Mydlice lékařská

Saponaria officinalis - mydlice lékařská
Slovensky: Mydlica lekárska
Čeleď: - hvozdíkovité (silenkovité)
Rod Saponaria zahrnuje asi 30 druhů, které rostou v Eurasii.
České i latinské rodové jméno je odvozeno od slova mýdlo (latinsky sapo=mýdlo), ježto kořen mydlice rozemnutý pod vodou pění a dá se také jako mýdlo použít.
Popis:
Vytrvalá, často dlouze výběžkatá, 25 až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo jen krátce vystoupavá, často červeně až fialově naběhlá. Listy obvykle zřetelně 3žilné, vstřícné, přisedlé, jen dolní krátce řapíkaté, špičaté, podlouhlé nebo eliptické, v řapík zúžené, celokrajné. Květenství mnohokvěté, květy 20 až 25 mm v průměru, bílé až narůžovělé, 5četné, v ústí se 2 zoubky. Kvete v VI až X.
Stanoviště:
Břehy, příkopy, podél cest, rumiště, meze, křoviny, na půdách kyprých, vlhčích, dusíkatých.
Rozšíření:
V ČR dosti hojně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 680 m n.m.). Celkově roste v Evropě na severu až po Skandinávii, na východě přes Sibiř až na Dálný Východ, druhotně pak v mírném i subtropickém pásmu Severní i Jižní Ameriky.
ff
Léčitelství:
Sbírá se kořen včetně oddenků a výběžků (Radix saponariae) ze 2 až 3 letých rostlin, jež se vykopávají nejlépe v období září až listopadu, případně brzy na jaře (březen až duben). Někdy se sbírá i nať a to na počátku květu. Po omytí studenou vodou se kořeny suší na dobře větraném místě a na slunci nebo za umělého sušení při teplotách do 60 °C.
Droga obsahuje velké množství saponinů (asi 5%), dále sacharidy, pryskyřice, sliz, kaučuk, basorin a minerální kyseliny.
Vzhledem k tomu, že saponiny ředí hleny v zanícených průduškách a zároveň působí antimykoticky i antibakteriálně, využívá se mydlice zejména při zánětu průdušek, kdy usnadňuje odkašlávání. Ve formě obkladů se používá na zanícené rány nebo se z ní připravují antirevmatické obklady. Pro vnitřní podání se nejčastěji připravuje ve formě odvaru (1 g drogy na šálek vody), jenž se podává nejvíce 3x denně v maximálně jednotlivé dávce 3 až 8 polévkových lžic. Odvaru lze použít i při kožních potížích, při ucpaných lymfatických cévách, při žloutence, dně, revmatismu či astmatu, pozitivně působí i při nemocech jater, sleziny a střev, při zahlenění hrtanu nebo při chronických kožních problémech. Mydlice lze využít i k regeneraci vlasů (1 až 2 polévkové lžíce drogy se vhodí do 1 l vařící vody, 15 minut se luhuje a po vychladnutí se vzniklým roztokem řádně propláchnou vlasy) či k vyčištění nečisté (trudovité) pleti (1 polévková lžíce natě nebo listů mydlice se luhuje přes noc v šálku podmáslí, ráno se trochu ohřeje a jemně se vtírá do pokožky obličeje).
Další užití:
Dříve se mydlice používala k odmašťování vlny, k praní a mytí, v současnosti jsou mydlicové saponiny využívány při výrobě zubních past a čistících prostředků, které se používají např. při restaurování velmi choulostivých starých tapet nebo oděvů.
Pěstování:
Vedle přírodní formy se mydlice pěstuje i ve formách plnokvětých s květy růžovými nebo bílými. Vyžaduje vlhčí a výživnou půdu, stanoviště by mělo být slunné. Někdy roste značně expanzivně, takže může vytlačovat okolní rostliny. Množí se obvykle dělením trsů.

ZDROJ: zelenalekarna.717.cz