Praha 1 planuje prestavbu Streleckeho ostrova - vykaceni stromu, zastavbu a silne osvetleni

PRAHA – Nove pristaviste lodi, bourani historickeho zabradli, vytah z mostu Legii, visuta lavka u restaurace, slupky s elektrickymi pripojkami, atraktivni svetelne kuzely. Takova je predstava Prahy 1 o regeneraci Streleckeho ostrova, ktery je uz nekolik set let oazou prirody v srdci metropole. Projekt ma zrejme umoznit intenzivnejsi vyuzivani ostrova ke komercnim akcim. Plan by mimo jine vyzadal kaceni devadesati prevazne zdravych stromu. Projekt nyni posuzuje pamatkovy odbor prazskeho magistratu.

„Z hlediska pamatkove pece je zadouci zlepseni celkoveho stavu ostrova, jeho vegetacni slozky a mobiliare vcetne navrhovane parkove kompozice,“ pise ve stanovisku prazskeho pracoviste Narodniho pamatkoveho ustavu jeho reditel Michael Zachar. „V zajmu pamatkove pece je zachovat historicky obraz a charakter Streleckeho ostrova v cele jeho plose vcetne brehu, ktery je z vetsi casti prirodni s minimem zastavenych ploch,“ uvadi stanovisko s tim, ze velke stavebni zasahy do ostrova jsou naprosto nezadouci.

Podle Martina Skalskeho ze sdruzeni Arnika je navrh regenerace prilis intenzivni. „Strelecky ostrov je oazou prirody v centru Prahy. Lide vyuzivaji piskove cesty mezi starymi stromy k prochazkam, nebo chodi posedet k piscitym brehum a pozorovat plynuti reky. Popularni je take letni kino. K tomu vsemu ale neni nutne ostrov prestavovat. Stacilo by opravit verejne osvetleni a chodniky. Z mista klidu by se nemel stat dalsi zabavni podnik,“ rekl Skalsky.

Strelecky ostrov je take vyznamnym hnizdistem rady druhu ptaku, vcetne nekterych chranenych - napriklad lednacka. Tito ptaci by pokacenim vzrostlych stromu prisli o prostredi pro svuj zivot. „A Prazane by tak ztratili jednu z poslednich zelenych ploch bez komercniho vyuziti, ktere jim nabizeji klid stranou mestskeho ruchu. Tyto plochy z metropole rychle mizi zejmena pod tlakem soukromych investoru,“ poznamenala mluvci Arniky Zora Kasikova.

Obcanska iniciativa Pankrace se spolu s dalsimi sdruzenimi ucastni spravnich rizeni, v nichz se rozhoduje o povoleni prestavby. Podle ni ma radnicnim planum padnout za obet 91 vzrostlych stromu. „Odborny posudek ukazal, ze 18 stromu je nemocnych a kaceni se zrejme nelze vyhnout. Ostatni ovsem maji padnout prevazne kvuli predstave architektu o nove koncepci ostrova. To povazujeme za zbytecnou devastaci zivotniho prostredi. Nove ma byt vysazenou pouze 53 stromu. Museli bychom cekat dvacet let, nez vyrostou a zacnou plnit ekologicke a esteticke funkce,“ rekla predsedkyne obcanske iniciativy Marie Janouskova.

O projektu, ktery pro Prahu 1 navrhla spolecnost Zahrada nad Metuji, nyni rozhoduje odbor kultury, pamatkove pece a cestovniho ruchu prazskeho magistratu. Vedle obcanskych sdruzeni se k projektu stavi kriticky take prazske pracoviste Narodniho pamatkoveho ustavu. Rozhodnuti musi vydat take odbor zivotniho prostredi Prahy 1 a prislusny stavebni urad.

Navrh na rekonstrukci ostrova se objevil jiz prede dvema lety – urady jej tehdy zamitly. „Take novy navrh je spatny, protoze jeho motivem je pretvoreni prirodniho ostrova do podoby umeleho parku,“ rika Marie Janouskova za obcanska sdruzeni, ktera s projektem nesouhlasi.

Projekt pocita s vymenou lavicek a verejneho osvetleni. Opraveny maji byt vsechny cesty. Cast historickeho zabradli na mostu Legii ma byt vybourana, aby na ostrov mohl vest vytah. Severne od mostu ma vzniknout nova plocha pro poradani kulturnich a spolecenskych akci. Kolem ostrova ma vzniknout okruzni cesta, ktera kolem restaurace vyboci nad vodu jako dreveny zaveseny balkon. Na jizni spici ostrova ma cesta prochazet drevenym vyhlidkovym molem s posezenim. Ostrov by mel ziskat slavnostni nasviceni, vcetne osvetleni vybranych stromu a zdaleka viditelnych svetelnych kuzelu. Na jizni strane ostrova se planuje pristaviste Skautske lodi s klubovnou a dalsi pristavni mola. V severni casti maji vyrust ctyri energeticke sloupky pro pripojovani techniky pro poradani vetsich komercnich akci.

Poznamky:

(1) Vyjadreni prazskeho pracoviste Narodniho pamatkoveho ustavu Vam v pripade zajmu zasleme e-mailem (6 stran).

(2) Historie Streleckeho ostrova

Strelecky ostrov mel po staleti prirodni charakter, pokryt byl nejprve bylinnou, pozdeji stromovou vegetaci. Teprve na Hergetove planu z roku 1791 je dolozena pozdne barokni urbanizace ostrova formou geometrickeho kubusu ctyrradeho stromoradi vazaneho na budovu strelnice ve stredu ostrova. V polovine 19. stoleti bylo stromoradi rozsireno o nekolik dalsich rad v souvislosti s vystavbou zdene restaurace (nyni c. p. 336) a retezoveho mostu. Pozdni krajinarska uprava severni casti ostrova je dolozena az na polohopisnem planu Male Strany a Hradcan z roku 1891. Jeji obnova ve znacnem stupni zchatralosti probehla v 60. letech 20. stoleti. Jizni polovina ostrova spolu s budovou restaurace byla v druhe polovine 20. stoleti pridelena Telovychovne jednote Start Praha, ktera si na ni upravila svoje hriste. Z ostrova se oteviraji panoramaticke pohledy na Prazskou pamatkovou rezervaci.

Sbor prazskych ostrostrelcu postavil v roce 1812, po pozaru stare drevene strelnice, novou zdenou budovu s hostincem (nyni c. p. 336) podle planu architekta J. K. Zobela. V roce 1842 byla budova opravena a v letech 1935 – 1937 rozsirena o terasu a kavarnu vcetne lodzie podle navrhu architekta J. Zazvorky a J. Libanskeho (dnes kulturni pamatka).

Spojeni s ostrovem zajistoval privoz az do roku 1841, kdy byl pres ostrov postaven retezovy most Frantiska Josefa I. V letech 1898 – 1901 byl na tomtez miste postaven nynejsi most Legii projektovany architektem Karlem Balsankem (dnes kulturni pamatka). Architektura mostu je dokladem eklektismu konce 19. stoleti. Kamenny most je klenuty se ctyrmi navodnimi piliri na staromestske strane a tremi na malostranske strane. Nejsirsi pilir mostu ukotveny na Streleckem ostrove je na horni pochozi strane zdoben plnym kamennym zabradlim, ozdobnymi patniky a bronzovymi vazami. Oproti nemu, na jizni strane mostu, je vybudovano monumentalni, bohate architektonicky zdobene schodiste vedouci na ostrov.

Strelecky ostrov, s parkovou upravou a dochovanymi pozustatky klasicistni upravy z prvni poloviny 19. stoleti ve stredni casti a novokrajinarskou upravou z konce 19. stoleti v severni casti, se spolupodili vyznamnou merou na utvareni prostredi Prazske pamatkove rezervace. Hmota ostrova se uplatnuje v blizkych pohledech z vltavskych nabrezi (predevsim Smetanova), Kampy, Karlova mostu a Slovanskeho i Detskeho ostrova. Ostrov sam, zejmena ve sve verejne pristupne parkove upravene stredni a severni casti, nabizi neopakovatelne pohledy na jednotlive kulturni pamatky na pravem i levem brehu Vltavy a z nejsevernejsi casti pohled na panorama Prazske pamatkove rezervace v popredi s Karlovym mostem.

Zdroj: Narodni pamatkovy ustav

Mgr. Zora Kasiková
tisková mluvčí
sdružení Arnika
Chlumova 17
Praha 3
Tel/fax: 222 781 471
Mobil: 606 727 942
arnika.org