Aditiva ve výrobě biopotravin
Jsou uvedeny zásady pro použití přírodních i syntetických aditiv při výrobě
biopotravin a jim příbuzných produktů v celém řetězci od pole až po expediční
sklad výrobce potravin. Pro každý úsek výroby biopotravin a bioproduktů
(rostlinná a zemědělská výroba, produkce potravin) jsou stanoveny zásady pro
aplikaci potravinových aditiv. Přírodní a nesyntetické materiály jsou povoleny v
rostlinné výrobě a chovu zvířat bez omezení, ačkoliv jsou na stručném seznamu
zakázaných látek. Pro potravinářskou výrobu je ale nutné pro jejich použití
speciální povolení. Označování biopotravin a jim podobných produktů závisí na
jedné ze čtyř kategorii produktů: stoprocentní biopotraviny; potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] ekologické obsahující minimálně 95 %
bioproduktů; potraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] vyrobené z
bioproduktů (více než tří složek), obsahující 70 – 95 % bioproduktů; potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] s přísadou bioproduktů. V rámci
harmonizace postupů americký Ústav pro ekologické materiály (OMRI) publikoval
seznam jak všeobecných, tak značkových materiálů, které jsou povoleny pro výrobu
biopotravin. Nyní jsou tyto seznamy předmětem diskuse federace výrobců
biopotravin IFOAM. Přidávání nových materiálů do povolených seznamů je omezeno a
předchází mu porovnání návrhů na zařazení se sadou specifických předem
stanovených kriterií. Každá položka v národním seznamu povolených surovin a
zakázaných látek pro biopotraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] v USA
musí projít povinnou revizí každých pět let. Problematika aditiv v bioproduktech
se bude vyvíjet s růstem průmyslu biopotravin. Spotřebitelé požadují vyšší
jakost a v některých případech výrobky se zvýšeným podílem vložené práce
(předpřipravené, konvenience), které zvyšují tlak na výrobce používat přídavná
aditiva. Historie výroby biopotravin nás učí, že postup pro schvalování nových
surovin a harmonizace těchto postupů mezi různými zeměmi bude pokračovat
pomaleji než se vyvíjí vlastní trh se těmito produkty.
Jsou uvedeny zásady pro použití přírodních i syntetických aditiv při výrobě biopotravin a jim příbuzných produktů v celém řetězci od pole až po expediční sklad výrobce potravin. Pro každý úsek výroby biopotravin a bioproduktů (rostlinná a zemědělská výroba, produkce potravin) jsou stanoveny zásady pro aplikaci potravinových aditiv. Přírodní a nesyntetické materiály jsou povoleny v rostlinné výrobě a chovu zvířat bez omezení, ačkoliv jsou na stručném seznamu zakázaných látek. Pro potravinářskou výrobu je ale nutné pro jejich použití speciální povolení. Označování biopotravin a jim podobných produktů závisí na jedné ze čtyř kategorii produktů: stoprocentní biopotraviny; potraviny ekologické obsahující minimálně 95 % bioproduktů; potraviny vyrobené z bioproduktů (více než tří složek), obsahující 70 – 95 % bioproduktů; potraviny s přísadou bioproduktů. V rámci harmonizace postupů americký Ústav pro ekologické materiály (OMRI) publikoval seznam jak všeobecných, tak značkových materiálů, které jsou povoleny pro výrobu biopotravin. Nyní jsou tyto seznamy předmětem diskuse federace výrobců biopotravin IFOAM. Přidávání nových materiálů do povolených seznamů je omezeno a předchází mu porovnání návrhů na zařazení se sadou specifických předem stanovených kriterií. Každá položka v národním seznamu povolených surovin a zakázaných látek pro biopotraviny v USA musí projít povinnou revizí každých pět let. Problematika aditiv v bioproduktech se bude vyvíjet s růstem průmyslu biopotravin. Spotřebitelé požadují vyšší jakost a v některých případech výrobky se zvýšeným podílem vložené práce (předpřipravené, konvenience), které zvyšují tlak na výrobce používat přídavná aditiva. Historie výroby biopotravin nás učí, že postup pro schvalování nových surovin a harmonizace těchto postupů mezi různými zeměmi bude pokračovat pomaleji než se vyvíjí vlastní trh se těmito produkty.
Sdílet článek na sociálních sítích