Čtvrtek, 28. března 2024

Jak ohrožují genetické úpravy životní prostředí (1. část)

Jak ohrožují genetické úpravy životní prostředí (1. část)
Dnešní díl seriálu shrnuje nejvýznamnější způsoby, jakými ohrožují geneticky upravené organismy životní prostředí.

Život je povinnen bojovat, když jsou geneticky upravené organismy (GMO) vypouštěny do životního prostředí. Jakmile opustí ruce vědců, neexistuje způsob, jak kontrolovat, co se s nimi stane. Riziko představované GMO je dále zvýšeno faktem, že geny vložené do rostlin a mikroorganismů mohou ve volné přírodě kontaminovat ostatní rostliny. Kontaminace je jistáá, co však není jisté, jsou její účinky.

V přírodě dochází během doby také ke sdílení genů, například hadi mají gen, který lze nalézt i v ovcích a dobytku a asi tisíc rostlin má společný gen. Přesto se genetické inženýrství pouští na neprobádané pole. Tisíce vědců po celém světě promíchává velké množství různých genů mezi organismy tak vzdálenými jako je rostlina a člověk. Výsledky jejich práce jsou úplnou novinkou bez jakékoli zkušenosti, která by umožnila předvídat možná rizika. Tato nepředvídatelnost dělá starost mnoha lidem, kteří chtějí větší záruky a ujištění, než se GM potraviny a plodiny zasejí a začnou prodávat.

Obvyklým způsobem, jak poskytnout ujištění jsou testy a zkoušky. Probíhají v laboratořích, sklenících a na polích. Ale průměrný test trvá tři roky, a to není dost dlouho, aby se daly předvídat dlouhodobé účinky GM plodin na životní prostředí. Mezitím biotechnologické firmy usilují o zisk z investic do výzkumu a vývoje a tlačí na rychlé získání povolení k testování a pěstování GM plodin. Tento tlak je zvyšován rychlostí s jakou jsou nové GM rostliny vyvíjeny, která je mnohem vyšší než u běžného šlechtění.

Rizika pro životní prostředí související s GM technologií byla nyní vzata na vědomí a rychlost schvalování nových GM plodin se zpomaluje v Evropě a některých dalších zemích jako je Indie a Brazílie. Jak tedy mohou GM plodiny ohrozit životní prostředí?

\"Super-plevel\"

Základním problémem je skutečnost, že gen poskytující ochranu proti herbicidům může vést ke vzniku \"super-plevele\", který pak ohrozí další rostliny. Může vzniknout několika způsoby. Odolné rostliny se samy mohou stát plevelem. Pokud jsou vysázeny na jeden rok, mohou pak ohrožovat plodinu vysázenou příští rok na totéž pole. Ještě horší to bude v případě, že gen přeskočí na plodině blízce příbuznou rostlinu. Je zjištěno, že geny z upravených rostlin mohou uniknout a dostat se do jiných rostlin snadněji, než geny z běžných rostlin. Nejpravděpodobnějším rizikem je, že geny přeskočí na jiné blízce příbuzné rostliny a stanou se \"super-plevely\". Výsledné hybridy jsou silné a mohou produkovat více semen. Pozorování ukázalo, že 72 % běžných brambor pěstovaných vedle geneticky upravených bylo kontaminováno. Čím více genetických modifikací bude provedeno, tím méně bude možno předvídat dlouhodobé důsledky.

\"Super-škůdci\"

Riziko křížení vzrůstá při použítí mikroorganismů (bakterií a virů), jejichž mezidruhové bariéry jsou méně zřetelné než bariéry mezi rostlinami a zvířaty. Například půdní bakterie může získat genetický materiál z GMO.

Plodiny odolné proti virům jsou ještě rizikovější, protože viry z nich mohou získat geny. Při laboratorních pokusech byly viry, kterým byl odebrán gen schopny získat jej zpět z GM rostlin, které ho obsahovaly. Podobný proces může vést ke vzniku nových virů způsobujících nemoci, a proto americké ministerstvo zemědělství vydalo omezení pro tento druh vývoje plodin.

Dalším rizikem jsou škůdci, kteří začínají být odolní proti toxinu vylučovanému GM rostlinami. K získání odolnosti je používána půdní bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Hmyz se však postupně stává odolným proti Bt, čímž tato přestává být přírodním pesticidem a je třeba opět použít chemikálie.

Pokud si gen nesoucí Bt najde cestu do volné přírody, rostliny příbuzné bavlně, kukuřici či tabáku se mohou také stát odolnými proti hmyzím škůdcům. A bez přirozených nepřátel se bude plevel šířit a boj proti němu bude vyžadovat více chemikálií.

Proto americká agentura EPA (Environmental Protection Agency) doporučuje neosívat celé pole GM rostlinami, ale na okraji nechat běžné druhy, na kterých mohou škůdci přežít. To vede k absurditě, že farmáři si budou pěstovat na části pole škůdce na příští sezónu...

Dokončení příště

sestaveno podle zprávy \"GM Foods - the facts and the fiction\" vydané Consumers International, 2000

http://www.spotrebitele.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů