Ne tuny, ale 0,1 mg
Exbio Praha začíná s produkcí rekombinantních proteinů.
Exbio Praha začíná s produkcí rekombinantních proteinů.
Biotechnologie mají pro ČR obrovský potenciální význam. Nevyžadují moc energie, téměř neprodukují odpady, skoro nepotřebují suroviny, vypočítává Vladimír Viklický, ředitel a spolumajitel společnosti Exbio Praha, jež se zabývá především výrobou monoklonálních protilátek.
\"Tady se neprodávají tuny, měrnou jednotkou je desetina miligramu,\" zdůrazňuje Viklický. V biotechnologiích vzniká obrovská přidaná hodnota. Pod pojmem high-tech se sice donedávna myslely hlavně informační technologie, dnes jsou však ve vyspělém světě ostře sledovány právě moderní biotechnologie - fermentační technologie, buněčné a genové inženýrství. Rozdíl oproti IT spočívá v tom, že zde nestačí jen mozek, nutné jsou i investice do zařízení. Ve vyspělých zemích proto vlády rozvoj biotechnologií podporují, zároveň však požadují, aby se na výzkumu podílela i soukromá sféra.
Exbio Praha představuje \"spin-off\" firmu, tedy ten druh podniku, kterých je v ČR citelně málo. Společnost spolupracuje zejména s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd, ale také se zahraničními (například německými a italskými) vědeckými pracovišti.
\"EU vyvinula značný tlak, aby do výzkumu šly i prostředky zainteresovaných firem,\" říká Viklický. Exbio tak s Ústavem molekulární genetiky (ÚMG) již řadu let společně řeší výzkumné projekty, které získávají 50% podporu od státu, a Exbio je spolufinancuje.
\"Špičkoví vědci se účastní realizačního procesu, a proto jsou vynikající výsledky,\" líčí Viklický. Exbio se podílí i na řešení některých úkolů základního výzkumu v ÚMG. Podnik tam sice podle Viklického nedodává zásadní nové myšlenky, ale odvádí rutinní práci, která je také nutná.
Hlavní doménou firmy je hybridomová technologie přípravy monoklonálních protilátek. Ty mají široké možnosti uplatnění, hlavní je zatím v diagnostice. A to nejen v lidské medicíně, ale též ve veterinární, v rostlinolékařství, v diagnostice životního prostředí apod. Technologie vznikla v roce 1975, do Československa pronikla v roce 1980.
\"Záhy poté jsem dostal za úkol vybudovat realizační jednotku při Akademii věd,\" vzpomíná Viklický starší (ve firmě dnes působí i jeho syn). Po roce 1989 skupina odborníků pokračovala v práci jako součást olomoucké společnosti Exbio. V roce 1998 se firma rozdělila, pražská část se stala základem nové společnosti Exbio Praha. Nadále sídlila v inkubačním centru Akademie věd v Krči, prostory však brzy přestaly vyhovovat, a tak se Exbio nedávno přestěhovalo do nové budovy v nedalekém Vestci. To firmě umožnilo, aby zahájila aktivity i v oblasti rekombinantních proteinů.
Specializací firmy je lidské lékařství. Její protilátky umožňují například poznat ze vzorku tkáně, zda je zasažena určitým druhem nádoru, výrobky se uplatňují i při umělém oplodňování. Na export jde 90 % produkce, z toho polovina do USA a 45 % do EU. Zbytek připadá na Japonsko, Jižní Koreu, Čínu a Austrálii. Zákazníky jsou hlavně firmy, které protilátky používají jako základní prvek svých souprav pro diagnostiku. Takových odběratelů je asi padesát, například Caltag Laboratories (USA) a Serotec Ltd (Británie).
\"Ve výzkumu děláme první kroky, aby se některé naše protilátky mohly stát léčivy,\" uvedl Viklický a dodal, že aplikace ve formě léku představuje špičku v použití těchto látek. Společnost je zajímavá hlavně tím, že ustavičně přichází s novinkami. V USA, které jsou v biotechnologiích nejdál, fungují stovky podobných firem. V ČR jsou tři. Navzájem si nekonkurují, protože se zabývají rozdílnými látkami.
\"Z hlediska počtu produkovaných protilátek patříme k větším evropským firmám - momentálně jich nabízíme asi dvě stě,\" podotkl Viklický. Například Serotec má asi 4000 monoklonálních protilátek, mezi nimi je však i 200, které kupuje od pražského Exbia.
\"Jsme malinký stát, ale ve výzkumu lze nalézt spoustu detailů, kde jsou možnosti otevřené,\" reaguje Viklický na dotaz, zda už v biotechnologiích neujel vlak. Prim budou dlouho hrát Američané, ale stejným směrem se dalo i třeba Rakousko. Biotechnologie představují desítky směrů, kde by se mohly české firmy uplatnit.
Základní předpoklady zde podle něj jsou: Tradičně velmi dobrá chemie, molekulární genetika, která dohání ztráty, výborná imunologie. Jde tedy spíše o to, aby průmysl dokázal využívat výsledky výzkumu.
\"Přicházejí za námi potenciální zahraniční investoři,\" říká Viklický. Problém však je, že hledají místa, kde už není jen výzkum, ale i začátek realizace. Zhmotnit myšlenku však nelze bez laboratoře, a to jsou dva miliony korun. Ve vyspělých zemích se proto vytvářejí inkubátory, kde výzkumníci tyto možnosti nacházejí.
Kvalitní výzkum v oborech biologie a molekulární genetiky je podle Viklického nejlepším zdrojem pro praxi. Vzdálenost mezi základním výzkumem a praktickým využitím je v těchto oborech krátká, nemusejí tam být četné mezistupně, takže během roku či dvou může být z vědeckého objevu použitelný výrobek.
\"Na úrovni spolupráce naší malé firmy s několika skupinami ÚMG to funguje bezvadně,\" popisuje Viklický. Když si v ústavu chtějí sáhnout na peníze z různých grantů, musejí najít firmu schopnou převést výsledky základního výzkumu do praxe. Obecná potíž v ČR však je, že takových firem je dosud málo. I Exbio je podle Viklického požadavky dalších ústavů Akademie věd a universit málem zahlceno.
AUTOR: PETR KORBEL
Druhy biotechnologií
Fermentační procesy, především šlechtění nových kmenů mikroorganismů a inovace při jejich kultivacích.
Využití biotechnologických procesů při likvidaci toxických a jiných odpadů.
Techniky genové a buněčné manipulace, navazující kultivace živočišných i rostlinných buněk a organismů.
Biotechnologie mají pro ČR obrovský potenciální význam. Nevyžadují moc energie, téměř neprodukují odpady, skoro nepotřebují suroviny, vypočítává Vladimír Viklický, ředitel a spolumajitel společnosti Exbio Praha, jež se zabývá především výrobou monoklonálních protilátek.
\"Tady se neprodávají tuny, měrnou jednotkou je desetina miligramu,\" zdůrazňuje Viklický. V biotechnologiích vzniká obrovská přidaná hodnota. Pod pojmem high-tech se sice donedávna myslely hlavně informační technologie, dnes jsou však ve vyspělém světě ostře sledovány právě moderní biotechnologie - fermentační technologie, buněčné a genové inženýrství. Rozdíl oproti IT spočívá v tom, že zde nestačí jen mozek, nutné jsou i investice do zařízení. Ve vyspělých zemích proto vlády rozvoj biotechnologií podporují, zároveň však požadují, aby se na výzkumu podílela i soukromá sféra.
Exbio Praha představuje \"spin-off\" firmu, tedy ten druh podniku, kterých je v ČR citelně málo. Společnost spolupracuje zejména s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd, ale také se zahraničními (například německými a italskými) vědeckými pracovišti.
\"EU vyvinula značný tlak, aby do výzkumu šly i prostředky zainteresovaných firem,\" říká Viklický. Exbio tak s Ústavem molekulární genetiky (ÚMG) již řadu let společně řeší výzkumné projekty, které získávají 50% podporu od státu, a Exbio je spolufinancuje.
\"Špičkoví vědci se účastní realizačního procesu, a proto jsou vynikající výsledky,\" líčí Viklický. Exbio se podílí i na řešení některých úkolů základního výzkumu v ÚMG. Podnik tam sice podle Viklického nedodává zásadní nové myšlenky, ale odvádí rutinní práci, která je také nutná.
Hlavní doménou firmy je hybridomová technologie přípravy monoklonálních protilátek. Ty mají široké možnosti uplatnění, hlavní je zatím v diagnostice. A to nejen v lidské medicíně, ale též ve veterinární, v rostlinolékařství, v diagnostice životního prostředí apod. Technologie vznikla v roce 1975, do Československa pronikla v roce 1980.
\"Záhy poté jsem dostal za úkol vybudovat realizační jednotku při Akademii věd,\" vzpomíná Viklický starší (ve firmě dnes působí i jeho syn). Po roce 1989 skupina odborníků pokračovala v práci jako součást olomoucké společnosti Exbio. V roce 1998 se firma rozdělila, pražská část se stala základem nové společnosti Exbio Praha. Nadále sídlila v inkubačním centru Akademie věd v Krči, prostory však brzy přestaly vyhovovat, a tak se Exbio nedávno přestěhovalo do nové budovy v nedalekém Vestci. To firmě umožnilo, aby zahájila aktivity i v oblasti rekombinantních proteinů.
Specializací firmy je lidské lékařství. Její protilátky umožňují například poznat ze vzorku tkáně, zda je zasažena určitým druhem nádoru, výrobky se uplatňují i při umělém oplodňování. Na export jde 90 % produkce, z toho polovina do USA a 45 % do EU. Zbytek připadá na Japonsko, Jižní Koreu, Čínu a Austrálii. Zákazníky jsou hlavně firmy, které protilátky používají jako základní prvek svých souprav pro diagnostiku. Takových odběratelů je asi padesát, například Caltag Laboratories (USA) a Serotec Ltd (Británie).
\"Ve výzkumu děláme první kroky, aby se některé naše protilátky mohly stát léčivy,\" uvedl Viklický a dodal, že aplikace ve formě léku představuje špičku v použití těchto látek. Společnost je zajímavá hlavně tím, že ustavičně přichází s novinkami. V USA, které jsou v biotechnologiích nejdál, fungují stovky podobných firem. V ČR jsou tři. Navzájem si nekonkurují, protože se zabývají rozdílnými látkami.
\"Z hlediska počtu produkovaných protilátek patříme k větším evropským firmám - momentálně jich nabízíme asi dvě stě,\" podotkl Viklický. Například Serotec má asi 4000 monoklonálních protilátek, mezi nimi je však i 200, které kupuje od pražského Exbia.
\"Jsme malinký stát, ale ve výzkumu lze nalézt spoustu detailů, kde jsou možnosti otevřené,\" reaguje Viklický na dotaz, zda už v biotechnologiích neujel vlak. Prim budou dlouho hrát Američané, ale stejným směrem se dalo i třeba Rakousko. Biotechnologie představují desítky směrů, kde by se mohly české firmy uplatnit.
Základní předpoklady zde podle něj jsou: Tradičně velmi dobrá chemie, molekulární genetika, která dohání ztráty, výborná imunologie. Jde tedy spíše o to, aby průmysl dokázal využívat výsledky výzkumu.
\"Přicházejí za námi potenciální zahraniční investoři,\" říká Viklický. Problém však je, že hledají místa, kde už není jen výzkum, ale i začátek realizace. Zhmotnit myšlenku však nelze bez laboratoře, a to jsou dva miliony korun. Ve vyspělých zemích se proto vytvářejí inkubátory, kde výzkumníci tyto možnosti nacházejí.
Kvalitní výzkum v oborech biologie a molekulární genetiky je podle Viklického nejlepším zdrojem pro praxi. Vzdálenost mezi základním výzkumem a praktickým využitím je v těchto oborech krátká, nemusejí tam být četné mezistupně, takže během roku či dvou může být z vědeckého objevu použitelný výrobek.
\"Na úrovni spolupráce naší malé firmy s několika skupinami ÚMG to funguje bezvadně,\" popisuje Viklický. Když si v ústavu chtějí sáhnout na peníze z různých grantů, musejí najít firmu schopnou převést výsledky základního výzkumu do praxe. Obecná potíž v ČR však je, že takových firem je dosud málo. I Exbio je podle Viklického požadavky dalších ústavů Akademie věd a universit málem zahlceno.
AUTOR: PETR KORBEL
Druhy biotechnologií
Fermentační procesy, především šlechtění nových kmenů mikroorganismů a inovace při jejich kultivacích.
Využití biotechnologických procesů při likvidaci toxických a jiných odpadů.
Techniky genové a buněčné manipulace, navazující kultivace živočišných i rostlinných buněk a organismů.
Sdílet článek na sociálních sítích
