BSE už měla mizet. Přesto hrozí
Sedmý případ takzvané nemoci šílených krav poprvé v Česku ukazuje, že ani zákaz
krmení skotu masokostní moučkou není dostatečnou prevencí. Moučkou, která je
považována za hlavní zdroj nákazy, se skot nesmí krmit od roku 1997. A všech
šest dosud nakažených krav se narodilo v letech 1995 až 1997. Ta sedmá však
přišla na svět až v roce 2000. \"Je těžké hledat nějaké vysvětlení,\" říká
ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. \"Nevíme, jestli to bylo
kvůli tomu, že byl porušen zákaz. Možná věda někdy ukáže, že vedle infekčních
případů se mohou objevovat i spontánní mutace.\" Případy onemocnění tak mladých
krav jsou podle dostupných informací i ve světě vzácné. Specialisté v tuzemských
laboratořích dosud prověřili na 460 tisíc kusů dobytka. Podle šéfa veterinářů
několik odhalených případů ukazuje, že hovězí maso je kontrolováno dobře.
\"Tajně jsem doufal, že až porazíme ročníky z let 1995 až 1997, bude po BSE. Ale
zdá se, že to nebude pravda. I když sedm případů je stále málo,\" poznamenal
Holejšovský. MEZITITULEK: Nákaza? Nevíme V Česku se zatím ani v jednom případě
nepodařilo zjistit, jak se kráva mohla BSE nakazit. Ředitel firmy Zeos, odkud
pocházelo mladé dobytče, včera agentuře ČTK řekl, že společnost čeká, zda
poslední test nemoc potvrdí. Teprve potom bude podnik hledat příčiny. Druhá
nakažená kráva během uplynulého týdne zase patřila ekologické farmě, která v
Záblatí na Prachaticku hospodaří podle přísných pravidel. \"Masokostní moučku
nepodáváme, krmíme jen ekologickým krmivem,\" prohlásil zootechnik Jiří Hodina.
Další nákaza BSE se zatím neprokázala ani u desítek preventivně utracených
dobytčat z chovů, v nichž se nemoc šílených krav dosud objevila. V Záblatí teď
budou muset preventivně zabít sedmatřicet krav. MEZITITULEK: Definitivní zákaz
Bezpečnostní opatření se s narůstajícím počtem odhalených případů stále
stupňují. Od listopadu se už nebudou moci krmit masokostní moučkou žádná
hospodářská zvířata, tedy ani slepice a prasata. Ta až do této chvíle měla
\"výjimku\". Evropská unie podle Holejšovského zákaz zavedla už před dvěma roky.
\"Chápu, že to udělala, těžko se dá uhlídat, kam krmivo nakonec směřuje,\"
vysvětluje. \"Od listopadu nebudeme sledovat nic jiného než právě to, jestli
masokostní moučky z asanačních podniků skutečně míří jenom do spaloven,\"
prohlašuje šéf veterinářů. MEZITITULEK: Prodává se jako jindy Když se v roce
2001 objevil první případ BSE, většina řezníků si stěžovala, že se hovězí
prodává mnohem méně. V obchodech s potravinami byly nepřehlédnutelné letáky, že
zde nabízené maso je zkontrolováno. Zákaznická nejistota vydržela několik týdnů,
poté - spolu s tím, jak se zpřísnila kontrola masa - začala spotřeba hovězího
znovu stoupat. Zatímco v roce 2001 snědl každý člověk 10,4 kg hovězího, loni už
to bylo více než jedenáct kilogramů. ZDROJ: HN
Sedmý případ takzvané nemoci šílených krav poprvé v Česku ukazuje, že ani zákaz krmení skotu masokostní moučkou není dostatečnou prevencí.
Moučkou, která je považována za hlavní zdroj nákazy, se skot nesmí krmit od roku 1997. A všech šest dosud nakažených krav se narodilo v letech 1995 až 1997. Ta sedmá však přišla na svět až v roce 2000.
\"Je těžké hledat nějaké vysvětlení,\" říká ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. \"Nevíme, jestli to bylo kvůli tomu, že byl porušen zákaz. Možná věda někdy ukáže, že vedle infekčních případů se mohou objevovat i spontánní mutace.\"
Případy onemocnění tak mladých krav jsou podle dostupných informací i ve světě vzácné.
Specialisté v tuzemských laboratořích dosud prověřili na 460 tisíc kusů dobytka. Podle šéfa veterinářů několik odhalených případů ukazuje, že hovězí maso je kontrolováno dobře.
\"Tajně jsem doufal, že až porazíme ročníky z let 1995 až 1997, bude po BSE. Ale zdá se, že to nebude pravda. I když sedm případů je stále málo,\" poznamenal Holejšovský.
MEZITITULEK: Nákaza? Nevíme
V Česku se zatím ani v jednom případě nepodařilo zjistit, jak se kráva mohla BSE nakazit.
Ředitel firmy Zeos, odkud pocházelo mladé dobytče, včera agentuře ČTK řekl, že společnost čeká, zda poslední test nemoc potvrdí. Teprve potom bude podnik hledat příčiny.
Druhá nakažená kráva během uplynulého týdne zase patřila ekologické farmě, která v Záblatí na Prachaticku hospodaří podle přísných pravidel.
\"Masokostní moučku nepodáváme, krmíme jen ekologickým krmivem,\" prohlásil zootechnik Jiří Hodina.
Další nákaza BSE se zatím neprokázala ani u desítek preventivně utracených dobytčat z chovů, v nichž se nemoc šílených krav dosud objevila. V Záblatí teď budou muset preventivně zabít sedmatřicet krav.
MEZITITULEK: Definitivní zákaz
Bezpečnostní opatření se s narůstajícím počtem odhalených případů stále stupňují.
Od listopadu se už nebudou moci krmit masokostní moučkou žádná hospodářská zvířata, tedy ani slepice a prasata. Ta až do této chvíle měla \"výjimku\".
Evropská unie podle Holejšovského zákaz zavedla už před dvěma roky. \"Chápu, že to udělala, těžko se dá uhlídat, kam krmivo nakonec směřuje,\" vysvětluje. \"Od listopadu nebudeme sledovat nic jiného než právě to, jestli masokostní moučky z asanačních podniků skutečně míří jenom do spaloven,\" prohlašuje šéf veterinářů.
MEZITITULEK: Prodává se jako jindy
Když se v roce 2001 objevil první případ BSE, většina řezníků si stěžovala, že se hovězí prodává mnohem méně. V obchodech s potravinami byly nepřehlédnutelné letáky, že zde nabízené maso je zkontrolováno.
Zákaznická nejistota vydržela několik týdnů, poté - spolu s tím, jak se zpřísnila kontrola masa - začala spotřeba hovězího znovu stoupat. Zatímco v roce 2001 snědl každý člověk 10,4 kg hovězího, loni už to bylo více než jedenáct kilogramů.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích