projekty využívající obnovitelné zdroje, které v současné době tvoří jen minoritu v poměru k celkové struktuře evropské energetiky, nicméně jejich podíl bude zřejmě v příštích letech stoupat. V Británii, která se připravuje na zvýšení podílu jaderné energetiky, se testují např. programy využití přílivové energie, ve Španělsku jsou to zase projekty velkých solárních elektráren, roste i podíl větrné energie.
Pramen: EU, UCTE (Evropské sdružení provozovatelů přenosových sítí), VDEW
(Svaz německé energetiky)
Emise skleníkových plynů v Evropě (v mil. tun, rok 2005)
EU27 EU15 Rakousko Švýcarsko Česko
Emise celkem 5176,98 4192 93,28 53,636 145,611
Energie* 4131,12 3357,39 72,528 44,312 121,938
Průmyslové procesy 411,882 331,868 10,295 3,14 12,454
Další užití 9,829 8,019 0,351 0,237 0,514
Zemědělství 475,581 385,618 7,823 5,233 7,791
Odpady 148,567 109,104 2,282 0,714 2,915
* Emisní statistiky Evropské ekologické agentury zahrnují v položce energie veškeré stacionární i mobilní zdroje skleníkových plynů, tedy kromě elektroenergetiky také dopravu a petrochemii.
Skleníkové plyny a jejich účinky*
Potenciál globálního
oteplování
Oxid uhličitý (CO2) 1
Metan (CH4) 21
Oxid dusný (N2O) 310
Fluorid sírový (SF6) 23 900
Hydrofluorouhlovodíky (HFC) ekvivalent CO2
Perfluorouhlovodíky (PFC) ekvivalent CO2
* Skleníkové plyny ohrožující zemské klima vznikají zejména při spalování a biologických procesech (oxid uhličitý, metan a oxidy dusíku). Fluorid sírový se používá jako izolant v elektrotechnice, poslední dva v chladicích zařízeních.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
