Svět debatuje, jak nahradit Kjótský protokol
Radní v polské Poznani rozdávali v uplynulých dnech lidem úsporné žárovky. Či
rádce, jak šetřit energií. Ochrana ovzduší se ve městě připomíná na každém
kroku.
Radní v polské Poznani rozdávali v uplynulých dnech lidem úsporné žárovky. Či rádce, jak šetřit energií. Ochrana ovzduší se ve městě připomíná na každém kroku.
Sjíždí se tam od včerejška 10 tisíc hostů ze 190 zemí světa, kteří mají po dva týdny diskutovat na konferenci OSN o podobě nové úmluvy o ochraně klimatu.
K řečnickému pultu se postaví Al Gore, někdejší americký viceprezident oceněný za své aktivity Nobelovou cenou, či držitelka stejného ocenění Wangari Maathaiová z Keni. Přijet má i kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger.
Poznaň představuje zastávku v dvouletém období, které stanovila poslední konference OSN v indonéském Bali. Nepřinese nový dokument. Měla by ale sblížit roztříštěné názory na budoucí dohodu, nahrazující Kjótský protokol., jehož platnost vyprší v roce 2012.
Vše směřuje k summitu, který se příští rok uskuteční v dánské Kodani. Státy EU před ním prosazují snížení emisí o 20 procent v období 1990 až 2020. Pokud se připojí ostatní země, je unie ochotna přijmout snížení o 30 procent.
Ještě loni ale stál cíl evropských politiků o něco výš: v Bali mluvili o 40 procentech. To ale bylo ještě v době, kdy svět nezaměstnávala globální krize.
Teď přišly skromnější časy. Politici proto revidují předcházející velkorysé závazky. To mnohé experty znepokojilo.
"Svět prochází ekonomickou krizí, to by ale neměl být důvod, abychom ustoupili v boji proti klimatickým změnám," řekl stanici BBC Yvo de Boer, tajemník komise OSN pro klimatické změny.
Chudší rozvojové země argumentují, že přijetí příliš ambiciózních cílů by mělo devastující dopad na jejich chřadnoucí ekonomiky. A ukazují prstem na velké světové znečišťovatele.
Ke Kjótskému protokolu se nepřipojily Čína a Indie, tedy druhá a čtvrtá světová ekonomika. Obě země nejeví velkou ochotu zavázat se k výraznějšímu snižování emisí.
Podobně jsou na tom Spojené státy, které od Kjóta odstoupily. Na polském summitu ještě zastupuje zemi Bushova administrativa. Mnozí aktivisté už ale vzhlížejí k nové sestavě Baracka Obamy. Doufají, že nová vláda se bude více zabývat bojem proti klimatickým změnám. Washington až dosud nepřikládal debatě velkou váhu. Emise tak vzrostly v USA od roku 1990 o 14 procent.
Úplná shoda ohledně závazků ale nepanuje ani napříč zeměmi EU. Právě hostitelské Polsko patří mezi tvrdé kritiky razantního snižování emisí. Polští politici se obávají dopadů na těžbu uhlí.
Naopak jasné poselství vyslali britští poslanci: schválili zákon, kterým se země zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent. "Je to první zákon toho druhu na světě," upozornil ministr pro energetiku Ed Miliband.
o čem se jedná
- Konference OSN v polské Poznani hledá novou dohodu o snížení emisí, která by nahradila Kjótský protokol. Jeho platnost vyprší v roce 2012.
- EU chce, aby dohodu přijal summit v Kodani příští rok.
- Unie usiluje o snížení emisí přinejmenším o 20 procent v období 1990 až 2020.
AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Sjíždí se tam od včerejška 10 tisíc hostů ze 190 zemí světa, kteří mají po dva týdny diskutovat na konferenci OSN o podobě nové úmluvy o ochraně klimatu.
K řečnickému pultu se postaví Al Gore, někdejší americký viceprezident oceněný za své aktivity Nobelovou cenou, či držitelka stejného ocenění Wangari Maathaiová z Keni. Přijet má i kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger.
Poznaň představuje zastávku v dvouletém období, které stanovila poslední konference OSN v indonéském Bali. Nepřinese nový dokument. Měla by ale sblížit roztříštěné názory na budoucí dohodu, nahrazující Kjótský protokol., jehož platnost vyprší v roce 2012.
Vše směřuje k summitu, který se příští rok uskuteční v dánské Kodani. Státy EU před ním prosazují snížení emisí o 20 procent v období 1990 až 2020. Pokud se připojí ostatní země, je unie ochotna přijmout snížení o 30 procent.
Ještě loni ale stál cíl evropských politiků o něco výš: v Bali mluvili o 40 procentech. To ale bylo ještě v době, kdy svět nezaměstnávala globální krize.
Teď přišly skromnější časy. Politici proto revidují předcházející velkorysé závazky. To mnohé experty znepokojilo.
"Svět prochází ekonomickou krizí, to by ale neměl být důvod, abychom ustoupili v boji proti klimatickým změnám," řekl stanici BBC Yvo de Boer, tajemník komise OSN pro klimatické změny.
Chudší rozvojové země argumentují, že přijetí příliš ambiciózních cílů by mělo devastující dopad na jejich chřadnoucí ekonomiky. A ukazují prstem na velké světové znečišťovatele.
Ke Kjótskému protokolu se nepřipojily Čína a Indie, tedy druhá a čtvrtá světová ekonomika. Obě země nejeví velkou ochotu zavázat se k výraznějšímu snižování emisí.
Podobně jsou na tom Spojené státy, které od Kjóta odstoupily. Na polském summitu ještě zastupuje zemi Bushova administrativa. Mnozí aktivisté už ale vzhlížejí k nové sestavě Baracka Obamy. Doufají, že nová vláda se bude více zabývat bojem proti klimatickým změnám. Washington až dosud nepřikládal debatě velkou váhu. Emise tak vzrostly v USA od roku 1990 o 14 procent.
Úplná shoda ohledně závazků ale nepanuje ani napříč zeměmi EU. Právě hostitelské Polsko patří mezi tvrdé kritiky razantního snižování emisí. Polští politici se obávají dopadů na těžbu uhlí.
Naopak jasné poselství vyslali britští poslanci: schválili zákon, kterým se země zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent. "Je to první zákon toho druhu na světě," upozornil ministr pro energetiku Ed Miliband.
o čem se jedná
- Konference OSN v polské Poznani hledá novou dohodu o snížení emisí, která by nahradila Kjótský protokol. Jeho platnost vyprší v roce 2012.
- EU chce, aby dohodu přijal summit v Kodani příští rok.
- Unie usiluje o snížení emisí přinejmenším o 20 procent v období 1990 až 2020.
AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
