Začíná boj o evropská pole

Brusel mění přístup ke geneticky modifikovaným plodinám, USA přesto chtějí Starý svět zažalovat Evropa už několik let žárlivě střeží svá pole před novými odrůdami z genetických laboratoří. Unie nyní pokládá situaci za neudržitelnou, jenže se tak zapletla do vlastních zákonů, že změna bude těžká. BRUSEL (od zvláštního zpravodaje LN) - Kamínek po kamínku se uvolňuje lavina, která by mohla změnit postoj Evropy ke geneticky modifikovaným rostlinám. Orgány unie podnikají drobné krůčky, jež by v souhrnu měly rozptýlit obavy členských států z pozměněné kukuřice, rajčat či brambor a prorazit těmto plodinám cestu na evropská pole. Starý svět dosud respektoval moratorium, které si sám uložil. Kvůli tomuto \"embargu\" nebyl od roku 1998 schválen pro trh unie žádný \"geneticky modifikovaný organismus\" (GMO). Přeloženo do srozumitelné řeči - firma, která vytvořila třeba novou verzi kukuřice odolné proti hmyzu, mohla sice v Evropě požádat o registraci své plodiny, žádost však skončila v některé z bezedných přihrádek, kde ji zvolna pokrývá prach. Moratorium dráždí Spojené státy, hlavního vývozce GMO, a nelíbí se ani Světové obchodní organizaci. Evropské unii hrozí, že ji USA u Světové obchodní organizace zažalují za to, že brání volnému obchodu. Unie zdůvodňuje moratorium předběžnou opatrností a obavami z ekologických rizik. Geny vnesené do kulturních plodin teoreticky mohou \"přeskočit\" na plevele a propůjčit jim třeba odolnost proti herbicidům. Hmyz si zase může vytvořit rezistenci proti insekticidům apod. Často se však ozývají hlasy, že strach o přírodu či lidské zdraví je jen záminkou. Evropě prý jde hlavně o to, aby vytvořila bariéru, která evropské zemědělce ochrání před konkurencí ze zámoří. Moratorium totiž není jedinou překážkou, kterou unie postavila do cesty šíření \"modifikovaných organismů\". Evropa také vyžaduje, aby potraviny z těchto plodin nesly viditelné označení, pokud obsahují více než jedno procento GMO (o výši prahu se stále jedná). Na počátku to snad byl dobrý nápad - ať si zákazník vybere, co bude jíst. V praxi se však ukázalo, že značení není zrovna jednoduchá záležitost. Vznikl nákladný, složitý a nepřehledný systém. I díky němu se Evropa stala (s trochou nadsázky) \"ostrovem v moři genetických modifikací\". Jaké jsou tedy ony malé krůčky, které by mohly ukončit moratorium? V říjnu vstoupila v platnost nová směrnice, která má uklidnit obavy členských států. Než se modifikovaná odrůda ocitne na evropském poli, musí být podle nového předpisu provedena analýza rizik a vyslechnut názor veřejnosti. Směrnice se zabývá také sociálně-ekonomickými dopady pěstování a dalšími aspekty. Třídit, značit, testovat Kromě toho se ministři životního prostředí v Bruselu před několika dny dohodli, že posádky lodí dovážejících do Evropy úrodu - třeba kukuřičná zrna - musejí předložit seznam všech genetických zásahů, které se mohly byť i jen vetřít na palubu. Američtí exportéři jsou tím ještě více pobouřeni, protože budou muset velmi pečlivě třídit své zboží. Malým kamínkem v mozaice je pak smlouva o spolupráci mezi laboratořemi, které hledají modifikovanou DNA v potravinách a dalších zemědělských výrobcích. Jejím podpisem minulý týden oficiálně vznikla Evropská síť laboratoří pro testování GMO. Síť má především zajistit, aby analýzy probíhaly ve všech koutech Evropy stejně. Biotechnologické firmy jí musejí poskytovat údaje o svých produktech, na jejichž základě laboratoře vypracují metody, jak testy provádět. Probíhají i další jednání a legislativní bitvy. Odpůrci plodin zrozených v genetických laboratořích ale zatím rozhodně nebijí na poplach. Ačkoli zmíněná \"uklidňující\" směrnice již platí, řada technických předpisů a pravidel musí ještě projít Evropským parlamentem a dalšími institucemi. Odborníci proto nepředpokládají, že by mohlo moratorium padnout dříve než příští rok v létě. I to je ovšem optimistický odhad, alespoň z hlediska zastánců modifikovaných plodin. Podle jiných názorů jsou evropské předpisy už teď tak složité, že Starý svět zůstane ostrovem s visačkou \"GMO-free zone\" velmi dlouho, ne-li navždy. Zdroj: Lidové noviny