Čtvrtek, 28. března 2024

Rolníci na zelené stezce

Zdraví prochází žaludkem. Začínají si to uvědomovat nejen spotřebitelé, ale také zemědělci.
Rolníci na zelené stezce
Lahůdkové pečivo, džínsy a košile z konopí, kosmetika z mléka a pojízdné kurníky... Kdo říká, že evropské zemědělství nemá budoucnost? Dokáže-li se přizpůsobit ekologickým trendům, vytvoří nové investiční příležitosti pro řadu zpracovatelských odvětví. Znovu se to ukázalo na nedávném Mezinárodním veletrhu ekologických zemědělců BIOFACH v německém Norimberku. Unijní zemědělci si již zelenou cestu ke zmlsaným spotřebitelům našli. Evropský biostůl praská pod tíhou chutných potravin, za které občané nynější \"patnáctky\" loni utratili 15 miliard eur (450 miliard korun). Německá ministryně zemědělství Renate Künastová předpovídá, že do pěti let vzroste tento obrat v Unii na takřka 40 miliard eur. NÁŠ BIOSTOLEČEK je podstatně skromnější. \"V minulém roce utratili Češi za biopotraviny necelých 200 milionů korun,\" uvedl Tomáš Václavík ze společnosti Green marketing, která poskytuje marketinkové služby Svazu ekologických zemědělců. \"Chybí osvěta, zpracovatelské technologie pro potravináře a vhodné obaly,\" shrnuje Václavík důvody, které brání tomu, aby současná domácí nabídka více oslovila spotřebitele. Samotní biofarmáři se přitom chovají tržně. Z ekologického zemědělství je u nás finančně nejvíc preferovaná pastva masného skotu, proto je na pultech především biohovězí. Co je zapotřebí k tomu, aby se z potraviny stala biopotravina ? Musí mít certifikát, že je vyrobena z nepráškované suroviny a že je čistě přírodního původu. Rozdíl je patrný už z údajů na obalu zboží. Běžné potraviny - ekologové jim říkají konvenční - charakterizuje výčet syntetických příchutí, barviv, aromatických přísad a konzervačních látek. Biopotraviny se na obalu pyšní dlouhým výčtem látek, které neobsahují. Jablečný biomošt z Bílých Karpat získal loni hlavní cenu Svazu ekologických zemědělců za to, že je nepřislazený, nepřibarvený, neparfémovaný a chemicky nekonzervovaný a k jeho výrobě byla použita pouze jablka. Urodila se na stromech, k jejichž ošetřování nebyla využita chemie. NEBARVIT, NESLADIT. V západní Evropě se biodžusy vyrábějí už nejen z jablek, ale z nejrozmanitějších druhů nepráškovaného ovoce a zeleniny. Na zmíněném veletrhu je nabízel kdekdo. Kdo by řekl, že chutné křížaly se dají dělat nejen ze švestek a jablek, ale i z papriky a z lilku? Z faraonské pšenice Kamut, což je kultovní obilovina ekologických farmářů, nabízely zejména německé firmy výborný tmavý chléb a koláče. Doménou Francouzů a Švýcarů byly biosýry a biosalámy. Biopotravinou roku vyhlásila veletržní porota jogurt s ostružinami a černým bezem z Nizozemska. Čeští biozemědělci obdivovali v Norimberku především potravinářskou technologii, která jejich zahraničním kolegům umožňuje ekologicky vyrobenou surovinu z polí a stájí zhodnotit na finální výrobek. Rakušané nabízeli různé velikosti mlýnů, včetně takových, které se vešly do jedné místnosti. Ekologicky pěstované obilí se dosud nevyrábí v takovém množství, aby jeho oddělené zpracování bylo pro velké mlýny ekonomicky zajímavé. Technické pomůcky včetně jogurtovačů pro mléčné ekofarmy zahrnovaly i přístroje pro tvrdé jádro vegetariánů. Tzv. veganům, odmítajícím potraviny živočišného původu, tedy i kravské mléko a vajíčka, byl např. určen domácí výrobník mléka ze sóji, rýže nebo ovesných vloček. Producentům biovajíček přispěchali na pomoc Němci. Několik firem se vytasilo s mobilními slepičárnami, které stačí jednoduše zapřáhnout za traktor a hrabavou drůbež tak denně vyvážet za čerstvým vzduchem. Německá vynalézavost si poradila i s tak zapeklitým problémem, jak ručně otrhávat rajčata nebo jahody, aniž by u toho člověk musel klečet. Zlepšovák má podobu nízkého sedátka na válečcích, jejichž pomocí se sběrač sune vpřed. Těžko říci, zda by němečtí ekofarmáři našli takovou oporu v průmyslu, kdyby jejich ministryně zemědělství nebyla zelená. Renate Künastová zapojila do projektů zemědělský výzkum, univerzity i technické školy. Díky mediální kampani se biopotraviny dostaly ze specializovaných prodejen i do obchodních řetězců s nižší úrovní cen. Osmdesát procent německých spotřebitelů si loni aspoň jednou koupilo biopotraviny , vyplývá z výzkumu trhu, uskutečněného Spolkovým úřadem pro kontrolu cen. Nejvíce vzrostl zájem mezi občany s nejnižšími příjmy. OFENZiVA Z VÝCHODU. Velkou konkurenci vidí němečtí ekofarmáři v bioprodukci z východní Evropy, protože je levnější, jak poznamenal odborný list Fruchthandel. Čeští biozemědělci hospodaří na čtyřech procentech zemědělské půdy (údaje Green marketingu hovoří o 5,5 %), zatímco němečtí jen na 3,5 procenta. Slovensko, jako nejmenší východoevropský stát, ekologicky využívá 60 tisíc hektarů půdy, což je víc než v srovnatelném Irsku, Belgii nebo Holandsku. Největšími exportéry bioprodukce jsou Maďaři s obilím, kukuřicí, meruňkami a medem. Měli nejnápaditější expozici z kandidátských zemí EU, veletržní účast jim hradilo ministerstvo zemědělství. Češi státní podporu neměli, ale našim vystavovatelům finančně přispěla nadace Heinricha Bölla. Podle Tomáše Václavíka exportují naši biozemědělci asi čtvrtinu své produkce. Pozici na zahraničních trzích by jim nyní mohl usnadnit fakt, že česká instituce, dohlížející na kvalitu v biofarmách - Kontrola ekologického zemědělství - získala v Norimberku akreditaci IFOAM, která sdružuje obdobné organizace v EU. Největší zájem má Unie o čerstvé mléčné produkty. Ty jsou ale vzácné dokonce i ve Francii, která má největší výměru ekologicky obhospodařované půdy a její rolníci se biologickému zemědělství věnují nejdéle v Evropě. Z PASTVY JEN MASO. Exportní příležitost pro naše výrobce by tu byla, jenže biomléko je nedostatkovým zbožím i v Česku. Zdena Bílková, která s manželem v šumavské osadě Kochánov ekologicky chová 400 kusů skotu a k tomu 400 ovcí, vypočítává důvody, proč se do takového projektu nepustila. \"Pastva není všechno, musíte mít odpovídající hygienické zázemí pro dojení krav a zajištěný svoz suroviny. K nám do kopců by cisterna těžko vyjela,\" říká. Snem manželů Bílkových jsou malá jatka, kde by se dalo maso zpracovávat na hotové výrobky. \"Náš dobytek je zdravý, protože má šumavský vzduch, šumavskou vodu a trávu. Ale my nemáme ani dost stájí, abychom skot vykrmili až do porážkové hmotnosti, takže býčky a jalovice prodáváme dalším chovatelům,\" vysvětluje Zdena Bílková, proč je v jejich podmínkách výroba biomléka nereálná. Jehněčí maso prodávají Bílkovi do Německa, anebo hostům, kteří se ubytují v jejich penzionu. Domácí obchodníci zatím nemají zájem. Biomléko se na celkové produkci mléka v ČR podílí jen 3,6 procenta, výkupní cena mlékáren není pro chovatele zajímavá. I z tohoto množství ekologicky získaného mléka se do bioproduktů dostane jen zlomek. Podle Václavíka ho z velkých mlékáren zpracovává na bioprodukty pouze olomoucká OLMA a několik malých provozoven. Jinak biomléko končí spolu s konvenčním v běžných výrobcích. LITRY JEN VE VELKÉM. \"Biomléku se nebráníme, ale zatím ho v našem kraji nikdo nenabídl,\" říká Dagmar Sedláková ze společnosti Agromléko, která nakupuje mléko pro jihočeskou Madetu. Brát mléko v kvalitě bio by znamenalo mít speciální cisterny pro jeho svoz, samostatný tank v mlékárně a oddělenou linku na výrobky. Agromléko od zemědělců denně vykupuje 1,4 milionu litrů suroviny, takže aby se náklady na takovou výrobu vyplatily, muselo by se to dělat ve velkém. \"Dva tisíce litrů biomléka denně by neměly význam,\" uvádí pro ilustraci Sedláková. \"To je šance spíš pro přidruženou výrobu několika blízkých farem.\" Z údajů Green marketingu vyplývá, že na našem trhu se prodává asi tisíc výrobků s certifikátem bio, z toho polovina je z dovozu. Zhruba 55 procent se prodává v supermarketech, čtvrtina v prodejnách zdravé výživy. Typickým zákazníkem je žena mezi 35 až 45 lety s jedním nebo dvěma dětmi, preferující zdravou výživu a ochotna platit za takové potraviny vyšší cenu. AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ ZDROJ: EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů