Čtvrtek, 28. března 2024

Příčiny vodní eroze

Erozní procesy vznikají interaktivním působením přírodních a antropogenních činitelů, které je vyvolávají. Nejvýznamnějšími činiteli jsou:
Příčiny vodní eroze
srážky a z nich vznikající povrchový odtok morfologie území geologické a půdní poměry vegetační kryt půdy způsob využívání půdy Srážky a povrchový odtok Vznik a průběh erozních procesů je ve většině případů vyvolán přívalovými srážkami, které jsou charakterizovány vysokou intenzitou, krátkou dobou trvání a malou zasaženou plochou. Zvlášť nebezpečné jsou zejména extrémní přívalové deště, s úhrnem srážek nad 20 mm. Povrchový odtok, vznikající z těchto srážek rychle kumuluje a má výrazné erozní a transparentní charakteristiky. V některých může být dominantním erozním faktorem povrchový odtok z tajícího sněhu. Erozivní účinek dešťových srážek je dán jejich kvalitativními charakteristikami, především jejich intenzitou a kinetickou energií, nebo jejich kombinací. Erozní a transportní činnost povrchového odtoku se obecně vyjadřuje v závislosti na jeho kvantitativních charakteristikách (např. objemu průtokové vlny, kulminačním průtoku apod.) nebo charakteristikách kvalitativních (např. rychlosti proudění, tangenciálním napětí). Morfologie území Vodní erozi výrazně ovlivňují sklon, délka a tvar svahu, v menší míře se také uplatňuje expozice svahu. Sklon svahu je jedním z rozhodujících erozních faktorů; jeho vliv může být ostatními faktory (např. vegetačním, půdním i hospodářsko-technickým faktorem) zeslaben, nikdy však plně potlačen. Vliv délky svahu není jednoznačný a v důsledku působení ostatních faktorů se neprojevuje vždy stejně výrazně. Zpravidla však při rostoucí délce svahu a dostatečně dlouhé době trvání, deště převyšující dobu koncentrace povrchového odtoku, se intenzita eroze zvyšuje podle exponenciální závislosti. Tvar svahu (konvexní, konkávní, kombinovaný svah) výrazně ovlivňuje intenzitu eroze v důsledku možné nepřirozené kombinace sklonu a délky svahu v určitých jeho částech. Půdní a geologické poměry Půdní poměry jsou charakterizovány fyzikálními vlastnostmi půdy, zejména, texturou, strukturou, obsahem organické hmoty, vlhkostí, apod. Tyto vlastnosti určují velikost a časový průběh infiltrace vody do půdy a tím ovlivňují tvorbu povrchového odtoku. Současně určují odolnost půdy proti destrukčním účinkům dešťových kapek a povrchového odtoku a transportovatelnost uvolněných půdních částic. Obecně platí, že nejméně náchylné k erozi jsou půdy s vysokým podílem velkých písčitých částic (půdy písčité), dále pak půdy jílovité s vysokým obsahem podílem jílovité frakce, vyznačující se silným kohezivním účinkem. Nejméně odolné proti erozi jsou půdy hlinité s velkým podílem částic prachové kategorie, které jsou snadno uvolnitelné a transportovatelné. Za obzvlášť náchylné k vodní erozi jsou považovány spraše. Geologické poměry působí na erozní procesy nepřímo, kdy jako matečný substrát ovlivňují některé půdní vlastnosti. Jejich přímý vliv se projevuje při působení erozivních činitelů na obnažený geologický podklad. Vegetační kryt půdy Působení vegetace na průběh a intenzitu erozních procesů se projevuje ochranou půdního povrchu před přímým dopadem dešťových kapek, podporou vsaku do půdy, retardací povrchového odtoku, zpevněním půdy kořenovým systémem a zlepšením celkových fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Podle erozivní účinnosti vegetačního krytu je možno seřadit jednotlivé druhy vegetace do pořadí: lesní porost trvalé travní porosty dočasné travní porosty úzkořádkové plodiny (obiloviny, řepka, apod.) širokořádkové plodiny (kukuřice, řepa, brambory) Způsob využívání půdy Hospodářsko-technické poměry záleží především na užívání a obhospodařování půdy, na volbě a polohovém rozmístění kultur, na jejich zařazení do vhodného osevního postupu a na provedení různých technických zásahů. Jsou důležitým činitelem, který může kladným i záporným způsobem ovlivnit intenzitu erozních procesů. Eroze mívá největší intenzitu na půdách, na nichž byl porušen původní porost, tedy převážně na zemědělských půdách zbavených porostu z různých důvodů (výstavba sídlišť, komunikací, výcvikových prostorů, apod.). Každý zásah do přirozeného vegetačního krytu půdního povrchu je nutno posuzovat z hlediska možných důsledků, vyúsťujících obvykle v intenzivní erozní procesy, a proto se v každém připravovaném projektu mají navrhnout účinná protierozní opatření. Mechanismus vodní eroze Mechanismus vodní eroze se řídí působením a vzájemnou interakcí uvedených erozních faktorů, které proces eroze vyvolávají a ovlivňují. Míra ohrožení území, resp. jeho část (např. jednotlivého pozemku) procesy vodní eroze je určena vztahem mezi schopností erozních činitelů způsobit erozi a schopností povrchu půdy tomuto působení odolávat. Erozními činiteli při procesu vodní eroze jsou dešťové srážky a z nich vzniklý povrchový odtok. Schopnost erozních činitelů způsobit uvolnění a transport půdních částic (tzv. erozivita) je určena především jejich kvalitativními znaky, zejména kinetickou energií. Schopnost odolávat eroznímu působení (tzv. erodibilita) je v širším pojetí dána fyzikálními vlastnostmi půdy (zrnitostní složení, struktura, obsah organické hmoty, apod.) a způsobem jejího využívání, ke kterému patří organizace půdního fondu, druh vegetačního krytu, používané agrotechnice, atd. Erozivita dešťových srážek se projevuje nejvýrazněji na počátku erozního procesu, kdy na půdní povrch, na kterém se dosud nevytvořila vrstva povrchově odtékající vody, dopadají dešťové kapky se značnou kinetickou energií. Povrchový odtok vzniká v okamžiku, kdy intenzita deště překročí vsakovací schopnost půdy. Z hlediska teorie erozních procesů se předpokládá, že povrchový odtok na svahu vzniká a probíhá jako plošný odtok v tenké vrstvě, který se začíná v určité vzdálenosti od rozvodí (resp. místa vzniku odtoku) soustřeďovat do nepravidelně se vytvářející sítě rýžek a větších odtokových drah, jejichž hustota a geometrický tvar jsou závislé na charakteristikách deště a fyzicko-geografických parametrech odtokové plochy. Tato vzdálenost, která se nazývá přípustná (limitní) délka svahu, má z hlediska protierozní ochrany mimořádný význam, neboť signalizuje přechod plošné selektivní eroze ve vyšším formy eroze (eroze rýhová), a tedy nutnost přerušení dráhy povrchového odtoku protierozním opatřením. Výpočet vodní eroze Nejvýznamnější rovnicí pro určení půdního smyvu je tzv. Univerzální rovnice ztráty půdy - Universal Soil Loss Equation – USLE, Wischmeier W.H., Smith D.D, 1965, která se stala základní metodou hodnocení intenzity erozního procesu nejen v USA, ale i v mnoha dalších zemích. Rovnice má tvar: G = R . K . L . S . C . P [t.ha-1.rok-1] G - průměrná roční ztráta půdy R - faktor erozní účinnosti srážek, vyjádřený v závislosti na četnosti jejich výskytu, kinetické energii, intenzitě a úhrnu K - faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a infiltrační schopnosti půdy L - faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy S - faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu na velikost ztráty půdy C - faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na druhu a vývoji vegetace a použité agrotechnice P - faktor účinnosti protierozních opatření Ztráta půdy na konkrétním pozemku se při použití USLE odvozuje ze ztráty půdy na tzv. jednotkovém pozemku, jehož parametry byly přesně definovány a odvozeny z rozměrů standardních elementárních výzkumných odtokových ploch: délka pozemku 22,13 m, sklon 9 %, povrch pozemku udržován mechanickou kultivací ve směru sklonu svahu jako úhor po dobu minimálně dvou let. Pro jednotkový pozemek jsou faktory L,S,C, a P rovny 1,0.
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů