Za zatravnění svých polí dostanou zemědělci zaplaceno ze Sapardu
Blansko Zhruba pětinu svých pozemků, na kterých nyní hospodaří, promění Josef
Kučera z Vilémovic na Blanensku v louku. Jeho pole totiž leží nad jeskyněmi v
Moravském krasu, kam prosakují s vodou i zbytky hnojiv a pesticidů a mohou
poškodit krápníkovou výzdobu. Nebude to však jednoduché. Kučera totiž dosud seno
sklízel jen na jednom hektaru, nyní bude potřebovat ke svému hospodaření nové
stroje. \"Budu potřebovat sběrací vůz a lis na seno. Vložím do toho své peníze a
budu doufat, že se mi to bude postupně vracet,\" říká Kučera. Pro Jana Sedláka
ze Šošůvky, který také hospodaří na pozemcích v Chráněné krajinné oblasti
Moravský kras, bude znamenat velké náklady navíc právě samotné zatravnění.
\"Založení porostu bude znamenat náklady navíc, protože na to nemám techniku,
tak si to budu muset objednat. Další údržba pak bude plně v naší režii,\" uvedl.
Aby zemědělci nedopláceli na to, že budou chránit přírodu, sešli se včera v
Blansku, kde se školili, jak získávat po dobu pěti let dotaci z fondu Evropské
unie Sapard. Moravský kras bude v tuzemsku jednou z pěti oblastí, kde se změny v
zemědělském hospodaření budou zkoušet. \"Kromě založení a udržování lučních
porostů nad jeskyněmi půjde také o změny v osevních postupech. Nepříznivě se
projevuje například pěstování kukuřice, která právě vyžaduje množství hnojiv. Ve
vymezených ochranných zónách se tak budou zemědělci snažit kukuřici nahradit
jinými plodinami a podíl obilovin snížit na padesát procent,\" vysvětlil Jozef
Jančo ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Zemědělci by také měli
u svých polí nechávat minimálně šestimetrové okraje, na nichž nebudou používat
hnojiva. To by mělo zabránit dalšímu úbytku ptáků a rostlin. Pokud se rozhodnou
na svých polích jeden z doporučených postupů uplatnit, mají šanci získat dotaci
až osm tisíc korun za jeden hektar na rok. Peníze jim mají kompenzovat nižší
výnosy, které budou mít. \"Osm tisíc za zatravnění je sice slušná částka, ale
jen samotné osivo mě v prvním roce bude stát tři až čtyři tisíce,\" uvedl Jan
Sedlák ze Šošůvky. S novými změnami hospodaření jsou však zemědělci většinou už
smířeni. \"Pole máme v chráněné krajinné oblasti a ta vyžaduje jiné hospodaření,
nic jiného nám nezbude,\" shodují se. IVA ŠEBKOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes
Blansko Zhruba pětinu svých pozemků, na kterých nyní hospodaří, promění Josef Kučera z Vilémovic na Blanensku v louku. Jeho pole totiž leží nad jeskyněmi v Moravském krasu, kam prosakují s vodou i zbytky hnojiv a pesticidů a mohou poškodit krápníkovou výzdobu. Nebude to však jednoduché. Kučera totiž dosud seno sklízel jen na jednom hektaru, nyní bude potřebovat ke svému hospodaření nové stroje. \"Budu potřebovat sběrací vůz a lis na seno. Vložím do toho své peníze a budu doufat, že se mi to bude postupně vracet,\" říká Kučera. Pro Jana Sedláka ze Šošůvky, který také hospodaří na pozemcích v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, bude znamenat velké náklady navíc právě samotné zatravnění. \"Založení porostu bude znamenat náklady navíc, protože na to nemám techniku, tak si to budu muset objednat. Další údržba pak bude plně v naší režii,\" uvedl. Aby zemědělci nedopláceli na to, že budou chránit přírodu, sešli se včera v Blansku, kde se školili, jak získávat po dobu pěti let dotaci z fondu Evropské unie Sapard. Moravský kras bude v tuzemsku jednou z pěti oblastí, kde se změny v zemědělském hospodaření budou zkoušet. \"Kromě založení a udržování lučních porostů nad jeskyněmi půjde také o změny v osevních postupech. Nepříznivě se projevuje například pěstování kukuřice, která právě vyžaduje množství hnojiv. Ve vymezených ochranných zónách se tak budou zemědělci snažit kukuřici nahradit jinými plodinami a podíl obilovin snížit na padesát procent,\" vysvětlil Jozef Jančo ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Zemědělci by také měli u svých polí nechávat minimálně šestimetrové okraje, na nichž nebudou používat hnojiva. To by mělo zabránit dalšímu úbytku ptáků a rostlin. Pokud se rozhodnou na svých polích jeden z doporučených postupů uplatnit, mají šanci získat dotaci až osm tisíc korun za jeden hektar na rok. Peníze jim mají kompenzovat nižší výnosy, které budou mít. \"Osm tisíc za zatravnění je sice slušná částka, ale jen samotné osivo mě v prvním roce bude stát tři až čtyři tisíce,\" uvedl Jan Sedlák ze Šošůvky. S novými změnami hospodaření jsou však zemědělci většinou už smířeni. \"Pole máme v chráněné krajinné oblasti a ta vyžaduje jiné hospodaření, nic jiného nám nezbude,\" shodují se.
IVA ŠEBKOVÁ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích