USA čeká boj o snížení emisí

- Al Gore: Krize zabijí zdroje pro ekologickou revoluci

- Obchodování s emisemi naráží na kritiky

Přímý střet argumentů prezidenta Václava Klause a někdejšího amerického viceprezidenta Al Gorea, kteří měli dnes zasednout ve společném panelu na konferenci v kalifornské Santa Barbaře, se kvůli změnám v programu nakonec nekoná.

Jak Al Gore ve svém včerejším projevu, tak Václav Klaus v tom, který přednese dnes, se v duchu zadání konference pořádané listem Wall Street Journal ovšem shodně věnují dopadu ekonomické krize na ekologickou politiku. A příznačné pro aktuální atmosféru v USA je, že přinejmenším podle názvu projevu je v tomto tématu větším skeptikem bývalý americký viceprezident Al Gore.

Ekologie a krize

"Nová nepohodlná pravda: Ekonomická krize zabíjí zdroje pro ekologickou revoluci. Jak by si ekologicky uvědomělí politici a manažeři měli poradit s novou realitou?" ptá se Al Gore v názvu své přednášky.

Na té nejvyšší úrovni si stejný dotaz klade nová administrativa Baracka Obamy, která si vytkla zásadní přeměnu energetického sektoru USA, v propojení s ohlášeným omezením amerických skleníkových emisí, za jednu ze svých klíčových politických strategií.

"Spojené státy se po dlouhé době, kdy seděly za postranní čarou, vracejí do hry," potvrdil Todd Stern, zvláštní Obamův vyjednávač pro klimatické změny, v úterý ve Washingtonu na mezinárodní konferenci závazek svého prezidenta, že Spojené státy přijmou legislativu k omezování emisí.

Její schválení je pro Bílý dům ovšem možná ještě důležitější vnitropoliticky, neboť předpokládané zisky z plánovaného obchodování s emisními povolenkami se mají stát v příštích letech jedním z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu, z nichž chce Obama financovat například svoji daňovou politiku.

Podle rozpočtového výhledu do roku 2019, který Bílý dům zveřejnil před týdnem, by mělo obchodování s emisemi v tomto časovém období do státní kasy přinést nejméně 645 miliard dolarů. Zhruba čtvrtinu této sumy Bílý dům hodlá zpětně uvolnit na podporu čistých energetických technologií, větší část balíku by měla financovat jeden z Obamových vlajkových programů, kterým je sníženi daní pro rodiny s ročními příjmy zhruba do hranice 250 000 dolarů.

Kritika Obamy

"Buďme upřímní a říkejme tomu karbonová daň, která postihne všechny Američany. A z rozpočtu je zřejmé, že z této karbonové daně chce vláda financovat své ostatní velké nápady," kritizoval předseda sněmovních republikánů John Boehner plány Obamovy administrativy.

Současná ekonomická krize je pro administrativu jedním z dalších protivníků, neboť zájem americké veřejnosti o ekologická témata klesá s tím, jak domácnosti musejí řešit finanční potíže. Emisní legislativa by v prvním letech po zavedení zvýšila ceny energií, nejvíce ve státech s elektřinou z uhelných elektráren. Například v Indianě, kde se 94 procent elektřiny vyrábí z uhlí, by podle analýzy společnosti Duke Energy vyskočila cena až o 40 procent.

Prezident Obama tak proti sobě bude mít nejen republikány, ale také některé demokratická zákonodárce ze států, které by byly legislativou nejvíce ovlivněny. Někteří ekonomové k tomu navíc varují, že v amerických podmínkách může obchodování s emisemi skončit velkými cenovými skoky. "Velmi dobře si umím představit, scénář, kdy ceny začnou bláznivě fluktuovat a lidé zůstanou bez proudu. To by systém zdriskreditovalo na desetiletí," uvedl Martin Weitzman z Harvardu pro New York Times.

Bílý dům plánuje spuštění obchodování s emisemi od roku 2012. Vedení demokratů v Kongresu tvrdí, že letos na podzim doručí prezidentovi příslušnou legislativu k podpisu. Jenže Bílý dům se zatím neodvážil k prohlášení, že na prosincovou světovou klimatologickou konferenci v Kodani, kde se budou upřesňovat globální cíle omezování emisí v návaznosti na kjótský protokol, skutečně přiveze hotový zákon a z něho vyplývající americké závazky.

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

/Od našeho zpravodaje z Washingtonu/