Pátek, 29. března 2024

Hrozny na vinicích hlídají počítače i družice

Hrozny na vinicích hlídají počítače i družice
Motyku střídá sázecí stroj, papír a tužku počítače. Místo pro pěstování vinné révy se vybírá z údajů zaslaných satelitem. I tuzemští vinaři díky vstupu země do Evropské unie budou moci využívat moderní techniku, která zlepšuje kvalitu vína bez negativních vlivů na životní prostředí.
Asi šest desítek moravských a českých vinařů tak už nyní nemusí například spoléhat při rozhodnutích zda a jak vinice chemicky ošetřovat pouze na své zkušenosti a zrak. Na moravských vinicích je už totiž rozmístěno přes čtyřicet počítačů, které udělají některé činnosti za vinaře.
Monitorovací stanice fungují tak, že všechny údaje jsou z nich zasílány do jednoho místa, kde je zpracovává speciální software. Vinaři tak v poměrně krátké době získají veškeré informace o počasí a jeho vývoji, možném výskytu škůdců a případně jak a kdy proti nim zasáhnout. \"Znamená to, že se výrazně minimalizuje používání chemikálií a vinná réva má tak vyšší kvalitu,\" říká náměstek jihomoravského hejtmana Antonín Kment. Vinaři musí podle pravidel integrované produkce dodržovat přesně stanovené postupy při pěstování a zpracování vinné révy. Za to pak získávají možnost dávat na své výrobky ochrannou známku integrované produkce.
\"Evropská unie speciálně takovou produkci podporuje a dotuje a moravští vinaři tak mají šanci být více konkurenceschopní,\" dodává vedoucí oddělení zemědělství a rozvoje venkova Krajského úřadu Jihomoravského kraje Jaroslav Martének.
Vinaři přitom tímto systémem neobjevili nic nového. Členové svazu integrované produkce na Moravě hospodaří asi na polovině ploch vinic, ve vinařských zemích jako je Rakousko, Německo či Švýcarsko je to však až osmdesát procent vinohradů.
Tuzemští vinaři navíc mohou v tomto projektu počítat s dotacemi z fondů unie. V případě kvalitně připravených projektů souvisejících s integrovanou produkcí to může být až sto miliónů korun ročně. Například v sousedním Rakousku vinaři získali v roce 2001 z fondů unie v přepočtu více než miliardu korun, na ekologizaci, jejíž součástí integrovaná produkce je, to bylo téměř sedm set miliónů.
Do deseti let od vstupu do unie má být do integrované produkce hroznů a vína zapojeno na devadesát procent tuzemských vinic. A do stejné doby už by mohl fungovat i další systém, který má vinařům v Evropě pomoci zlepšit kvalitu vína. Evropská unie totiž nyní začala ve spolupráci s producenty vína připravovat systém Bacchus, podle kterého by vinaři ze satelitů Evropské kosmické agentury získávali informace o tom, jak a kde sázet vinice, nebo kdy je sklízet.
Moderní výpočetní technika se vinařům bude hodit i z jiného důvodu. Normy Evropské unie, které začnou platit od začátku května, totiž přinesou také zvýšenou administrativu. Vinaři budou muset vydávat prohlášení o sklizni, o produkci, o zásobách, celkem jde asi o sedm set stran různých nařízení a opatření. Přísná bude především kontrola nově vysázených a obnovených vinic, které se už po vstupu země do unie nesmí až na dvě procenta vyjednané výjimky dál rozšiřovat.
\"Vyznat se ve všech nařízeních a opatřeních je poměrně dost složitý proces, ale nyní už to zvládám,\" říká rakouský vinař Andreas Meisner.
Na poslední chvíli nyní začínají stovky tuzemských vinařů ještě sázet poslední vinice. Na jarní výsadbu eviduje Vinařský fond největší množství žádostí od listopadu 1989. Vinaři přitom mají na výsadbu jenom něco málo přes měsíc. S velkými obtížemi navíc nakupují vhodné sazenice, neboť kvůli enormnímu zájmu už v tuzemsku nejsou a musí se pro ně jezdit do zahraničí.
A ještě jedna novinka nyní hýbe vinařským světem na jihu Moravy, i když se vstupem země do Evropské unie to tak úplně nesouvisí. Stovky tamních vinných sklípků by se totiž v případě radiační nebo jiné havárie měly stát útočištěm tamních obyvatel. Podle vedení Jihomoravského kraje jsou totiž vinné sklípky považovány za jeden z nejdůležitějších bodů podrobného krizového plánu regionu, který se připravuje. Za příklad posloužilo sousední Rakousko, kde jsou vinné sklepy při hranicích s Českem součástí krizového systému v případech havárií v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Už při povodních v roce 2002 byly vinné sklípky v některých obcích evakuačními místy. Samotní vinaři jsou však k využití sklepů v případě havárií skeptičtí.
\"Havárie by rozhodně nesměla nastat v době kvašení burčáku, kdy jsou některé prostory zaplynované a nelze je proto využít,\" uvedl starosta Bořetic na Břeclavsku Václav Petrásek.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů