Rolníci požadují plné dotace
Zemědělci důrazně požadují na vládě, aby pro příští rok vyčlenila ze státního
rozpočtu plnou částku na dotace pro rozvoj venkova. Jinak totiž mohou přijít o
téměř tři miliardy korun agrárních dotací z Evropské unie. Ministerští úředníci
sice ujišťují, že peníze mají v rezervě, rolníci však chtějí jistotu. \"Tuto
část agrárních dotací totiž unie spolufinancuje z osmdesáti procent. A když náš
stát nedá k dispozici celou částku, kterou jsme s unií vyjednali, Brusel své
příslušné dotace v příslušném poměru zkrátí,\" vysvětluje tajemník Agrární
komory Jan Záhorka. Česko si loni na kodaňském summitu o podmínkách vstupu do
unie vyjednalo, že na rozvoj venkova může příští rok vynaložit až 1,125 miliardy
korun. To by znamenalo, že Brusel k této částce přidá dalších 4,5 miliardy.
Ministerstvo zemědělství však v návrhu státního rozpočtu, který už prošel prvním
čtením ve sněmovně, dalo na rozvoj venkova jen 460 miliónů korun. \"Celkem by
tak na tuto část agrárních dotací připadlo jen 2,3 miliardy korun, zatímco
maximální možnost je 5,6 miliardy. Jednak bychom přišli o významné peníze z
unie, jednak dotace na rozvoj venkova patří k modernímu typu podpor, jejich
cílem není zvyšovat nadprodukci,\" říká Milan Boleslav, předseda Svazu
marginálních oblastí. Ten hájí zájmy zemědělců z méně příznivých výrobních
podmínek, především podhůří. Ministerstvo zemědělství rolníkům tvrdí, že o
peníze nepřijdou. \"Zbytek peněz bude ve státní rezervě. Když budou postupně
nabíhat projekty, na něž se dotace vážou, tak je stát uvolní. Byla by chyba,
kdybychom možnost spolufinancování nevyužili,\" uvedl první náměstek ministra
Dušan Vaněk. Potvrzuje to i Ministerstvo financí. \"Podnikatelé by neměli mít
obavy. S další částkou na rozvoj venkova do celkových 1,125 miliardy korun
počítáme podle toho, zda a jak porostou jejich požadavky. Při dalším
projednávání návrhu státního rozpočtu budeme tento typ dotací podporovat,\"
tvrdí náměstek ministra financí Eduard Janota. Zemědělci ale namítají, že za
těchto podmínek stále nemají jistotu, zda plné dotace skutečně dostanou. \"Je
potřeba, aby celá částka byla přímo ve státním rozpočtu,\" zdůrazňuje Záhorka.
Svaz marginálních dotací pak poukazuje na to, že právě dotace na rozvoj venkova
by měly být pro vládu prioritou. \"Zatímco třeba takzvané přímé platby jsou
zaměřeny na produkci a podporují tak i nadvýrobu, dotace na venkov slouží
například k údržbě pastvin, ekologickým opatřením, úpravám krajiny pro lepší
zadržování vody. Slouží tedy cílům, jež si vytkla i reformovaná agrární politika
unie,\" říká Boleslav. Bruselský agrární komisař Franz Fischler při své říjnové
návštěvě Prahy význam dotací pro rozvoj venkova potvrdil. \"A čím dříve budou
mít podnikatelé připraveny příslušné projekty, tím úspěšnější bude čerpání
dotací,\" řekl. ZDROJ: Podniky a trhy
Zemědělci důrazně požadují na vládě, aby pro příští rok vyčlenila ze státního rozpočtu plnou částku na dotace pro rozvoj venkova. Jinak totiž mohou přijít o téměř tři miliardy korun agrárních dotací z Evropské unie. Ministerští úředníci sice ujišťují, že peníze mají v rezervě, rolníci však chtějí jistotu.
\"Tuto část agrárních dotací totiž unie spolufinancuje z osmdesáti procent. A když náš stát nedá k dispozici celou částku, kterou jsme s unií vyjednali, Brusel své příslušné dotace v příslušném poměru zkrátí,\" vysvětluje tajemník Agrární komory Jan Záhorka.
Česko si loni na kodaňském summitu o podmínkách vstupu do unie vyjednalo, že na rozvoj venkova může příští rok vynaložit až 1,125 miliardy korun. To by znamenalo, že Brusel k této částce přidá dalších 4,5 miliardy. Ministerstvo zemědělství však v návrhu státního rozpočtu, který už prošel prvním čtením ve sněmovně, dalo na rozvoj venkova jen 460 miliónů korun.
\"Celkem by tak na tuto část agrárních dotací připadlo jen 2,3 miliardy korun, zatímco maximální možnost je 5,6 miliardy. Jednak bychom přišli o významné peníze z unie, jednak dotace na rozvoj venkova patří k modernímu typu podpor, jejich cílem není zvyšovat nadprodukci,\" říká Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí. Ten hájí zájmy zemědělců z méně příznivých výrobních podmínek, především podhůří.
Ministerstvo zemědělství rolníkům tvrdí, že o peníze nepřijdou.
\"Zbytek peněz bude ve státní rezervě. Když budou postupně nabíhat projekty, na něž se dotace vážou, tak je stát uvolní. Byla by chyba, kdybychom možnost spolufinancování nevyužili,\" uvedl první náměstek ministra Dušan Vaněk.
Potvrzuje to i Ministerstvo financí. \"Podnikatelé by neměli mít obavy. S další částkou na rozvoj venkova do celkových 1,125 miliardy korun počítáme podle toho, zda a jak porostou jejich požadavky. Při dalším projednávání návrhu státního rozpočtu budeme tento typ dotací podporovat,\" tvrdí náměstek ministra financí Eduard Janota.
Zemědělci ale namítají, že za těchto podmínek stále nemají jistotu, zda plné dotace skutečně dostanou. \"Je potřeba, aby celá částka byla přímo ve státním rozpočtu,\" zdůrazňuje Záhorka.
Svaz marginálních dotací pak poukazuje na to, že právě dotace na rozvoj venkova by měly být pro vládu prioritou.
\"Zatímco třeba takzvané přímé platby jsou zaměřeny na produkci a podporují tak i nadvýrobu, dotace na venkov slouží například k údržbě pastvin, ekologickým opatřením, úpravám krajiny pro lepší zadržování vody. Slouží tedy cílům, jež si vytkla i reformovaná agrární politika unie,\" říká Boleslav.
Bruselský agrární komisař Franz Fischler při své říjnové návštěvě Prahy význam dotací pro rozvoj venkova potvrdil. \"A čím dříve budou mít podnikatelé připraveny příslušné projekty, tím úspěšnější bude čerpání dotací,\" řekl.
ZDROJ: Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích