Chudé země kritizují poznaňská jednání o klimatu
Velký aplaus nakonec v Poznani nezazněl. Dvoutýdenní konference OSN ke
klimatickým změnám skončila nevýraznou dohodou o zřízení adaptačního fondu,
který má pomoci chudým zemím překonávat následky globálního oteplování.
Velký aplaus nakonec v Poznani nezazněl. Dvoutýdenní konference OSN ke klimatickým změnám skončila nevýraznou dohodou o zřízení adaptačního fondu, který má pomoci chudým zemím překonávat následky globálního oteplování.
Státy třetího světa, jako jsou Maledivy či Kostarika - kterých se stoupající hladina oceánů bezprostředně dotýká - to nenadchlo. Považují fond ve výši 80 milionů dolarů za nedostatečný.
Neuklidnil je ani výhled, že se do roku 2012 výše úvěrů zvýší téměř čtyřnásobně.
Připomínají předpovědi OSN, podle kterých budou potřebovat chudé země do roku 2030 desítky miliard dolarů, aby se vyrovnaly s důsledky klimatických změn. Žádají proto víc peněz na válku se suchem, povodněmi či uragány.
"Jsme velmi smutní a rozčarovaní, je to špatný signál, " řekl agentuře Reuters kolumbijský ministr životního prostředí Juan Lozano.
Politici z rozvinutých zemí ale říkají, že ve složitých ekonomických časech by nebylo velké utrácení na místě.
"Chceme se nejprve ubezpečit o důvěryhodnosti projektů, na které poplynou z fondu peníze," uvedl Sigmar Gabriel, německý ministr životního prostředí.
Rozpačitý výsledek Poznaně kontrastuje s povzbudivými výstupy, které přineslo jednání Evropské unie v Bruselu: šéfové států evropské sedmadvacítky se minulý týden dohodli na způsobu, jak do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o pětinu a také podíl obnovitelné energie na pětinu.
Poznaňská jednání ale vedlo 186 zemí. Shoda se tam hledala těžce.
Konferenci hnaly kupředu evropské země. Podařilo se jim nakonec dohodnout časový postup, který by vedl k podpisu nové dohody o klimatu.
Platnost Kjótského protokolu vyprší v roce 2012. Příští rok v prosinci by státy OSN měly podepsat v Kodani novou smlouvu, která Kjóto nahradí. Nástin smlouvy má být hotový do července.
Stranou stály Spojené státy, které pokroku přinejmenším moc nepomohly. Nic nenavrhly.
Naděje se upínají k nové administrativě prezidenta Baracka Obamy, který nedávno zopakoval svůj předvolební slib o snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent do roku 2050. Potvrdil to bývalý americký viceprezident Al Gore, který v Poznani sklízel značné ovace. Uvedl, že USA se brzy zapojí do do vyjednávání o mezinárodní dohodě o klimatu. Pro novou administrativu bude podle něj ochrana klimatu prioritou.
Mnoho dalších konkrétních výstupů Poznaň nenabídla. Postup brzdily země jako Japonsko, Rusko, Kanada a Austrálie, které se závazkům v čase ekonomické krize vzpírají. Nepřejí si otevírat kapsy a vydávat mnoho peněz.
Nevládní organizace a ekologové se proto netajili zklamáním.
"Delegáti dosáhli za dva týdny jen mizivého pokroku," řekla agenturám Stephanie Tumore z Greenpeace. Na klíčovou otázku, jakého dosáhl svět letos pokroku v otázce klimatických změn, zní podle ní chmurná odpověď: Nijak valného.
Co přinesla poznaň
- Adaptační fond, který by měl pomoci nejchudším zemím zvládnout dopady globálního oteplování, bude garantovat úvěry ve výši 80 milionů dolarů. Do roku 2012 vzroste výše fondu na 300 milionů dolarů.
- Rozvrh kroků k nové dohodě o klimatu, která nahradí Kjótský protokol. Jeho platnost vyprší v roce 2012. Do července má být hotov návrh dohody, která má být schválena v prosinci v dánské Kodani.
- Závazek z loňského roku, že bohaté země sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů v průměru o 25 až 40 procent pod úroveň roku 1990, podle OSN stále platí
Státy třetího světa, jako jsou Maledivy či Kostarika - kterých se stoupající hladina oceánů bezprostředně dotýká - to nenadchlo. Považují fond ve výši 80 milionů dolarů za nedostatečný.
Neuklidnil je ani výhled, že se do roku 2012 výše úvěrů zvýší téměř čtyřnásobně.
Připomínají předpovědi OSN, podle kterých budou potřebovat chudé země do roku 2030 desítky miliard dolarů, aby se vyrovnaly s důsledky klimatických změn. Žádají proto víc peněz na válku se suchem, povodněmi či uragány.
"Jsme velmi smutní a rozčarovaní, je to špatný signál, " řekl agentuře Reuters kolumbijský ministr životního prostředí Juan Lozano.
Politici z rozvinutých zemí ale říkají, že ve složitých ekonomických časech by nebylo velké utrácení na místě.
"Chceme se nejprve ubezpečit o důvěryhodnosti projektů, na které poplynou z fondu peníze," uvedl Sigmar Gabriel, německý ministr životního prostředí.
Rozpačitý výsledek Poznaně kontrastuje s povzbudivými výstupy, které přineslo jednání Evropské unie v Bruselu: šéfové států evropské sedmadvacítky se minulý týden dohodli na způsobu, jak do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o pětinu a také podíl obnovitelné energie na pětinu.
Poznaňská jednání ale vedlo 186 zemí. Shoda se tam hledala těžce.
Konferenci hnaly kupředu evropské země. Podařilo se jim nakonec dohodnout časový postup, který by vedl k podpisu nové dohody o klimatu.
Platnost Kjótského protokolu vyprší v roce 2012. Příští rok v prosinci by státy OSN měly podepsat v Kodani novou smlouvu, která Kjóto nahradí. Nástin smlouvy má být hotový do července.
Stranou stály Spojené státy, které pokroku přinejmenším moc nepomohly. Nic nenavrhly.
Naděje se upínají k nové administrativě prezidenta Baracka Obamy, který nedávno zopakoval svůj předvolební slib o snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent do roku 2050. Potvrdil to bývalý americký viceprezident Al Gore, který v Poznani sklízel značné ovace. Uvedl, že USA se brzy zapojí do do vyjednávání o mezinárodní dohodě o klimatu. Pro novou administrativu bude podle něj ochrana klimatu prioritou.
Mnoho dalších konkrétních výstupů Poznaň nenabídla. Postup brzdily země jako Japonsko, Rusko, Kanada a Austrálie, které se závazkům v čase ekonomické krize vzpírají. Nepřejí si otevírat kapsy a vydávat mnoho peněz.
Nevládní organizace a ekologové se proto netajili zklamáním.
"Delegáti dosáhli za dva týdny jen mizivého pokroku," řekla agenturám Stephanie Tumore z Greenpeace. Na klíčovou otázku, jakého dosáhl svět letos pokroku v otázce klimatických změn, zní podle ní chmurná odpověď: Nijak valného.
Co přinesla poznaň
- Adaptační fond, který by měl pomoci nejchudším zemím zvládnout dopady globálního oteplování, bude garantovat úvěry ve výši 80 milionů dolarů. Do roku 2012 vzroste výše fondu na 300 milionů dolarů.
- Rozvrh kroků k nové dohodě o klimatu, která nahradí Kjótský protokol. Jeho platnost vyprší v roce 2012. Do července má být hotov návrh dohody, která má být schválena v prosinci v dánské Kodani.
- Závazek z loňského roku, že bohaté země sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů v průměru o 25 až 40 procent pod úroveň roku 1990, podle OSN stále platí
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
