Ekologické zemědělství zbytečně stagnuje

Vláda v pátek projedná Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství na období 2016-2020. Vyplývá z něj, že v posledních čtyřech letech ekologické zemědělství převážně z důvodu nedostatečné podpory nerostlo. Cíle plánu pro rok 2020 jsou téměř stejné, jaké byly už na rok 2015. Podpora ekologického zemědělství i investice do jeho výzkumu jsou nadále malé a v některých případech dokonce klesají [1]. Drtivou většinu dotací pobírá průmyslové zemědělství, které často devastuje krajinu a půdu.

Podle projednávaného dokumentu ekologické zemědělství svým komplexním přístupem pomáhá zlepšovat devastovanou půdu - její zhoršenou kvalitu i velkou erozi. Ekologičtí farmáři tak brání povodním nebo naopak suchu, zlepšují kvalitu vod a podporují návrat zvířat a rostlin do krajiny. Ekologické zemědělství také zvyšuje na venkově zaměstnanost. Akční plán konstatuje, že potenciál ekologického zemědělství pro ochranu krajiny není dostatečně využit.

Stát by proto měl nastavit agrární dotace tak, aby pomáhaly rozvoji ekologického zemědělství, a to především na orné půdě, a stanovit pružná, ale závazná pravidla podporující dobrou péči o půdu a krajinu. Naše doporučení a příklady dobré zemědělské praxe shrnujeme v publikaci Krajina potřebuje nápravu [2].

Akční plán (AP) je strategickým dokumentem, který stanovuje hlavní cíle a doporučení pro další rozvoj ekologického zemědělství v České republice. Cílů z předchozího AP (do roku 2015) se však nepodařilo dosáhnout a nový je přebírá v téměř původním znění do dalšího období. Důvodem nenaplnění cílů do roku 2015 je podle dokumentu především slabá, případně žádná finanční podpora navrhovaných opatření. Nový AP je málo ambiciózní především ve svém cíli zvýšit výměru ekologicky obhospodařované orné půdy, která tvoří stále jen dvě procenta celkové výměry orné půdy. Dobře naopak shrnuje situaci a doporučení pro trh s místními biopotravinami.

Cíle Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016-2020:

? dosáhnout 15% podílu ekologických ploch na celkové zemědělské půdě v ČR

? dosáhnout podílu minimálně 20 % orné půdy z celkové výměry půdy v EZ

? zvýšit produkci biopotravin, zvýšit hodnotu produkce ekofarem o 15 %

? dosáhnout 3% podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů, zvýšit podíl českých biopotravin na 60 % na trhu s biopotravinami

? zvýšit průměrné výdaje za biopotraviny na 600,- Kč/obyvatele/rok

? zajistit financování výzkumu a poradenství v EZ v rozsahu odpovídajícím podílu ploch EZ na celkové zemědělské půdě (15 %)

Mezi lety 2011-2014 vzrostl podíl ekologicky obhospodařované půdy z celkové zemědělské půdy o pouhá 0,3 %, tedy jenom o necelých 11,5 tisíc hektarů [3]. Za stejné období u nás přitom ubylo zhruba 18 tisíc hektarů zemědělské půdy [4].

Naplněn není dle strategického dokumentu také potenciál ekologického zemědělství pro produkci biopotravin. Biopotraviny tvoří v celkové spotřebě potravin pouze 0,7 %. Přitom v Dánsku je to 8 % [5]. Důvodem malé spotřeby v ČR je podle dokumentu nedostatečná osvěta a propagace ekologického zemědělství u veřejnosti nebo absence biopotravin ve veřejném stravování, a také nízké procento spotřebitelů (9 %) nakupujících přímo od producentů. Nakupování biopotravin přímo od farmářů totiž řeší nejčastější bariéry v nakupování biopotravin - tedy vyšší cenu (danou u maloobchodních řetězců vyšší marží) a nedůvěru. Trend nakupování přímo od zemědělce nicméně stoupá - od roku 2010 téměř trojnásobně.

K podpoře produkce a spotřeby místních biopotravin je podle AP nutné více podporovat místní výrobce a také faremní zpracování a přímý prodej z farmy (například zjednodušením podmínek pro drobné zpracovatele bioproduktů) a také nové, alternativní způsoby odbytu, například komunitou podporované zemědělství [6]. Hnutí DUHA proto provozuje webovou a mobilní aplikaci www.adresarfarmaru.cz. Díky ní si spotřebitelé mohou najít nejbližšího farmáře hospodařícího šetrně k přírodě, od kterého mohou nakupovat, a také všechny fungující skupiny komunitou podporovaného zemědělství u nás.

Klára Havlová, expertka na ekologické zemědělství a šetrné spotřebitelství Hnutí DUHA, řekla:

,,Aktuální Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství, který projedná v pátek vláda, dobře analyzuje neutěšenou situaci ekologického zemědělství a trhu s biopotravinami. Jeho potenciál není zdaleka využit. Tato situace se v posledních letech prakticky nezměnila. Otázkou tedy je, jak chce stát tuto situaci zlepšit bez cílené finanční a jiné podpory ekologického zemědělství, jeho výzkumu a také zpracování a spotřeby biopotravin na místě."

,,Pokud chce vláda brát strategický dokument o rozvoji ekologického zemědělství vážně, musí ho podpořit dotační politikou a investicemi do výzkumu a inovací. Stát zatím stále směřuje drtivou většinu podpory průmyslovému zemědělství postavenému na velké spotřebě fosilních paliv. Na jeho negativní dopady v podobě zdevastované krajiny a půdy neschopné mimo jiné zadržovat vodu, doplácí navíc celá společnost jak při povodních, tak při obdobích sucha."