Špatné ovzduší jde částečně na vrub místních lidí

Karviná - Za ovzduší plné karcinogenních, mutagenních a toxických látek si lidé na Karvinsku mohou z velké části sami. Zaznělo to včera na jednání karvinských zastupitelů z úst pracovníka Zdravotního ústavu v Ostravě Jiřího Bílka.

Ten ve své zprávě prezentoval zjištění, ke kterým došli odborníci na základě prováděných měření. Kromě známých údajů, že imisní limity polétavého prachu, dioxinů a těžkých kovů jsou na Karvinsku pravidelně několikanásobně překračovány nad přípustné limity, přišel ještě s jedním faktorem, který se podepisuje na stavu zdejšího ovzduší - klimatické podmínky.

"Ty byly velmi nepříznivé zejména letos v zimě a ukázalo se, že je to velmi důležitý faktor, který ovlivňuje naměřené imisní hodnoty. Několik týdnů trvající bezvětří způsobilo to, že hodnoty prašného aerosolu a dioxinů byly několikanásobně překračovány, čímž se nejen Karvinsko, ale celé Ostravsko a velká část Moravskoslezského kraje staly nejznečištěnějším regionem snad v celé v Evropě," uvedl Jiří Bílek.

V minulosti bývalo ještě hůř

Jedním dechem však dodal, že v minulosti bývalo ještě hůř a situace se od konce 80. let 20. století výrazně zlepšila.

A kdo za špatné ovzduší na Karvinsku může? Největší zdroje znečištění jsou tři: průmyslové podniky, doprava a lokální topeniště, tedy sami lidé, kteří v domcích topí nekvalitním palivem. "Podíl těchto tří zdrojů je v různých místech regionu různý. Někde převažuje průmysl, jinde zase lokální topeniště," objasnil Jiří Bílek.

Lidé topí doslova kdečím..

A právě ta jsou podle Bílka největším problémem. Jejich vliv je obrovský, ale současná česká legislativa neumožňuje samosprávě ani nikomu dalšímu prakticky žádnou represi vůči znečišťovatelům," dodal.

S tím souhlasí i primátor Karviné Tomáš Hanzel. "Kdyby bylo na mně, byl bych v tomto ohledu velmi přísný. Jenže dnes nikdo nemůže jít a zkontrolovat majitele rodinného domu, čím topí v kotli. A že máme informace, že někteří lidé topí doslova kdečím..," upozornil primátor.

Dodal, že jej mrzí, že Moravskoslezský kraj neuspěl u vlády se svou iniciativou na zlepšení kvality ovzduší na celé zdejší průmyslové aglomeraci. "Jsem ovšem přesvědčen o tom, že pokud se tato problematika nějak nevyřeší, zlepšení ovzduší tady čekat nemůžeme," dodal Tomáš Hanzel.

Město v tomto mnoho pravomocí nemá, a tak mu nezbývá, než neustále apelovat na vládu a vyšší orgány, aby se Karvinskem v tomto kontextu zabývala. "Jsem mírným optimistou a věřím, že nová vláda bude mít tuto problematiku jako jednu z priorit, kterou je potřeba řešit," dodal primátor.

Problém mají i v Polsku

Odborníci také potvrdili, že situace je problematická v celé hornoslezské pánvi, tedy na české i polské straně.

"A s tím souvisí právě ty meteorologické podmínky. Velkou část roku jihozápadní proudění žene škodliviny na polskou stranu, v zimě však v opačném směru a hlavně ve velkém množností přicházejí k nám," řekl Bílek.

Proto také čeští hygienici vedou jednání s polskými kolegy a v rámci mezinárodního projektu se dohodli na jednotné metodice měření imisních hodnot a vybudování nových měřících stanic.

Nové měřící stanice

"Měřidel emisí bude několik sad. Na území polského Slezska i Moravskoslezského kraje bude dohromady 48 měřících bodů. Dalších 39 stanic bude instalováno v rámci dalšího mezinárodního projektu, na kterém spolupracujeme," vysvětlil Bílek.

Jen v Karviné přibudou k současným dvěma čtyři nové. "O jejich umístění se zatím jedná s magistrátem," dodal pracovník Zdravotního ústavu v Ostravě.

Problematika kvality ovzduší na Ostravsku a Karvinsku není jen záležitostí Čechů, ale špinavý vzduch si vzájemně posíláme přes hranici. Také proto chtějí odborníci z obou zemí stejnou metodikou mapovat situaci, měřit hodnoty škodlivin a hledat možnosti, jak kvalitu ovzduší po obou stranách hranice zlepšit. Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě říká, že se pracuje na společném monitoringu.

Vzduch nezná hranic a z větrné růžice je jasně patrné, že Karvinsko a, řekněme katovická aglomerace, si vzduch plný škodlivin vzájemně posílají.

"Ano, je to tak. Většinu roku, při jihozápadních větrech nese vítr špinavý vzduch na polskou stranu, ovšem zejména v zimě zase proudí k nám. Bohužel v zimě je dávka škodlivin z polské strany to nejhorší, co může být."

Co s tím?

"Situací se už, pokud vím, zabývají obě strany na mezivládní úrovni. Žádný konkrétní výsledek ale neznám."

A co čeští a polští hygienici?

"Zdravotní ústav v Ostravě si našel na polské straně partnery a v rámci mezinárodního projektu pracujeme na vytvoření jednotné metodiky a stejného přístupu, chceme zmapovat situaci na obou stranách hranice, abychom věděli, jak tato plocha, myšleno celá hornoslezská průmyslová aglomerace, působí jako celek. Obě strany měří, ale každá jinak a výsledky se těžko porovnávají."

Hodně se mluví o tom, a koneckokonců i vy to potvrzujete, že důležitými znečišťovateli jsou kromě průmyslových podniků, aut a dopravy obecně také samotní lidé. Domkaři, kteří často topí neekologickým palivem. Jak na ně působit, aby to nedělali?

"Určitě je to pravda. Vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší je obrovský, dnes je prakticky nemožné tyto soukromé majitele nemovitostí kontrolovat. Podle mne je proto třeba vytvořit systém finančního zainteresování a restrikce. Nedovedu si představit, kde je ta optimální hranice, ale v prvé řadě lidé sami musí chtít topit kvalitním palivem. A také musí nést zodpovědnost za to, když pravidla poruší."

Zazněl tady však i názor, že někteří lidé na drahé ekologické palivo nemají peníze.

"Souhlasím, že to může být i o ekonomice. Pokud lidé nemají na kvalitní palivo, topí tím horším. Je kvalitní uhlí a nekvalitní. Řekl bych, jsme v tomto dosti nedisciplinovaní. Ale je na zákonodárcích, aby tento problém řešili, chtějí-li, aby se kvalita ovzduší tady výrazněji zlepšila."

Takže co byste navrhoval?

Opatření musí být komplexní. Je třeba investovat do technologií, které pomohou snížit emise zejména tuhých látek. Myslím si, že to firmy nastartováno mají, ale bude skvělé, když to finančně podpoří stát a ještě k tomu přibudou prostředky z Evropské unie. Co se týče dopravy, je třeba vybudovat silniční obchvaty měst, dálnice a tranzitní doprava musí ven z center měst. A o lokálních topeništích už jsem mluvil."

Zdroj: Havířovský deník