Laboratoře měří pozměněné geny v jídle
Evropská unie zřejmě přestane omezovat přístup jídla a krmiva z geneticky
upravených plodin na trh. Drží se však svého rozhodnutí, že musí být označeno,
aby si zákazník mohl vybrat. A chce značení důsledně kontrolovat.
\"Naši vědci nezjistili žádná konkrétní rizika genově upravených plodin na
lidské zdraví ani na životní prostředí. I když samozřejmě nikdy nelze říct, že
existuje něco jako nulové riziko,\" uvedl už několikrát evropský komisař pro
vědu Philippe Busquin \"Vycházíme však z toho, že úpravy genů vyvolávají ve
veřejnosti emotivní reakce, a proto musí být potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] z takových rostlin označeny. Je to
informace pro spotřebitele.\"
Současná pravidla říkají: označení musí nést takové potraviny, které obsahují
alespoň 0,9 procenta geneticky upravených (transgenních) surovin. Je-li v nich
příměsí méně než tento limit, nepovažují se za transgenní.
A aby to nebylo tak jednoduché, zmíněný zlomek procenta se týká pouze geneticky
upravených surovin, které jsou v unii schválené. Evropská pravidla tolerují i
příměs 0,5 procenta transgenní suroviny, která byla schválena ve světě, ale ne v
unii. Evropa tak fakticky připustila, že respektuje schvalovací řízení v jiných
zemích a nepovažuje tamní geneticky upravené plodiny za nebezpečné pro zdraví.
Limit je dán praktickými důvody. \"Například při dopravě se může stát, že se do
nákladu přimíchá několik semen z předchozí přepravované dodávky transgenní
úrody. Tomu těžko zabráníte,\" vysvětluje Guy Van den Eede ze Společného
výzkumného střediska Evropské unie (JRC) v italské Ispře.
\"Kdybychom chtěli trvat na tom, že dodávka deklarovaná jako netransgenní nesmí
v žádném případě obsahovat žádnou příměs, znemožnili bychom normální obchod. A
stejně bychom nebyli schopni to uhlídat, protože nepatrné příměsi se nedají
účinně zjistit,\" konstatuje.
Evropská unie již loni ustavila síť laboratoří, které budou obsah transgenních
surovin v dovážených potravinách a krmivech kontrolovat. Koncem dubna v Praze
oficiálně vstoupily do této sítě i laboratoře z deseti nově přijatých zemí.
Evropský spotřebitel tedy ví, že jeho jídlo se kontroluje, a může si vybrat,
jaké si na jídelníček zařadí.
Ekologické organizace vyzývají zákazníky, aby se označeným potravinám vyhýbali.
Jak česká pobočka Greenpeace informovala na nedávné tiskové konferenci, zeptala
se obchodních řetězců, zda budou potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] z transgenních plodin prodávat, a
většinou se dozvěděla, že ne. Obchodníci se bojí odporu kupujících. Genetické
inženýrství tedy čeká v Evropě další boj. Ne už s úřady, ale o přízeň zákazníků.
A ten může být ještě těžší.
Evropská unie zřejmě přestane omezovat přístup jídla a krmiva z geneticky upravených plodin na trh. Drží se však svého rozhodnutí, že musí být označeno, aby si zákazník mohl vybrat. A chce značení důsledně kontrolovat.
\"Naši vědci nezjistili žádná konkrétní rizika genově upravených plodin na lidské zdraví ani na životní prostředí. I když samozřejmě nikdy nelze říct, že existuje něco jako nulové riziko,\" uvedl už několikrát evropský komisař pro vědu Philippe Busquin \"Vycházíme však z toho, že úpravy genů vyvolávají ve veřejnosti emotivní reakce, a proto musí být potraviny z takových rostlin označeny. Je to informace pro spotřebitele.\"
Současná pravidla říkají: označení musí nést takové potraviny, které obsahují alespoň 0,9 procenta geneticky upravených (transgenních) surovin. Je-li v nich příměsí méně než tento limit, nepovažují se za transgenní.
A aby to nebylo tak jednoduché, zmíněný zlomek procenta se týká pouze geneticky upravených surovin, které jsou v unii schválené. Evropská pravidla tolerují i příměs 0,5 procenta transgenní suroviny, která byla schválena ve světě, ale ne v unii. Evropa tak fakticky připustila, že respektuje schvalovací řízení v jiných zemích a nepovažuje tamní geneticky upravené plodiny za nebezpečné pro zdraví.
Limit je dán praktickými důvody. \"Například při dopravě se může stát, že se do nákladu přimíchá několik semen z předchozí přepravované dodávky transgenní úrody. Tomu těžko zabráníte,\" vysvětluje Guy Van den Eede ze Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC) v italské Ispře.
\"Kdybychom chtěli trvat na tom, že dodávka deklarovaná jako netransgenní nesmí v žádném případě obsahovat žádnou příměs, znemožnili bychom normální obchod. A stejně bychom nebyli schopni to uhlídat, protože nepatrné příměsi se nedají účinně zjistit,\" konstatuje.
Evropská unie již loni ustavila síť laboratoří, které budou obsah transgenních surovin v dovážených potravinách a krmivech kontrolovat. Koncem dubna v Praze oficiálně vstoupily do této sítě i laboratoře z deseti nově přijatých zemí.
Evropský spotřebitel tedy ví, že jeho jídlo se kontroluje, a může si vybrat, jaké si na jídelníček zařadí.
Ekologické organizace vyzývají zákazníky, aby se označeným potravinám vyhýbali. Jak česká pobočka Greenpeace informovala na nedávné tiskové konferenci, zeptala se obchodních řetězců, zda budou potraviny z transgenních plodin prodávat, a většinou se dozvěděla, že ne. Obchodníci se bojí odporu kupujících. Genetické inženýrství tedy čeká v Evropě další boj. Ne už s úřady, ale o přízeň zákazníků. A ten může být ještě těžší.
\"Naši vědci nezjistili žádná konkrétní rizika genově upravených plodin na lidské zdraví ani na životní prostředí. I když samozřejmě nikdy nelze říct, že existuje něco jako nulové riziko,\" uvedl už několikrát evropský komisař pro vědu Philippe Busquin \"Vycházíme však z toho, že úpravy genů vyvolávají ve veřejnosti emotivní reakce, a proto musí být potraviny z takových rostlin označeny. Je to informace pro spotřebitele.\"
Současná pravidla říkají: označení musí nést takové potraviny, které obsahují alespoň 0,9 procenta geneticky upravených (transgenních) surovin. Je-li v nich příměsí méně než tento limit, nepovažují se za transgenní.
A aby to nebylo tak jednoduché, zmíněný zlomek procenta se týká pouze geneticky upravených surovin, které jsou v unii schválené. Evropská pravidla tolerují i příměs 0,5 procenta transgenní suroviny, která byla schválena ve světě, ale ne v unii. Evropa tak fakticky připustila, že respektuje schvalovací řízení v jiných zemích a nepovažuje tamní geneticky upravené plodiny za nebezpečné pro zdraví.
Limit je dán praktickými důvody. \"Například při dopravě se může stát, že se do nákladu přimíchá několik semen z předchozí přepravované dodávky transgenní úrody. Tomu těžko zabráníte,\" vysvětluje Guy Van den Eede ze Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC) v italské Ispře.
\"Kdybychom chtěli trvat na tom, že dodávka deklarovaná jako netransgenní nesmí v žádném případě obsahovat žádnou příměs, znemožnili bychom normální obchod. A stejně bychom nebyli schopni to uhlídat, protože nepatrné příměsi se nedají účinně zjistit,\" konstatuje.
Evropská unie již loni ustavila síť laboratoří, které budou obsah transgenních surovin v dovážených potravinách a krmivech kontrolovat. Koncem dubna v Praze oficiálně vstoupily do této sítě i laboratoře z deseti nově přijatých zemí.
Evropský spotřebitel tedy ví, že jeho jídlo se kontroluje, a může si vybrat, jaké si na jídelníček zařadí.
Ekologické organizace vyzývají zákazníky, aby se označeným potravinám vyhýbali. Jak česká pobočka Greenpeace informovala na nedávné tiskové konferenci, zeptala se obchodních řetězců, zda budou potraviny z transgenních plodin prodávat, a většinou se dozvěděla, že ne. Obchodníci se bojí odporu kupujících. Genetické inženýrství tedy čeká v Evropě další boj. Ne už s úřady, ale o přízeň zákazníků. A ten může být ještě těžší.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích