Evropské firmy čeká razantní snížení emisí
Ministři životního prostředí Evropské unie se včera předběžně dohodli na
razantním snižování emisí u velkých průmyslových podniků. Oznámil to český
ministr životního prostředí Ladislav Miko, který jednání vedl. Nové emisní
standardy, které počítají se zavedením nejmodernějších technologií, budou muset
například elektrárny splňovat do roku 2016.
Ministři životního prostředí Evropské unie se včera předběžně dohodli na razantním snižování emisí u velkých průmyslových podniků. Oznámil to český ministr životního prostředí Ladislav Miko, který jednání vedl. Nové emisní standardy, které počítají se zavedením nejmodernějších technologií, budou muset například elektrárny splňovat do roku 2016.
Návrh, který mění směrnici o průmyslovém znečištění z roku 1996, známou pod zkratkou IPPC, by se měl dotknout celkem 52 000 průmyslových podniků v Evropské unii.
Firmy nemají jen snížit emise skleníkových plynů, ale nové standardy se týkají i znečištění vodních zdrojů a půdy. Oxid uhličitý, který údajně stojí za klimatickými změnami, naopak ve směrnici zmíněn není a standardy pro něj nejsou stanoveny. To se nelíbí ekologickým aktivistům.
Pokud by oxid uhličitý do směrnice nakonec pronikl, což je teoreticky stále možné, znamenalo by to výhledově "smrt" klasických uhelných elektráren.
Včerejší dohodou projednávání směrnice nekončí. Je do něho totiž zapojen i Evropský parlament, s nímž musí členské státy unie najít shodu.
Experti očekávají, že zhruba devět členských zemí EU využije výjimky, která jim umožní částečně odložit platnost směrnice a například některé elektrárny provozovat až do chvíle, než jim vyprší životnost.
Návrh, který mění směrnici o průmyslovém znečištění z roku 1996, známou pod zkratkou IPPC, by se měl dotknout celkem 52 000 průmyslových podniků v Evropské unii.
Firmy nemají jen snížit emise skleníkových plynů, ale nové standardy se týkají i znečištění vodních zdrojů a půdy. Oxid uhličitý, který údajně stojí za klimatickými změnami, naopak ve směrnici zmíněn není a standardy pro něj nejsou stanoveny. To se nelíbí ekologickým aktivistům.
Pokud by oxid uhličitý do směrnice nakonec pronikl, což je teoreticky stále možné, znamenalo by to výhledově "smrt" klasických uhelných elektráren.
Včerejší dohodou projednávání směrnice nekončí. Je do něho totiž zapojen i Evropský parlament, s nímž musí členské státy unie najít shodu.
Experti očekávají, že zhruba devět členských zemí EU využije výjimky, která jim umožní částečně odložit platnost směrnice a například některé elektrárny provozovat až do chvíle, než jim vyprší životnost.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích