Prezident Klaus představil svoji novou knihu. V Praze protestovali ekologové

Sám prezident během křestu knihy naznačil, že ve svých názorech na globální klimatické změny není sám, když vyzdvihl potřebu prezentovat takové argumenty jako tuctový názor a mainstream, jelikož jeho oponenti se tak stanou opožděnými.

"Já nechci ovlivňovat klimatologickou obec, nesoutěžím s klimatology a nepletu se jim do řemesla. Myslím si, že celý spor o takzvaných klimatických změnách a o globálním oteplování nemá s vědou zvanou klimatologie nic společného. Je to zneužití několika ze souvislostí vytržených klimatologických jednotlivostí a vytváření ideologie," řekl Klaus během křestu Radiožurnálu.

Klaus často mluví v souvislosti se změnami klimatu o hysterii, která je ale podle jeho slov nebezpečnější než zmíněné globální oteplování. V nové knize například vyjadřuje názor, že nejrůznější ekologičtí aktivisté ve skutečnosti nechtějí změnit klima, ale společnost a její chování, potažmo ji poté ovládat a kontrolovat.

Proti Klausovým názorům protestovali na pražském Staroměstském náměstí členové mezinárodní ekologické organizace Greenpeace . Na věž Staroměstské radnice vyvěsili plakát, který upozornil na blížící se konferenci o změnách klimatu v Kodani, čímž symbolicky vyjádřili nesouhlas se zmiňovanou publikací.

Dohoda z Kodaně má nahradit Kjótský protokol

Do mezinárodní konference o změnách klimatu v Kodani zbývá sto dní. Má určit další strategie snižování oxidu uhličitého po roce 2012. Podle ředitele kampaní Greenpeace Jana Pinose ale nemá smysl vyvracet, že za růstem teploty stojí člověk.

"Od počátku průmyslové revoluce už stoupla globální teplota na zemi o třičtvrtě stupně Celsia. Hrozí zároveň nebezpečí, že během tohoto století by mohla narůst neporovnatelně více, zhruba o 1,8 - 4 stupně. Na tom se shodlo také největší celosvětové grémium klimatologů a odborníků, které představují takzvaný mezivládní panel pro klimatické změny," uvedl Pinos pro Radiožurnál.

V Kodani by tak měla vzniknout nová klimatická dohoda, jež by nahradila dosavadní Kjótský protokol, který byl podepsán už v roce 1997. V něm se sice 37 států zavázalo, že budou snižovat emise o pět procent do roku 2012, jenže to bylo podle odborníků málo. Klíčoví znečišťovatelé jako Spojené státy nebo Čína navíc pakt odmítly podepsat.

"Je mnoho důkazů o tom, že klimatická změna celosvětově pokračuje rychleji než se před dvanácti lety předpokládalo," řekl Radiožurnálu na začátku srpna důvod vzniku nové dohody ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan. "Zároveň v letech velkého hospodářského boomu se neobyčejně zvýšily emise veškerých skleníkových plynů zejména oxidu uhličitého," doplňuje.

Za největší slabinu Kjótského protokolu odborníci považovali fakt, že se k němu nepřipojila řada největších znečišťovatelů jako jsou Spojené státy americké nebo rozvíjející se země, jako je Čína, Indie, Brazílie, Indonésie či Mexiko.