Jih Evropy vysychá, zato sever má lepší sklizeň

Jak uvádí zpráva Společného výzkumného střediska Evropské komise, například letošní výnosy kukuřice a cukrovky se v Itálii snížily o čtvrtinu a úroda pšenice v Portugalsku poklesla o třetinu. Oproti tomu v Irsku se díky teplejšímu počasí zvýšila úroda cukrovky o čtvrtinu a v Dánsku a Švédsku až o pět procent. Ve Finsku dala letos řepka olejka o dvanáct procent vyšší výnosy. Česká republika je tak zhruba uprostřed; hektarové výnosy obilnin jsou nižší asi o čtyři procenta, ovšem čeká se ročník nezvykle kvalitního vína. MEZITITULEK: Hrozba úpadku Letošní sklizeň odpovídá loňské předpovědi dvou vědců - Jorgena Olesena z dánského ústavu zemědělských věd v Tjele a Marka Bindiho z univerzity v italské Florencii. Ti před rokem v časopise European Journal of Agronomy popsali, že v důsledku globálního oteplování a změny vodních poměrů se musí v příštích letech počítat s poklesem produkce na jihu a určitým vzrůstem na severu Evropy. Změny se podle nich projeví i v chovu hospodářských zvířat. \"Na jihu bude obtížné udržet například produkci mléka,\" popsali. V některých částech jižní Evropy podle nich přestane být zemědělství životaschopným, takže bude lépe, když se tamní ekonomika přeorientuje na průmyslovou produkci. MEZITITULEK: Obilnice USA bez vody Změny v zemědělství předpokládají i američtí vědci. Spojený tým z výzkumného ústavu Pacific Northwest National Laboratory a z Marylandské univerzity očekává, že v přímořských oblastech Spojených států se zvýší množství dešťových srážek, a to především u východního pobřeží. Oproti tomu střední část amerického kontinentu, která dnes ve velkém chrlí na trh obilí, kukuřici či sóju, bude natolik trpět nedostatkem vody, že efektivní zemědělství přestane být v některých současných agrárních oblastech vůbec možné, popsali badatelé v červnovém vydání časopisu Agricultural and Forest Meteorology. Mezivládní komise pro klimatické změny při Organizaci spojených národů, která zahrnuje dva a půl tisíce vědců z celého světa, a samozřejmě i z USA, ve svých zprávách zdůrazňuje, že na rozehřívání Země se podílí lidská činnost. Především to je spalování ropy a uhlí, při němž vzniká oxid uhličitý, který pod sebou jako pod pokličkou zadržuje v atmosféře teplo. MEZITITULEK: Nezametejme to pod koberec Americká vláda nemůže popřít, že USA jsou největším spalovačem fosilních paliv na světě, avšak odmítá se připojit k mezinárodní dohodě z japonského Kjóta, která požaduje snížení emisí oxidu uhličitého. Ovšem evropští i američtí vědci varují, že letošní problémy v zemědělství jsou jen předobrazem toho, co bude v příštích desetiletích normální. \"Je nebezpečné zametat problémy pod koberec. Potřebujeme se připravit na dopady změny klimatu,\" říká Jorgen Olesen. Podobně César Izaurralde, vedoucí amerického týmu, který hodnotil vliv oteplování na zemědělskou produkci, konstatuje: \"Je nejvyšší čas přemýšlet, jak zemědělství přizpůsobit novým podmínkám.\" ZDROJ: Zdraví Věda a lidé