Bursík vítězí: peníze z aukce povolenek rozdělí jeho úřad

Velké zahraniční firmy zřejmě ještě letos nakoupí první emisní povolenky, které vrhne na trh Česko. Ministerstvo životního prostředí připravuje aukci, jež se stane pilotním projektem celého procesu prodeje emisních přebytků.

Nejde přitom o známé povolenky EU, Česko má tyto "kjótské kredity" k dispozici díky tomu, že snížilo emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji, než muselo. Za "přebytek" 120 až 150 milionů tun oxidu uhličitého může Praha získat 15-30 miliard korun. Jak řekl deníku E15 ředitel odboru ochrany klimatu Pavel Zámyslický, v pilotní aukci hodlá Bursíkův úřad prodat deset milionů tun.

Ministr Martin Bursík přitom minulý týden v parlamentu prosadil, že o využití peněz bude do značné míry rozhodovat on sám. Je tedy jisté, že finance půjdou formou dotací na zateplení domů a výměnu starých kotlů na uhlí, kvůli nimž se do ovzduší šíří nebezpečné prachové částice. Naopak padá alternativní návrh firmy ČEZ, která chtěla část peněz na budování podzemních zásobníků oxidu uhličitého. "Šance našeho návrhu jsou teď opravdu nižší," připustil manažer environmentálních projektů ČEZ Tomáš Chmelík.

První aukce by se mohly zúčastnit především japonské firmy. Ty budou nakupovat emise pro japonský stát, to jim však zároveň umožní hledat nové podnikatelské příležitosti. Podle Chmelíka projevila předběžně zájem firma Mitsubishi, která vyvíjí technologii pro podzemní zásobníky. Vzhledem k českému rozhodnutí investovat do jiných projektů by ale zájem této společnosti mohl podle manažera ČEZ ochladnout.

Mezi potenciálními zájemci o české emise mohou být také mezinárodní banky. Ty by mohly vycházet z předpokladu, že cena emisí ještě poroste, neboť státy s deficitem povolenek budou pod časovým tlakem, aby své kjótské závazky vypořádaly. Motivy soukromých subjektů i bank však mohou být různé. O povolenky se v minulosti zajímala kupříkladu i novozélandská pobočka ABN Amro, která se chtěla podílet na rozvoji systému obchodování v tomto ostrovním státě.

Ministerstvo životního prostředí však zároveň jedná přímo s japonskou vládou, která by mohla část povolenek nakoupit sama. Země vycházejícího slunce na rozdíl od Česka patří mezi země, které vyprodukovaly více emisí, než jim kjótský protokol povoloval. Podobné rozhovory se vedou také s dalšími "hříšníky" - Španělskem a Nizozemím. Potenciální kupci si budou podle všeho klást podmínku, aby Česko získané peníze následně investovalo do projektů v oblasti životního prostředí či přímo na snižování emisí. Jinak by totiž mohli čelit výtkám voličů, že "peníze vyhazují z okna".

Konkrétní Bursíkův návrh na využití peněz ještě půjde do vlády. Podle novely zákona, kterou schválila sněmovna, je však jisté, že výnosy budou příjmem Státního fondu životního prostředí. A Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí připomíná, že také mezinárodní vyjednávání má na starosti Bursíkův úřad.

Martin Bursík řekl, že prosazení novely nebylo jednoduché, nakonec však dosáhl svého - podle všeho i díky širšímu koaličnímu kompromisu. Bursíkův návrh využít peníze na zateplení budov totiž podpořil i ministr průmyslu Martin Říman (ODS), který byl považován za zastánce projektu ČEZ.

Tomáš Chmelík z ČEZ lituje toho, že celá debata o využití peněz byla zpolitizována. Proti projektu podzemního zásobníku se vyslovovaly zvláště ekologické organizace, podle Chmelíka však diskuze nebyla věcná. "Trošku z toho cítím apriorní averzi vůči ČEZ," uvádí manažer. Zdůrazňuje, že by vedle sebe mohly existovat oba projekty, přičemž projekt podzemního zásobníku by mohl zvýšit apetit japonských firem k investicím do dalších projektů v Česku - třeba právě i zateplování budov.

Zdroj: E15