Pátek, 29. března 2024

Proč nerušit zemědělství

Proč nerušit zemědělství

V anglosaských zemích existuje přísloví, že jeden (skutečný) muž tvoří většinu. Říkáme si tedy, proč by to nemohlo platit i v případě kontroverzního článku \"Jsou to vyděrači nebo hrdinové?\" (HN 19. listopadu), v němž Vilém Barák naznačuje, že zánik zemědělských podnikatelů by nebyl tragédií.
Proč se nevymanit ze zajetí zafixované představy, že součástí ekonomiky každého (normálního) státu musí být i zemědělství? Proč jej prostě a jednoduše nezrušit bez náhrady? Česko bylo průkopníkem v privatizaci kupónovou metodou, proč neoživit náš uvadající věhlas ve světě zrušením zemědělství?
Z politického hlediska by to nemusel být až tak velký problém. Zemědělců jsou necelá čtyři procenta a jako voličská skupina jsou celkem zanedbatelní. Kromě toho jsou čas od času pranýřováni jako škůdci přírody a požírači značné části státního rozpočtu. Navíc jsou druhou nejhůře placenou skupinou v celé ekonomice a možná by se proto ani moc nebránili, kdyby jim někdo nabídl lepší džob.
Důvodů k vážnému zamyšlení je tedy dost. Proč ale, proboha, na to samé nepřišli v Evropské unii, ve Spojených státech, ani jinde a proč po desítky let - přes odpor opozice a skřípění zubů daňových poplatníků - sypou do zemědělství takové hříšné peníze? Copak jsou, s prominutím, tak hloupí?
Jestli ne, co je k tomu vede? Myslíme si, že důvodů je více, například, že zemědělci vyrábějí suroviny pro potravináře a ti z nich pak pečou chleba, vaří pivo, vyrábějí sýry, salámy a podobně. Jistě, stejné nebo podobné věci můžeme dovézt nebo vyrobit z dovezených surovin. Určitě by však neprospělo pověsti Plzeňského Prazdroje vědomí, že ječmen pro výrobu jeho piva je z Německa, a pověsti Pražské šunky, že je z dánských prasat.
Další zájmovou skupinou, které by se zrušení zemědělství mohlo velmi nelíbit, by byli dodavatelé zemědělských strojů, hnojiv, chemie a podobných. Stejně jako v potravinářství je zde zaměstnáno mnoho lidí, a ti by se eventuálně mohli stát nezaměstnanými.
Sousloví potravinářská bezpečnost vypadá směšně při vstupu do přeplněného supermarketu. Letošní sklizeň obilovin byla však u nás o 16 procent nižší než loni, a to vlivem nepřízně počasí. Nebyl to první takto nepříznivý rok v poslední době, a to nejen u nás, ale ve většině Evropy. Předpokládá se, že extrémní počasí bude pokračovat i v příštích letech a bude snižovat a zdražovat zemědělskou výrobu. Potom zřejmě i tuzemské potraviny přijdou ke cti.
Hlavním důvodem pro (zatímní) nerušení zemědělství by ale měl být zájem vlastníků půdy. Ta totiž ve své dnešní podobě nespadla z nebe, ale byla za staletí vytvořena cílevědomou činností člověka-zemědělce, od vykácení lesů, meliorace, zúrodňování po polní cesty a podobně.
Že to není proces nevratný, je možné vidět například v bývalých vojenských prostorech, kde příroda za několik desítek let činnost člověka dokonale neguje, pohltí, a nepoznáte, že ten křovinato-lesnatý prostor bylo ještě relativně nedávno pole. Vrátit to zpět je, ne-li nemožné, tedy určitě velmi nákladné.
Proč to říkáme? Protože zemědělci hospodaří jen z nepatrné části na vlastní půdě, ostatní mají v nájmu a vlastníci jsou namnoze obyvatelé měst. Cena půdy je v Evropské unii několikanásobně vyšší a po našem vstupu se k ní u nás budeme přibližovat. Nikoliv tedy jen zemědělci, ale hlavně vlastníci půdy by měli ve vlastním zájmu bránit existenci funkčního zemědělství.
Že to pachtovné nestojí za to? Se vstupem republiky do Evropské unie a po uplynutí přechodného období (někdy i předtím) vstoupí do zemědělství reálný kapitál a ceny půdy, a tím i nájemné se dramaticky zvýší.
Ještě jednu věc je třeba si uvědomit, a to je příjem státu z daně ze zemědělské půdy. Zatím ji často platí za vlastníka půdy z výnosů z hospodaření. Jak ale platit daň ze zemědělské půdy bez zemědělství?
V České republice je 4,2 miliónu hektarů zemědělské půdy, její hodnota po našem vstupu do unie bude v řádu biliónů korun. Je to majetek, jehož hodnotu zemědělci vlastníkům půdy svým hospodařením na ní uchovávají.
Bez zemědělství by cenové kategorie půdy byly nesmyslné, golfových hřišť zase není (a nebude) tolik, aby pokryly celé území. Kromě toho je celkem jedno, jestli se zbudují na nejlepším nebo nejhorším pozemku.
Ještě jednu věc je třeba zmínit. Jestliže by tak chytří (a šetrní) byli kromě nás i jiní a zemědělství zrušili rovněž, kdo by potom ty potraviny vyráběl?
Námitka by mohla být, že ti, kteří na jejich výrobu nepotřebují peníze od státu. Jistěže takoví jsou, hlavně tam, kde se zatím nemusejí moc ohlížet na ochranu přírody a mají nízké pracovní náklady. Myslíte si však opravdu, že kdyby z celkové nabídky potravin ve světě například polovina vypadla, ti zbývající výrobci budou dodávat za původní nízké ceny? Proč by to dělali?
Jan Vymazal je jednatelem společnosti zabývající se obchodem zemědělskými produkty
Josef Hlavinka, soukromě hospodařící rolník, je předsedou představenstva Okresní agrární komory v Přerově

ZDROJ: HN

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů