Nitrátový zákon opět zatíží zemědělce
Litoměřice - Ekology v minulosti často kritizované nadměrné využívání
průmyslových hnojiv získalo odezvu už i v podobě vládního nařízení, které
vstoupí v platnost od příštího roku. V současné době, kdy ceny hnojiv tvoří
významnou položku nákladů zemědělců, plýtvání už není na místě, přesto je tzv.
nitrátová směrnice považována za důležitou součást legislativního balíku před
vstupem ČR do EU. Aby Česká republiky vyhověla požadavkům Evropské unie na
kvalitu vody, vzala si kvůli dusičnanům přechodné období do roku 2010. Do té
doby budou muset provozovatelé čistíren odpadních vod doplnit své technologie o
čištění těchto anorganických sloučenin. Autoři dokumentu stanovili, že speciální
ochranu před dusičnany si zaslouží více než třetina území ČR a asi 42,5 procenta
plochy zemědělských půd. Tyto plochy označili za zranitelné. Od příštího roku
budou muset zemědělci při zacházení s hnojivy i s chlévskou mrvou řídit zásadami
správné zemědělské praxe. Znamená to mimo jiné přijmout nová pravidla na jejich
skladování a používání, ale též pro střídání plodin. Podle údajů z loňského roku
odhaduje Ministerstvo zemědělství čtyřleté investice na vybudování skladů pro
siláže a hnoje na 28 až 30 miliard korun. Až tři čtvrtiny těchto prostředků by
mohl resort získat z dotací Evropské unie, část ponesou samotné zemědělské firmy
a část bude možné získat z národních dotací. Zdroj: Deník Litoměřicka
Litoměřice - Ekology v minulosti často kritizované nadměrné využívání průmyslových hnojiv získalo odezvu už i v podobě vládního nařízení, které vstoupí v platnost od příštího roku. V současné době, kdy ceny hnojiv tvoří významnou položku nákladů zemědělců, plýtvání už není na místě, přesto je tzv. nitrátová směrnice považována za důležitou součást legislativního balíku před vstupem ČR do EU.
Aby Česká republiky vyhověla požadavkům Evropské unie na kvalitu vody, vzala si kvůli dusičnanům přechodné období do roku 2010. Do té doby budou muset provozovatelé čistíren odpadních vod doplnit své technologie o čištění těchto anorganických sloučenin.
Autoři dokumentu stanovili, že speciální ochranu před dusičnany si zaslouží více než třetina území ČR a asi 42,5 procenta plochy zemědělských půd. Tyto plochy označili za zranitelné. Od příštího roku budou muset zemědělci při zacházení s hnojivy i s chlévskou mrvou řídit zásadami správné zemědělské praxe. Znamená to mimo jiné přijmout nová pravidla na jejich skladování a používání, ale též pro střídání plodin.
Podle údajů z loňského roku odhaduje Ministerstvo zemědělství čtyřleté investice na vybudování skladů pro siláže a hnoje na 28 až 30 miliard korun. Až tři čtvrtiny těchto prostředků by mohl resort získat z dotací Evropské unie, část ponesou samotné zemědělské firmy a část bude možné získat z národních dotací.
Zdroj: Deník Litoměřicka
Sdílet článek na sociálních sítích