Hrozny na vinicích hlídají počítače i družice
Motyku střídá sázecí stroj, papír [https://www.kamsnim.cz/categories/papir] a
tužku počítače. Místo pro pěstování vinné révy se vybírá z údajů zaslaných
satelitem. I tuzemští vinaři díky vstupu země do Evropské unie budou moci
využívat moderní techniku, která zlepšuje kvalitu vína bez negativních vlivů na
životní prostředí.
Asi šest desítek moravských a českých vinařů tak už nyní nemusí například
spoléhat při rozhodnutích zda a jak vinice chemicky ošetřovat pouze na své
zkušenosti a zrak. Na moravských vinicích je už totiž rozmístěno přes čtyřicet
počítačů, které udělají některé činnosti za vinaře.
Monitorovací stanice fungují tak, že všechny údaje jsou z nich zasílány do
jednoho místa, kde je zpracovává speciální software. Vinaři tak v poměrně krátké
době získají veškeré informace o počasí a jeho vývoji, možném výskytu škůdců a
případně jak a kdy proti nim zasáhnout. \"Znamená to, že se výrazně minimalizuje
používání chemikálií a vinná réva má tak vyšší kvalitu,\" říká náměstek
jihomoravského hejtmana Antonín Kment. Vinaři musí podle pravidel integrované
produkce dodržovat přesně stanovené postupy při pěstování a zpracování vinné
révy. Za to pak získávají možnost dávat na své výrobky ochrannou známku
integrované produkce.
\"Evropská unie speciálně takovou produkci podporuje a dotuje a moravští vinaři
tak mají šanci být více konkurenceschopní,\" dodává vedoucí oddělení zemědělství
a rozvoje venkova Krajského úřadu Jihomoravského kraje Jaroslav Martének.
Vinaři přitom tímto systémem neobjevili nic nového. Členové svazu integrované
produkce na Moravě hospodaří asi na polovině ploch vinic, ve vinařských zemích
jako je Rakousko, Německo či Švýcarsko je to však až osmdesát procent vinohradů.
Tuzemští vinaři navíc mohou v tomto projektu počítat s dotacemi z fondů unie. V
případě kvalitně připravených projektů souvisejících s integrovanou produkcí to
může být až sto miliónů korun ročně. Například v sousedním Rakousku vinaři
získali v roce 2001 z fondů unie v přepočtu více než miliardu korun, na
ekologizaci, jejíž součástí integrovaná produkce je, to bylo téměř sedm set
miliónů.
Do deseti let od vstupu do unie má být do integrované produkce hroznů a vína
zapojeno na devadesát procent tuzemských vinic. A do stejné doby už by mohl
fungovat i další systém, který má vinařům v Evropě pomoci zlepšit kvalitu vína.
Evropská unie totiž nyní začala ve spolupráci s producenty vína připravovat
systém Bacchus, podle kterého by vinaři ze satelitů Evropské kosmické agentury
získávali informace o tom, jak a kde sázet vinice, nebo kdy je sklízet.
Moderní výpočetní technika se vinařům bude hodit i z jiného důvodu. Normy
Evropské unie, které začnou platit od začátku května, totiž přinesou také
zvýšenou administrativu. Vinaři budou muset vydávat prohlášení o sklizni, o
produkci, o zásobách, celkem jde asi o sedm set stran různých nařízení a
opatření. Přísná bude především kontrola nově vysázených a obnovených vinic,
které se už po vstupu země do unie nesmí až na dvě procenta vyjednané výjimky
dál rozšiřovat.
\"Vyznat se ve všech nařízeních a opatřeních je poměrně dost složitý proces, ale
nyní už to zvládám,\" říká rakouský vinař Andreas Meisner.
Na poslední chvíli nyní začínají stovky tuzemských vinařů ještě sázet poslední
vinice. Na jarní výsadbu eviduje Vinařský fond největší množství žádostí od
listopadu 1989. Vinaři přitom mají na výsadbu jenom něco málo přes měsíc. S
velkými obtížemi navíc nakupují vhodné sazenice, neboť kvůli enormnímu zájmu už
v tuzemsku nejsou a musí se pro ně jezdit do zahraničí.
A ještě jedna novinka nyní hýbe vinařským světem na jihu Moravy, i když se
vstupem země do Evropské unie to tak úplně nesouvisí. Stovky tamních vinných
sklípků by se totiž v případě radiační nebo jiné havárie měly stát útočištěm
tamních obyvatel. Podle vedení Jihomoravského kraje jsou totiž vinné sklípky
považovány za jeden z nejdůležitějších bodů podrobného krizového plánu regionu,
který se připravuje. Za příklad posloužilo sousední Rakousko, kde jsou vinné
sklepy při hranicích s Českem součástí krizového systému v případech havárií v
jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Už při povodních v roce 2002 byly
vinné sklípky v některých obcích evakuačními místy. Samotní vinaři jsou však k
využití sklepů v případě havárií skeptičtí.
\"Havárie by rozhodně nesměla nastat v době kvašení burčáku, kdy jsou některé
prostory zaplynované a nelze je proto využít,\" uvedl starosta Bořetic na
Břeclavsku Václav Petrásek.
Motyku střídá sázecí stroj, papír a tužku počítače. Místo pro pěstování vinné révy se vybírá z údajů zaslaných satelitem. I tuzemští vinaři díky vstupu země do Evropské unie budou moci využívat moderní techniku, která zlepšuje kvalitu vína bez negativních vlivů na životní prostředí.
Asi šest desítek moravských a českých vinařů tak už nyní nemusí například spoléhat při rozhodnutích zda a jak vinice chemicky ošetřovat pouze na své zkušenosti a zrak. Na moravských vinicích je už totiž rozmístěno přes čtyřicet počítačů, které udělají některé činnosti za vinaře.
Monitorovací stanice fungují tak, že všechny údaje jsou z nich zasílány do jednoho místa, kde je zpracovává speciální software. Vinaři tak v poměrně krátké době získají veškeré informace o počasí a jeho vývoji, možném výskytu škůdců a případně jak a kdy proti nim zasáhnout. \"Znamená to, že se výrazně minimalizuje používání chemikálií a vinná réva má tak vyšší kvalitu,\" říká náměstek jihomoravského hejtmana Antonín Kment. Vinaři musí podle pravidel integrované produkce dodržovat přesně stanovené postupy při pěstování a zpracování vinné révy. Za to pak získávají možnost dávat na své výrobky ochrannou známku integrované produkce.
\"Evropská unie speciálně takovou produkci podporuje a dotuje a moravští vinaři tak mají šanci být více konkurenceschopní,\" dodává vedoucí oddělení zemědělství a rozvoje venkova Krajského úřadu Jihomoravského kraje Jaroslav Martének.
Vinaři přitom tímto systémem neobjevili nic nového. Členové svazu integrované produkce na Moravě hospodaří asi na polovině ploch vinic, ve vinařských zemích jako je Rakousko, Německo či Švýcarsko je to však až osmdesát procent vinohradů.
Tuzemští vinaři navíc mohou v tomto projektu počítat s dotacemi z fondů unie. V případě kvalitně připravených projektů souvisejících s integrovanou produkcí to může být až sto miliónů korun ročně. Například v sousedním Rakousku vinaři získali v roce 2001 z fondů unie v přepočtu více než miliardu korun, na ekologizaci, jejíž součástí integrovaná produkce je, to bylo téměř sedm set miliónů.
Do deseti let od vstupu do unie má být do integrované produkce hroznů a vína zapojeno na devadesát procent tuzemských vinic. A do stejné doby už by mohl fungovat i další systém, který má vinařům v Evropě pomoci zlepšit kvalitu vína. Evropská unie totiž nyní začala ve spolupráci s producenty vína připravovat systém Bacchus, podle kterého by vinaři ze satelitů Evropské kosmické agentury získávali informace o tom, jak a kde sázet vinice, nebo kdy je sklízet.
Moderní výpočetní technika se vinařům bude hodit i z jiného důvodu. Normy Evropské unie, které začnou platit od začátku května, totiž přinesou také zvýšenou administrativu. Vinaři budou muset vydávat prohlášení o sklizni, o produkci, o zásobách, celkem jde asi o sedm set stran různých nařízení a opatření. Přísná bude především kontrola nově vysázených a obnovených vinic, které se už po vstupu země do unie nesmí až na dvě procenta vyjednané výjimky dál rozšiřovat.
\"Vyznat se ve všech nařízeních a opatřeních je poměrně dost složitý proces, ale nyní už to zvládám,\" říká rakouský vinař Andreas Meisner.
Na poslední chvíli nyní začínají stovky tuzemských vinařů ještě sázet poslední vinice. Na jarní výsadbu eviduje Vinařský fond největší množství žádostí od listopadu 1989. Vinaři přitom mají na výsadbu jenom něco málo přes měsíc. S velkými obtížemi navíc nakupují vhodné sazenice, neboť kvůli enormnímu zájmu už v tuzemsku nejsou a musí se pro ně jezdit do zahraničí.
A ještě jedna novinka nyní hýbe vinařským světem na jihu Moravy, i když se vstupem země do Evropské unie to tak úplně nesouvisí. Stovky tamních vinných sklípků by se totiž v případě radiační nebo jiné havárie měly stát útočištěm tamních obyvatel. Podle vedení Jihomoravského kraje jsou totiž vinné sklípky považovány za jeden z nejdůležitějších bodů podrobného krizového plánu regionu, který se připravuje. Za příklad posloužilo sousední Rakousko, kde jsou vinné sklepy při hranicích s Českem součástí krizového systému v případech havárií v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Už při povodních v roce 2002 byly vinné sklípky v některých obcích evakuačními místy. Samotní vinaři jsou však k využití sklepů v případě havárií skeptičtí.
\"Havárie by rozhodně nesměla nastat v době kvašení burčáku, kdy jsou některé prostory zaplynované a nelze je proto využít,\" uvedl starosta Bořetic na Břeclavsku Václav Petrásek.
Asi šest desítek moravských a českých vinařů tak už nyní nemusí například spoléhat při rozhodnutích zda a jak vinice chemicky ošetřovat pouze na své zkušenosti a zrak. Na moravských vinicích je už totiž rozmístěno přes čtyřicet počítačů, které udělají některé činnosti za vinaře.
Monitorovací stanice fungují tak, že všechny údaje jsou z nich zasílány do jednoho místa, kde je zpracovává speciální software. Vinaři tak v poměrně krátké době získají veškeré informace o počasí a jeho vývoji, možném výskytu škůdců a případně jak a kdy proti nim zasáhnout. \"Znamená to, že se výrazně minimalizuje používání chemikálií a vinná réva má tak vyšší kvalitu,\" říká náměstek jihomoravského hejtmana Antonín Kment. Vinaři musí podle pravidel integrované produkce dodržovat přesně stanovené postupy při pěstování a zpracování vinné révy. Za to pak získávají možnost dávat na své výrobky ochrannou známku integrované produkce.
\"Evropská unie speciálně takovou produkci podporuje a dotuje a moravští vinaři tak mají šanci být více konkurenceschopní,\" dodává vedoucí oddělení zemědělství a rozvoje venkova Krajského úřadu Jihomoravského kraje Jaroslav Martének.
Vinaři přitom tímto systémem neobjevili nic nového. Členové svazu integrované produkce na Moravě hospodaří asi na polovině ploch vinic, ve vinařských zemích jako je Rakousko, Německo či Švýcarsko je to však až osmdesát procent vinohradů.
Tuzemští vinaři navíc mohou v tomto projektu počítat s dotacemi z fondů unie. V případě kvalitně připravených projektů souvisejících s integrovanou produkcí to může být až sto miliónů korun ročně. Například v sousedním Rakousku vinaři získali v roce 2001 z fondů unie v přepočtu více než miliardu korun, na ekologizaci, jejíž součástí integrovaná produkce je, to bylo téměř sedm set miliónů.
Do deseti let od vstupu do unie má být do integrované produkce hroznů a vína zapojeno na devadesát procent tuzemských vinic. A do stejné doby už by mohl fungovat i další systém, který má vinařům v Evropě pomoci zlepšit kvalitu vína. Evropská unie totiž nyní začala ve spolupráci s producenty vína připravovat systém Bacchus, podle kterého by vinaři ze satelitů Evropské kosmické agentury získávali informace o tom, jak a kde sázet vinice, nebo kdy je sklízet.
Moderní výpočetní technika se vinařům bude hodit i z jiného důvodu. Normy Evropské unie, které začnou platit od začátku května, totiž přinesou také zvýšenou administrativu. Vinaři budou muset vydávat prohlášení o sklizni, o produkci, o zásobách, celkem jde asi o sedm set stran různých nařízení a opatření. Přísná bude především kontrola nově vysázených a obnovených vinic, které se už po vstupu země do unie nesmí až na dvě procenta vyjednané výjimky dál rozšiřovat.
\"Vyznat se ve všech nařízeních a opatřeních je poměrně dost složitý proces, ale nyní už to zvládám,\" říká rakouský vinař Andreas Meisner.
Na poslední chvíli nyní začínají stovky tuzemských vinařů ještě sázet poslední vinice. Na jarní výsadbu eviduje Vinařský fond největší množství žádostí od listopadu 1989. Vinaři přitom mají na výsadbu jenom něco málo přes měsíc. S velkými obtížemi navíc nakupují vhodné sazenice, neboť kvůli enormnímu zájmu už v tuzemsku nejsou a musí se pro ně jezdit do zahraničí.
A ještě jedna novinka nyní hýbe vinařským světem na jihu Moravy, i když se vstupem země do Evropské unie to tak úplně nesouvisí. Stovky tamních vinných sklípků by se totiž v případě radiační nebo jiné havárie měly stát útočištěm tamních obyvatel. Podle vedení Jihomoravského kraje jsou totiž vinné sklípky považovány za jeden z nejdůležitějších bodů podrobného krizového plánu regionu, který se připravuje. Za příklad posloužilo sousední Rakousko, kde jsou vinné sklepy při hranicích s Českem součástí krizového systému v případech havárií v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Už při povodních v roce 2002 byly vinné sklípky v některých obcích evakuačními místy. Samotní vinaři jsou však k využití sklepů v případě havárií skeptičtí.
\"Havárie by rozhodně nesměla nastat v době kvašení burčáku, kdy jsou některé prostory zaplynované a nelze je proto využít,\" uvedl starosta Bořetic na Břeclavsku Václav Petrásek.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích