Z klimatických změn prý hrozí ekologické války na Blízkém východě

Téměř deset let už ztroskotávají mírová jednání mezi Sýrií a Izraelem, jejichž jádrem jsou vodní zdroje na Golanských výšinách a v jejich okolí. Stejný životně důležitý zdroj je také konfliktním bodem mezi Izraelem a Palestinci, usilujícími o vlastní stát. Tyto závěry jsou obsaženy ve studii, kterou zpracoval nezávislý Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj se sídlem v Kanadě.

Strategické Golanské výšiny, které Izrael obsadil v roce 1967 a v prosinci 1981 je anektoval, dodávají až 30 procent vody do Tiberiadského jezera, které je hlavní zásobárnou vody pro Izrael. Podle autorů studie by obavy Izraele o zajištění potravinové bezpečnosti a z možného snížení zemědělské produkce mohly ovlivnit strategické kalkulace, zda se má Izrael stáhnout z Golan.

Pokud jde o izraelsko-palestinský konflikt, poukazuje se v odborné zprávě na vzestup mořské hladiny zapříčiněný klimatickými změnami. V důsledku toho je prý ohrožen kontaminací rezervoár podzemních vod v pásmu Gazy, z něhož čerpá pitnou vodu 1,5 milionu obyvatel tohoto územního celku. Pobřežní spodní vody, sdílené s Izraelem, jsou jediným zdrojem čerstvé pitné vody pro Gazu. Její kvalitu přitom autoři materiálu označují za špatnou.

Na okupovaném západním břehu Jordánu Izrael podle studie odčerpává více vody z většiny vodonosných vrstev sdílených s tímto území a omezuje odběr vody Palestinců.

Klimatické změny prý přitom omezí vodní zdroje na celém Blízkém východě.

"V regionu, který je už teď považován za nejkritičtější oblast na světě, co se týče vodních zdrojů, předpovídají klimatické modely teplejší, sušší a méně předvídatelné klima," stojí ve zprávě. Ta předpovídá celou řadu krizí způsobených nedostatkem pitné vody a klimatickými dopady, které údajně zasáhnou oblast Levanty do roku 2050.

Levanta je nepřesné zeměpisně-historické označení pro velkou oblast Blízkého východu, jižně od pohoří Taurus, na západě ohraničené středomořským pobřežím, na jihu arabskou pouští a horní Mezopotámií na východě. V užším smyslu je Levanta výrazem pro oblasti dnešních států Izrael, palestinské autonomie, Libanonu, Jordánska a Sýrie.

Populace tohoto regionu podle předpokladů vzroste v příštích 40 letech ze 42 milionů z loňského roku až na 71 milionů. Teploty se za stejné období podle očekávání zvýší o 2,5 až 3,7 stupně Celsia v létě a dva až 3,1 stupně v zimě, což prý povede ke změně klimatických zón a naruší zemědělskou výrobu.

Jde přitom o oblast, která je již nyní postižena obdobími sucha, problémy s uprchlíky, sociálním napětím, nezaměstnaností dosahující až 27 procent a desítkami let konfliktu mezi Araby a Izraelem.

"Toto dědictví výrazně komplikuje snahy o spolupráci při využívání sdílených vodních zdrojů, o investice do efektivnějšího využívání vody a energií, o sdílení nových cest k adaptaci na klimatické změny a o uskutečňování skutečně mnohostranných akcí," stojí ve zprávě.