Ovocnářům Evropa rozhodně nevadí

Po připojení se ke společnému trhu Evropské unie je šance na zvýšení tuzemské produkce ovoce. Podnikat s ovocem se po vstupu do Evropské unie vyplatí možná více než nyní. Sady se nebudou likvidovat, produkce ovoce v České republice po vstupu do Evropské unie nebude omezena, nedojde k naplňování ochranářských kvót jako v živočišné a rostlinné výrobě. Ovocnáři jsou před začleněním do společného evropského trhu v mnohem lepší pozici než ostatní zemědělci. Na vstup do EU jsou připraveni lépe než pěstitelé brambor nebo obilnáři. Ovoce je nejliberalizovanější potravinářskou komoditou. Shoduje se na tom většina odborníků. Velké perspektivy pro exportéry \"Pro české ovoce by měla padnout různá cla, která nyní omezují náš export,\" připomněl tajemník Ovocnářské unie ČR, Martin Ludvík skutečnost, že vývozu českého ovoce se EU nyní brání administrativně, naproti tomu český trh s ovocem není proti dovozům chráněn. \"Je šance zvýšit produkci ovoce,\" dodal Ludvík k začlenění ovocnářů do společného trhu EU. Čeští ovocnáři proti bramborářům nebo obilnářské výrobě mají výhodu až v pětkrát vyšší přidané hodnotě. Například hektar sadu jabloní ročně přinese pěstiteli na tržbách asi 80 až 100 tisíc korun. Tuzemské ovocnářství nebude hrát ale ještě dlouhou dobu v Evropě významnější roli. Dobrá úroda loni a zřejmě i letos Jablek, kterých se u nás vypěstuje z ovoce zdaleka nejvíce, se v loňském roce v ČR sklidily 163 tisíce tun, zatímco v Evropské unii to bylo sedm milionů tun. Například Polsko, které rovněž čeká na vstup do EU, je v Evropě největším pěstitelem jablek a vloni sklidilo dva miliony tun jablek. Za poslední sezonu 2001/02 čeští zemědělci utržili za ovoce z intenzivních sadů 1,4 miliardy korun, což bylo o 13 procent více než v předcházejícím roce. Největší tržby 848 milionů korun přinesla jablka. Experti předpokládají dobré výsledky sadařů i pro letošní rok. Sklizeň ovoce v intenzivních sadech je očekávána ve výši 177 tisíc tun, což představuje přibližně 6% nárůst proti loňsku. Vyšší sklizeň se předpokládá zejména u broskví, višní, dále u jablek, hrušek a červeného rybízu. Naopak propad produkce může pokračovat u meruněk, třešní a švestek. Celková produkce jablek je pro letošní rok odhadována v objemu 350 tisíc tun, z toho moštových jablek by mělo být asi 180 tisíc tun. Chceme do Evropské unie \"Ovocnáři mohli být v EU již před deseti lety,\" poznamenává předseda Ovocnářské unie ČR (OU) Jaroslav Muška. \"Naše ovocnářství je otevřeno již už od roku 1993. Zažilo si peripetie s kvótami či jablečnou válkou,\" dodal Muška. Čeští ovocnáři se spíše obávají nárazového přílivu ovoce z nově přidružených zemí, především Polska. \"Tento náraz může být pro nás nebezpečný a musíme se na něj připravit zejména informační kampaní, v níž budeme upozorňovat české spotřebitele, že naše ovoce je kvalitní,\" připomněl Muška. Otevřenost českého trhu způsobil například v loňském roce příliv levných jablek z Polska v mimořádné výši 14 000 tun, což tuzemským ovocnářům způsobilo ztrátu 60 milionů korun. České jablko začíná vytlačovat vetřelce z jihu Ovocnářům může pomoci také očekávané zvýšení spotřeby ovoce. Čerstvého ovoce sní totiž průměrný Čech za rok 72 kg, naproti tomu evropský průměr je 110 až 116 kg za rok. Nejvíce se jí ovoce v Řecku při průměrné spotřebě 184 kg, Ital sní za rok 141 kg ovoce, Nizozemec 130 kg. Méně než Čech sní ovoce jen Brit nebo Dán. V České republice se stále méně kupuje jižní ovoce, jako jsou banány, pomeranče a mandarinky. Před pěti lety spotřeboval Čech 13 kilogramů banánů za rok, loni to bylo méně než deset kilo. Podobný trend se projevuje u mandarinek a pomerančů. Ještě před několika lety se jich spotřebovalo na jednoho obyvatele v ČR přes 12 kg, loni to bylo o 14 procent méně. Důvodem není dovozní cena, která je poměrně stabilní. Češi dávají přesto stále více přednost ovoci mírného pásma, zejména jablkům, ale také vínu, broskvím či švestkám. \"Lidé se po roce 1990 nabažili jižního ovoce a nyní se postupně vracejí k jablkům a jiným druhům,\" řekl k tomu Ludvík. Vedle jablek stoupá spotřeba broskví a švestek, která se zvedla v poslední době o polovinu. Nejvíce se zvýšil zájem o vinné hrozny, kterých se v České republice na počátku 90. let zkonzumovalo na osobu za rok 1,2 kg, ale nyní se spotřebuje nejméně dvojnásobek. Sady konečně začaly v průměru mládnout Od roku 1995 se s podporou státu rozšiřovala plocha intenzivních sadů, takže v roce 2002 dosáhla 18 415 hektarů. Za sedm let se zvýšila plocha sadů o 4270 ha. Vloni dal stát na obnovu sadů zhruba 70 milionů korun. Například u jabloňového sadu dotace představovala 150 tisíc korun na hektar, což je asi 40 procent celkových nákladů. Letos by měl stát podpořit sadaře ve stejné výši. V loňském roce ovocnáři vsadili 820 hektarů sadů a poprvé za posledních šest let se dostali nad hranici zabraňující stárnutí sadů. Proti předešlému roku vysázeli stromů o třetinu více. Přesto slabým místem českého ovocnářství zůstává stáří sadů. Přibližně 48 procent sadů je přestárlých, což se výrazně podepisuje na jejich plodnosti. Jabloňové sady, které jsou základem českého ovocnářství, jsou přestárlé z 57 procent. Nejhůře je na tom drobné ovoce, zvláště rybíz, kde je u bílého rybízu přestárlých 78 a u červeného rybízu dokonce 90 procent sadů. Nejpříznivější věková struktura je naproti tomu u výsadeb švestek, slivoní, třešní a višní. 2003: Poslední rok s jistotou dotace Se vstupem do EU statní podpora na výsadbu sadů skončí. Každý podnikatel bude muset sám zvážit, zda do rozšiřování sadů bude investovat své peníze. Na druhou stranu mu v expanzi nebudou bránit evropské kvóty, jaké existují například pro chov dobytka nebo v rostlinné výrobě. \"Pro rok 2004 budeme za státní podporu ještě bojovat, ale letošní rok je poslední, kdy dotace bude jistá,\" poznamenal k tomu Ludvík. Přesto ovocnáři doufají, že po vstupu do EU se k nim peníze dostanou jinou cestou. Například očekávají, že dosáhnou na prostředky z fondů Evropské unie pro výstavbu skladů na ovoce, získají dotace na obaly, případně pro vývoz do třetích zemí. K tomu se bude muset zvýšit počet odbytových organizací, přes něž EU prostředky poskytuje. Palas: Bez odbytových družstev nebude podpora Ministr zemědělství Jaroslav Palas například nedávno ovocnářům připomněl úlohu odbytových družstev, která budou přes Státní zemědělský intervenční fond přímo propojena s příslušnými strukturami EU. \"Bez těchto propojení by bylo jen velmi těžké uvažovat o podporách nebo kompenzacích za stahované ovoce z trhu,\" řekl Palas. EU ročně stahuje z trhu pětkrát tolik ovoce, kolik vypěstuje Česká republika. Cílem ministerstva je podle Palase motivovat pěstitele, aby produkci do budoucna co nejvíce prodávali přes odbytová družstva, která se v západní Evropě začala rozvíjet především po roce 1996. Organizace producentů v EU zodpovídají za intervence, to znamená především za stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu a za jeho charitativní využití nebo většinou za ekologicky přijatelné zničení. Máme již stejné normy jako EU Podle zemědělského odborníka Jaroslava Zíka jsou tuzemští ovocnáři dobře připraveni na vstup do EU i v legislativě a mají k dispozici potřebné legislativní normy. Evropská unie zpracovává obchodní normy jakosti pro 41 druhů ovoce a zeleniny. Tyto normy jsou popsány v 64 platných nařízeních Evropské komise. Česká republika dosud vydala 55 norem jakosti pro ovoce a zeleninu. Po přijetí ČR do U nie budou na našem území platit obchodní normy jakosti EU. Jim odpovídající ČSN normy budou zrušeny. České normy jakosti těch druhů ovoce a zeleniny, které společnou organizaci trhu EU nezajímají, budou v ČR nadále závazné jako normy národní. \"Nyní je vše dořešeno,\" vyjádřil se Zíka například k náročnému úkolu v překládaní evropských předpisů. Připomněl, že se jedná o stálý proces, protože pro oblast ovoce a zeleniny vydává Evropská unie minimálně jeden předpis denně. Spotřeba čerstvého ovoce v ČR (kg/osoba a rok) Celkem Jablka Pomeranče Banány a mandarinky 1998 72,5 23 12,2 11,5 1999 75,6 23,5 11,2 12,8 2000 75 25 12,1 10,1 2001 72 23 11,5 9,8 2002 72,5 23,5 10,8 9,9 Pramen: Ovocnářská unie ČR Zdroj: Profit