Sedlák Rajter, zemědělec, který nerad ustupuje

Když v roce 1993 sedlák Jan Rajter koupil zkrachovalý statek u Moravěsi na Mostecku , kde na jednom z posledních kusů úrodné půdy v hornickém okrese začal hospodařit, byl přesvědčen, že konečně našel pravé místo pro rodinu. Před dvěma roky se ale úřady rozhodly, že se v těsné blízkosti Rajterových pozemků postaví továrna společnosti Nemak a Rajter se nyní bojí, že nebude moci na pozemcích kvůli zamoření hospodařit.
Tvrdohlavý a neústupný, tak ho charakterizují známí. Rodák z Moravy v padesátých letech odmítl vstoupit do družstva a skončil proto ve vazbě. Pak raději opustil svůj zabraný statek a stal se dělníkem na dráze. Žil s rodinou v obci Kopisty na severu Čech, kde na poddolované půdě v blízkosti litvínovské chemičky na vlastní nebezpečí po šichtě hospodařil. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let však Kopisty musely ustoupit těžbě, obec zanikla, obyvatelé odešli na mostecká sídliště, ale Jan Rajter s rodinou zůstal. Na půdě tu hospodařil celých pětatřicet let.
Po pádu komunismu Rajterovi hledali místo, kdy by mohli hospodařit. Za veškeré úspory koupili bývalý státní statek v Moravěsi v blízkosti obce Havrane. Sedlačí zde na více než dvě stě hektarech vlastních polí, dalších pár set hektarů mají pronajato. Společně se starají o několik prasat a asi o dvě stě kusů hovězího dobytka. Prodávají mléko, maso a obilí. \"A uživíme se,\" říká sedlák, kterému pomáhají kromě manželky, synové i vnuci.
Když se dozvěděl, že v blízkosti jeho pozemků bude stát hliníkárna, začal proti ní bojovat. Založil občanské sdružení, ve spolupráci s ekology podávají žaloby. Že by tím škodil oblasti s vysokou nezaměstnaností, odmítá. \"Pořád slyšíme, že budou mít dělníci práci. Co to ale bude platné, když naše děti budou mít potraviny se škodlivinami, v půdě budou nebezpečné dioxiny,\" říká sedlák.

ZDROJ: HN