Praha má přes rok vypracovaná opatření pro zlepšení ovzduší

Praha - Hlavní město má od září 2006 vypracovaná opatření, která mají zlepšit kvalitu ovzduší v metropoli. Většina z bodů programu se týká dopravy, která je největším zdrojem znečištění. Praha se v něm zavazuje podporovat městskou hromadnou dopravu, omezit vjezd nákladních aut do centra města, stanovit pravidla pro výstavbu hromadných garáží, budovat záchytná parkoviště nebo podporovat cyklistickou a pěší dopravu. Plán opatření je na internetových stránkách města.

Pražský vzduch nejvíce znečišťují prachové částice a oxid dusičitý. Právě prašnost se mezi roky 2006 a 2007 podstatně zlepšila. "Jestli to je dopad našeho programu a jeho zatím částečné realizace, nebo na tom má dominantní podíl to, že byly jiné rozptylové podmínky, si netroufnu tvrdit," řekl ČTK dnes vedoucí oddělení ochrany ovzduší Josef Janota.

Kvalitu ovzduší v Praze by mělo také podle magistrátu zlepšit výstavba kapacitních silnic, které by měly odvést z metropole auta. Magistrát se chce zaměřit i na kontrolu dodržování emisních limitů u automobilů, k tomu by měly sloužit mobilní laboratoře pro jejich měření. Emise by chtěla Praha snížit také u autobusů MHD. Dalším opatřením je i podpora ekologičtějších způsobů vytápění formou dotací domácnostem nebo výsadba zeleně.

Síť stanic má v Praze Český hydrometeorologický ústav, hygienici kvalitu ovzduší neměří. Jedno měřící zařízení má také Státní zdravotní ústav. "V Praze je problémových lokalit více než těch neproblémových," řekla dnes ČTK Helena Kazmarová ze zdravotního ústavu. Ne všude se ale měří, podle Kazmarové je počet stanic kompromis mezi chtěným a možným. U ostatních míst se pak používá kvalifikovaný odhad, který srovná situaci na jiných podobných místech.

Nejhorší situace je podle ní v úzkých ulicích se silnou dopravou ale i tam, kde jsou domky s rodinným vytápěním. S prašností má ale podle ní problém celá Evropa.

Nejvyšší množství prachových částic a oxidů dusíku hygienici naměřili na stanici v Legerově ulici. Špatná ale bývá podle Jany Ostatnické z ČHMÚ situace u všech stanic, které měří vliv dopravy, v Praze to pak je v Pobřežní ulici v Karlíně, v Mlynářce nebo na Smíchově. Na to, aby se měřilo i v dalších exponovaných ulicích, nemá ústav peníze, vysvětlila Ostanická. "Měření je velice drahé," dodala.

Lépe pak vychází měření například v Riegrových sadech, Libuši, Stodůlkách a Suchdole. Situace v Praze se také podle Ostatnické minulý rok v Praze i celé republice zlepšila, i ona přiznává, že to může být tím, že na jaře nenastaly špatné rozptylové podmínky. Nejvyšší hodnoty prachu sice meteorologové naměřily v Legerově ulici, ovzduší je ale podle Ostatnické horší na Ostravsko-Karvinsku a Ústecku, kde jsou na rozdíl od Prahy i vysoké koncentrace těžkých kovů.

V Legerově ulici lidé vdechovali množství prachu, které překročilo v loňském roce limitní hodnoty, zhruba 130krát. Nařízení vlády přitom umožňuje takové překročení 35krát. Průměrné roční hodnoty dosahovaly v Legerově ulici 46 mikrogramů na metr krychlový, povolený limit je přitom 40. Ještě horší situace než loni byla v roce 2006. Limitní hodnota je pro množství prachu v ovzduší stanovena na 50 mikrogramů na metr krychlový, lidé ale dýchali vzduch, který obsahoval 448 mikrogramů na kubík. Prašnost má negativní vliv na zdraví obyvatel, také například snižuje cenu bytů v postižené oblasti.

Radnice proto bude prosazovat, aby magistrála po plánovaném přeložení vedla v tunelu pod co největší částí městské části. "Krok schovat magistrálu pod zem je sice chvályhodný, lepší by bylo, kdyby se nebudovaly přívody dálnic až téměř do centra města," řekl ČTK Jindřich Petrklík ze sdružení Arnika. Chybný krok je podle něj výstavba Plzeňské nebo vnitřní pražský okruh.

http://www.ceskenoviny.cz