Kukuřice s pozměněnými geny se osvědčuje

Jak výzkumníci informovali na tiskové konferenci pořádané Akademií věd v Praze, v obou případech se zaměřili na kukuřici, do níž byl v laboratoři vnesen gen z baktérie Bacillus thuringiensis (podle počátečních písmen se proto označuje jako Bt-kukuřice). V rostlině se proto vytváří toxin, který zabíjí housenky, jež ji požírají.
Bt-kukuřice již v Česku dostala povolení Ministerstva životního prostředí ke komerčnímu pěstování. Musí však ještě projít několikaletými takzvanými odrůdovými zkouškami, při nichž zemědělští výzkumníci posoudí, zda je z hospodářského hlediska lepší než současné odrůdy.

MEZITITULEK: Bt-kukuřice zabíjela jen škodlivé housenky
Vědci z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích dva roky zkoumali vliv Bt-kukuřice na ostatní hmyz, který v kukuřičném poli žije. \"Pokusy probíhaly na deseti půlhektarových pokusných políčkách, z nichž byla jedna polovina oseta Bt-kukuřicí a druhá polovina pro srovnání kukuřicí konvenční,\" popisuje Oxana Habuštová z výzkumného týmu.
A výsledky?
\"Zjistili jsme, že genově upravená kukuřice v našich testech neprokázala negativní vliv na necílové druhy hmyzu a další půdní živočichy. Ubylo však housenek zavíječe kukuřičného, vůči kterým je genově upravená kukuřice chráněna,\" shrnuje vedoucí týmu profesor František Sehnal.
Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je motýl, jehož housenka se živí listy kukuřice. V Evropě se v posledních letech nebývale šíří a stává se běžným v oblastech, kde se dříve prakticky nevyskytoval, i v Česku. Vědci soudí, že k šíření tohoto hmyzu po Evropě přispívá oteplování klimatu.

MEZITITULEK: Vyšší výnosy a méně toxinů
Jiná pokusná pole s Bt-kukuřicí sledují zase badatelé z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. \"Za dva roky jsme zjistili, že Bt-kukuřice lépe odolává housenkám zavíječe kukuřičného než konvenční kukuřice. V našich pokusech jsme dosud nenašli žádné poškození Bt-kukuřice housenkami zavíječe,\" konstatuje vedoucí výzkumu docent František Kocourek.
Jak vědci prokázali ve dvouletých pokusech na dvou stanovištích, výnos Bt-kukuřice se ve srovnání s běžnými odrůdami zvýšil o 5 až 25 procent. Zvýšení výnosu bylo proměnlivé mezi ročníky a stanovišti a záviselo na tom, jak intenzívně bylo porovnávané konvenční pole napadeno housenkami zavíječe.
\"Bt-kukuřice nám také vychází jako lepší z hlediska zdravotní nezávadnosti krmiv pro hospodářská zvířata. Protože ji nenaruší housenky, nepronikají do ní ani plísně, jež v ní jinak vytvářejí nebezpečné toxiny. Tyto toxiny poškozují zdraví hospodářských zvířat a při jejich silném výskytu se mohou dostat až do některých potravin. Toxiny produkované plísněmi na kukuřici jsou proto potenciálním rizikem pro zdraví lidí,\" dodává docent Kocourek. Badatelé budou ve studii ještě rok pokračovat a pak zveřejní definitivní výsledky.

MEZITITULEK: Obavy ekologů
Zatímco zemědělští experti i entomologové si genově upravenou kukuřici pochvalují, hrozí se jí ekologičtí zemědělci.
Podle jejich pravidel se totiž plodiny na jimi obhospodařovaných polích nejenže nesmějí chemicky ošetřovat, ale nesmějí obsahovat ani uměle pozměněné geny. Ekologičtí zemědělci se obávají, že pyl z Bt-kukuřice se přenese na jejich pole a zavleče cizorodé geny i do jejich úrody.
Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO proto protestuje proti tomu, aby se genově upravená kukuřice mohla v Česku běžně pěstovat.
Rovněž ekologické organizace varují, že umělé zásahy do rostlinných genů mohou způsobit zatím neznámé dopady.