Reformu společné zemědělské politiky EU Palas vítá
PRAHA (ČIA) - S nejnovějšími návrhy Evropské komise (EK) týkajícími se
střednědobého výhledu budoucnosti Společné zemědělské politiky Evropské unie
(CAP) vyslovil na své dnešní tiskové konferenci nový ministr zemědělství
Jaroslav Palas většinou souhlas. Dokument nazvaný \"Mid Term Review\" sice podle
Palase ministerstvo zemědělství v současné době studuje a vyjádření k němu tedy
mají předběžný charakter, přesto je vnímán jako první krok k hlubší reformě CAP.
\"Spatřujeme v tom jakýsi seriozní posun k budování evropského modelu
zemědělství a snahu vytvořit půdu pro úspěšná jednání ve WTO,\" konstatoval
Palas. Jako kandidátská země může ČR přístup EK podle ministra do značné míry
přivítat, protože v řadě návrhů na opatření se jedná o usnadnění naší integrace
do společné zemědělské politiky. Palas například vítá zjednodušení
administrativních režimů, \"pokud ovšem tato zjednodušení nebudou nárokovat
jinou a opět složitou administrativu\". ČR nicméně musí podle něj vyjádřit
obavu, aby nebudovala finančně a administrativně náročné režimy, které by za dva
až tři roky ztratily na svém významu. ČR se podle něj hodlá aktivně účastnit
diskuse o budoucnosti zemědělské politiky EU i přesto, že dosud není členskou
zemí. Obtížné je v současné době přijmout stanovisko ke zrušení vazby přímých
plateb na výrobu, naopak Palas souhlasí se snížením intervenčních cen u mléka,
protože dosavadní úroveň cen v ČR je nižší a při vstupu nebude tedy hrozit
nějaký cenový šok. Ministr souhlasí i se zamýšlenou přeměnou dosavadních
intervenčních nákupů na pouhou záchrannou síť, s akcentem na bezpečnost
potravin, pohodu zvířat a životní prostředí. Aplikace všech nových opatření by
ale neměla být podle Palase povinná pro kandidátské země po dobu, než se zcela
vyrovnají sazby přímých plateb pro existující a nové členské země. ČR také
podporuje zjednodušení postupů při získávání prostředků na strukturální
opatření. Potíže pro ČR by naopak znamenalo uplatnění limitu 300 tisíc eur na
velké farmy pro přímé platby. Zhruba polovina farem v ČR, zejména družstva, by
totiž díky své rozloze nemohlo čerpat plné dotační prostředky
PRAHA (ČIA) - S nejnovějšími návrhy Evropské komise (EK) týkajícími se střednědobého výhledu budoucnosti Společné zemědělské politiky Evropské unie (CAP) vyslovil na své dnešní tiskové konferenci nový ministr zemědělství Jaroslav Palas většinou souhlas. Dokument nazvaný \"Mid Term Review\" sice podle Palase ministerstvo zemědělství v současné době studuje a vyjádření k němu tedy mají předběžný charakter, přesto je vnímán jako první krok k hlubší reformě CAP. \"Spatřujeme v tom jakýsi seriozní posun k budování evropského modelu zemědělství a snahu vytvořit půdu pro úspěšná jednání ve WTO,\" konstatoval Palas.
Jako kandidátská země může ČR přístup EK podle ministra do značné míry přivítat, protože v řadě návrhů na opatření se jedná o usnadnění naší integrace do společné zemědělské politiky. Palas například vítá zjednodušení administrativních režimů, \"pokud ovšem tato zjednodušení nebudou nárokovat jinou a opět složitou administrativu\". ČR nicméně musí podle něj vyjádřit obavu, aby nebudovala finančně a administrativně náročné režimy, které by za dva až tři roky ztratily na svém významu. ČR se podle něj hodlá aktivně účastnit diskuse o budoucnosti zemědělské politiky EU i přesto, že dosud není členskou zemí.
Obtížné je v současné době přijmout stanovisko ke zrušení vazby přímých plateb na výrobu, naopak Palas souhlasí se snížením intervenčních cen u mléka, protože dosavadní úroveň cen v ČR je nižší a při vstupu nebude tedy hrozit nějaký cenový šok. Ministr souhlasí i se zamýšlenou přeměnou dosavadních intervenčních nákupů na pouhou záchrannou síť, s akcentem na bezpečnost potravin, pohodu zvířat a životní prostředí. Aplikace všech nových opatření by ale neměla být podle Palase povinná pro kandidátské země po dobu, než se zcela vyrovnají sazby přímých plateb pro existující a nové členské země. ČR také podporuje zjednodušení postupů při získávání prostředků na strukturální opatření.
Potíže pro ČR by naopak znamenalo uplatnění limitu 300 tisíc eur na velké farmy pro přímé platby. Zhruba polovina farem v ČR, zejména družstva, by totiž díky své rozloze nemohlo čerpat plné dotační prostředky
Sdílet článek na sociálních sítích