Nový materiál pomůže snížit podíl oxidů uhlíku v ovzduší
Američtí v ědci a inženýři z univerzit v Georgii a Pensylvánii oznámili podle
webu ScienceDaily vývoj nového, levného materiálu pro zachytávání oxidu
uhličitého z komínů tepelných elektráren. V nové studii poukazují Christopher W.
Jones a jeho kolegové na to, že existující technologie zachycování uhlíku je pro
široké použití nevhodná. Například adsorbenty v podobě kapalin jsou náročné na
energie a drahé. Současné pevné adsorbenty vypadají sice slibně, ale mnohdy trpí
nízkou pohltivostí a nedostatečnou stabilitou při delším použití. Vědci tvrdí,
že je třeba hledat výkonnější materiály, které budou účinné delší dobu.
Američtí v ědci a inženýři z univerzit v Georgii a Pensylvánii oznámili podle webu ScienceDaily vývoj nového, levného materiálu pro zachytávání oxidu uhličitého z komínů tepelných elektráren. V nové studii poukazují Christopher W. Jones a jeho kolegové na to, že existující technologie zachycování uhlíku je pro široké použití nevhodná. Například adsorbenty v podobě kapalin jsou náročné na energie a drahé. Současné pevné adsorbenty vypadají sice slibně, ale mnohdy trpí nízkou pohltivostí a nedostatečnou stabilitou při delším použití. Vědci tvrdí, že je třeba hledat výkonnější materiály, které budou účinné delší dobu.
Výzkumníci se snaží najít proto nové cesty a popisují vývoj nového pevného adsorbentu na bázi křemíku s označením hyperbranched aluminosilica (HAS), který se těmto problémům vyhne. Nově vyvinutý materiál, o němž informuje březnové vydání Journal of the American Chemical Society, je schopen zachytit několikanásobně více oxidu uhličitého z průmyslových zdrojů, jako jsou například komíny tepelných elektráren, a další průmyslové zdroje znečištění používající pro výrobu energie uhlí. Při simulovaných emisích z komínů průmyslových zařízení zachytil nový materiál ve srovnání s tradičními pevnými adsorbenty až sedmkrát více oxidu uhličitého, a to i ve srovnání s dostupnými špičkovými adsorbenty. Podle výzkumníků by se tak mohl v kombinaci se zlepšenými technikami řízení tepla stát cenově efektivním způsobem, jak zachytit velké množství CO2 z uhelného spalování.
Výroba materiálu HAS je relativně jednoduchá, vyžaduje jen smíchání křemíkového substrátu s prekurzorem založeným na aminopolymeru, který na křemičitém povrchu vytváří materiál jež lze odfiltrovat a vysušit, a díky silné chemické vazbě získá robustnost umožňující vícenásobné použití. Materiál má podle informací uváděných vědci také větší stabilitu při teplotních extrémech, takže může být oproti současným adsorbentům vícekrát recyklován.
CO2 byl adsorbován při testech teplotách v rozsahu od 50 do 75 stupňů Celsia, a HAS byl poté zahřát na 100 - 120 stupňů, aby se odloučil plyn a adsorbent mohl být znovu použit. Výzkumníci podrobili materiál dvanácti cyklům adsorpce a desorpce, a nenaměřili významný úbytek kapacity.
Výzkumníci se snaží najít proto nové cesty a popisují vývoj nového pevného adsorbentu na bázi křemíku s označením hyperbranched aluminosilica (HAS), který se těmto problémům vyhne. Nově vyvinutý materiál, o němž informuje březnové vydání Journal of the American Chemical Society, je schopen zachytit několikanásobně více oxidu uhličitého z průmyslových zdrojů, jako jsou například komíny tepelných elektráren, a další průmyslové zdroje znečištění používající pro výrobu energie uhlí. Při simulovaných emisích z komínů průmyslových zařízení zachytil nový materiál ve srovnání s tradičními pevnými adsorbenty až sedmkrát více oxidu uhličitého, a to i ve srovnání s dostupnými špičkovými adsorbenty. Podle výzkumníků by se tak mohl v kombinaci se zlepšenými technikami řízení tepla stát cenově efektivním způsobem, jak zachytit velké množství CO2 z uhelného spalování.
Výroba materiálu HAS je relativně jednoduchá, vyžaduje jen smíchání křemíkového substrátu s prekurzorem založeným na aminopolymeru, který na křemičitém povrchu vytváří materiál jež lze odfiltrovat a vysušit, a díky silné chemické vazbě získá robustnost umožňující vícenásobné použití. Materiál má podle informací uváděných vědci také větší stabilitu při teplotních extrémech, takže může být oproti současným adsorbentům vícekrát recyklován.
CO2 byl adsorbován při testech teplotách v rozsahu od 50 do 75 stupňů Celsia, a HAS byl poté zahřát na 100 - 120 stupňů, aby se odloučil plyn a adsorbent mohl být znovu použit. Výzkumníci podrobili materiál dvanácti cyklům adsorpce a desorpce, a nenaměřili významný úbytek kapacity.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích