Půdní eroze ve světě

Eroze na souostroví Kornati Následující fotografie názorně ukazují vodní erozi v jejím nejvyšším stádiu. Byly pořízeny na ostrůvku Mana v chorvatském souostroví Kornati. Tento ostrůvek tvoří vlastně dva kopečky, které se střetávají v úzkém sedle téměř na hladině moře. Stejně jako většina Jaderského pobřeží, neuniklo souostroví Kornati odlesnění, které proběhlo již v dávné minulosti. Zkázu dokonal velký požár, který vznikl na souostroví v polovině 19. století. Nezbyla tu tedy žádná vzrostlá vegetace, které by chránila půdu před smyvem. Vodní eroze tedy smyla všechnu půdu do moře a obnažila sklaní podloží. Většina vegetace již nemá šanci se tu uchytit. Poslední zbytky zeminy se nacházejí v sedle mezi těmito dvěma kopečky, je tu však patrná vodní eroze ve velmi rozvinutém stadiu. Eroze v JAR V Jihoafrické republice je odhadována roční ztráta půdy asi 300 - 400 tun, což odpovídá téměř třem tunám na každý hektar půdy. Dále je odhadováno, že každá tuna vypěstované kukuřice, pšenice nebo dalších plodin představuje ztrátu 20-ti tun půdy! Turecku je jednou ze zemí nejvíce postižených erozí Podle turecké nadace TEMA pro boj proti půdní erozi, pro zalesňování a ochranu přírodních biotopů je v Turecku ohroženo střední nebo těžkou erozí 78% plochy celého tureckého území. Půdní eroze se stává jednou z největších hrozeb pro turecké životní prostředí a tureckou ekonomiku. Je to způsobenou mimo jiné tím, že na 67% tureckého území se vyskytují střední nebo prudké svahy. Je odhadováno, že každý rok je průměrně přemístěno 1,2 miliardy tun půdy a 550 milionu tun je nenávratně ztraceno v jezerech, nádržích a v moři - to odpovídá asi průměrné roční ztrátě půdy v celé Evropě a Austrálii dohromady. Je to způsobeno velkoplošným odlesňováním, špatným hospodařením na orné půdě a příliš velkou pastvou. V Turecku dnes žije asi 62,3 milionu lidí, z toho 40% se živí zemědělstvím. To se ale velmi brzy změní, protože každoročně se stěhuje do měst 1,2 milionu lidí. Do roku 2030 by turecká populace měla dosáhnou 100 milionů lidí. To bude vyžadovat zvýšenou produkci potravin pro uživení takového počtu lidí. Při takto obrovské průměrné roční ztrátě půdy to ale nebude možné. Již za poslední desetiletí vzrostl dovoz potravin do Turecka 23krát. Ztráta vegetace a lesů vyúsťuje v rozsáhlé záplavy a laviny, protože vsakovací schopnost půdy je významně snížena. Každoročně takto přijde o život mnoho lidí. Eroze na Islandu Návštěvníky Islandu často velmi překvapí velmi aktivní eroze půdy. Významnou až velmi silnou erozí je tu ohrožena téměř polovina plochy celého Islandu. Islandský zemědělský výzkumný institut proto roku 1990 začal projekt pro výzkum eroze na Islandu. Tento projekt byl dokončen roku 1997. Výsledky jsou uloženy v databázi skládající se z 18 000 polygonů, které obsahují informace o síle a druhu eroze. Shrnutí můžete vidět na následující mapce. Zeleně jsou zobrazeny plochy s žádnou nebo slabou erozí, žlutě s významnou erozí, oranžově se silnou erozí a červeně s velmi silnou erozí. Bílé jsou ledovce, modré jezera a šedivé hory. Islandské půdy jsou bohaté na vulkanický popel a to je jedna z hlavních příčin proč jsou tak náchylné k erozi. Silná půdní eroze se začala objevovat na Islandu hned po jeho prvním osídlení Vikingy před 1125 lety, které s sebou samozřejmě přineslo kácení a vypalování lesů a vůbec porušování vegetačního krytu půdy. Rychle rostoucí populace musela stále intenzivněji využívat křehký ekosystém. Antropogení faktor ale nebyl jediný kdo přispěl půdní erozi. Ke ztrátě vegetačního krytu půdy přispělo také náhlé ochlazení v 11. století. Vodní eroze na Slovensku I na Slovensku je vodní eroze na zemědělských půdách vážným ekologickým a ekonomickým problémem. Je tu v současnosti vážně poškozeno asi 40% zemědělských půd vodní erozí. Následující tabulka udává procenta plochy zemědělské půdy na Slovensku potenciálně ohrožených vodní erozí. Stupeň eroze bez projevů eroze: slabá eroze střední eroze silná eroze extrémně silná eroze Procento plochy zemědělské půdy: 27 18 20 18 17 Bangadéš je postižena půdní erozí díky záplavám Po rozsáhlých záplavách v Bangladéši v říjnu 2000, kdy přišlo o život více než 3 000 lidí, bylo dále postiženo asi 1 000 000 lidí půdní erozí. Uvedla to Mezinárodní federace červeného kříže a červeného půlměsíce. Vedoucí její delegace, Robert McKerrow, řekl, že erozi půdy se nedostává dostatečné pozornosti, ačkoliv je to tichá a zákeřná katastrofa. Každý rok se díky ztrátě půdy stěhuje 250 000 lidí z venkova do Bangladéšského hlavního města Dhaka.