Zájem o dotace roste, ale byrokracie také
Část z 24 miliard korun agrárních dotací, jež se letos nabízejí díky vstupu do
Evropské unie, rolníci nedostanou. Některé typy podpor jsou totiž spojené s
takovou byrokracií, že je podnikatelé nezvládnou vyřídit.
\"Potřeboval jsem dotaci na koupi nového traktoru. Ale připravit žádost sám
nezvládnu, musel bych si zaplatit speciálního poradce. A tak jsem to pro letošek
vzdal,\" říká například Josef Stehlík, soukromý farmář z Chodouně na Berounsku.
Nárůst byrokracie při těchto žádostech o dotace, na něž nemá rolník nárok
automaticky, ovšem potvrzují i velké firmy. Například ZD Krásná Hora na
Příbramsku chce koupit kombajn i traktor, celkem za šest miliónů korun. Dotaci
může získat zhruba padesátiprocentní.
\"Vyčlenili jsme pracovníka jen na přípravu žádosti. Musíme třeba dát na
internet zakázku na výběrové řízení pro dodavatele strojů. To ale znamená také
udělat inventuru naší firmy. A zároveň chytře specifikovat parametry zakázky -
vždyť potřebujeme konkrétní stroj, takže dodavatelem nemůže být kdokoliv,\"
přiznává šéf ZD Jiří Zelenka.
\"Šanci plně čerpat dotace omezilo i to, že jsme konkrétní podmínky pro dotování
ekologického zemědělství dostávali na poslední chvíli,\" dokládá také Petr
Trávníček, jenž je poradcem biofarmářů a sám hospodaří ve Starém Městě pod
Sněžníkem na Šumpersku.
Potvrzují se tak i názory podnikatelů z počátku roku, kteří volali po rychlejším
zveřejnění dotačních pravidel a jejich odzkoušení ještě před vstupem o unie.
Státní úředníci jsou ovšem přesvědčeni, že nic nezanedbali. \"Už několik měsíců
před termíny podávání žádostí začalo Ministerstvo zemědělství soustavně
seznamovat podnikatele s tím, jak dotace čerpat,\" hájí úřad Hugo Roldan z
tiskového odboru. \"To je sice pravda, ale kampaň byla velmi obecná. Konkrétní
věci jsem se dozvěděl až na poslední chvíli,\" namítá Stehlík.
O kolik podnikatelé kvůli byrokracii přijdou, nelze zatím vyčíslit.
\"Žádosti o tyto dotace ještě nemůžeme souhrnně vyhodnotit,\" říká Jitka
Sluková, mluvčí Platební agentury, která dotace rozděluje. Farmáři ji ale
doslova zahltili požadavky na produkční dotace, takzvané přímé platby na plochu.
Na ty nemusí rolníci předkládat žádné projekty, mají na ně nárok. A těch přišlo
naopak víc, než se čekalo - přes 19 tisíc.
Už teď lze proto odhadnout, že se mírně sníží plánovaná dotace na hektar,
původně předpokládaná ve výši asi 18 tisíc korun. \"Nemůžeme totiž nijak zvýšit
celkový pevně stanovený příděl 198,94 miliónu eur z unie,\" vysvětluje Sluková.
Obdobně také předčil očekávání zájem o dotace na rozvoj venkova. \"Místo
předpokládaných šesti tisíc žádostí je jich přes osm a půl tisíce,\" říká
Sluková. O jakou sumu přitom rolníci žádají, spočítá fond podle ní až příští
týden.
Tehdy se také ukáže, zda vláda splní slib a dá na rozvoj venkova dostatek peněz.
Z potřebných 1,1 miliardy z českých zdrojů, k nimž pak Brusel přidává
čtyřnásobek, je totiž ve státním rozpočtu vyčleněna jen zhruba třetina. \"Zbytek
dodáme podle potřeb podnikatelů,\" ujišťovala počátkem roku svorně ministerstva
zemědělství i financí.
Část z 24 miliard korun agrárních dotací, jež se letos nabízejí díky vstupu do Evropské unie, rolníci nedostanou. Některé typy podpor jsou totiž spojené s takovou byrokracií, že je podnikatelé nezvládnou vyřídit.
\"Potřeboval jsem dotaci na koupi nového traktoru. Ale připravit žádost sám nezvládnu, musel bych si zaplatit speciálního poradce. A tak jsem to pro letošek vzdal,\" říká například Josef Stehlík, soukromý farmář z Chodouně na Berounsku.
Nárůst byrokracie při těchto žádostech o dotace, na něž nemá rolník nárok automaticky, ovšem potvrzují i velké firmy. Například ZD Krásná Hora na Příbramsku chce koupit kombajn i traktor, celkem za šest miliónů korun. Dotaci může získat zhruba padesátiprocentní.
\"Vyčlenili jsme pracovníka jen na přípravu žádosti. Musíme třeba dát na internet zakázku na výběrové řízení pro dodavatele strojů. To ale znamená také udělat inventuru naší firmy. A zároveň chytře specifikovat parametry zakázky - vždyť potřebujeme konkrétní stroj, takže dodavatelem nemůže být kdokoliv,\" přiznává šéf ZD Jiří Zelenka.
\"Šanci plně čerpat dotace omezilo i to, že jsme konkrétní podmínky pro dotování ekologického zemědělství dostávali na poslední chvíli,\" dokládá také Petr Trávníček, jenž je poradcem biofarmářů a sám hospodaří ve Starém Městě pod Sněžníkem na Šumpersku.
Potvrzují se tak i názory podnikatelů z počátku roku, kteří volali po rychlejším zveřejnění dotačních pravidel a jejich odzkoušení ještě před vstupem o unie.
Státní úředníci jsou ovšem přesvědčeni, že nic nezanedbali. \"Už několik měsíců před termíny podávání žádostí začalo Ministerstvo zemědělství soustavně seznamovat podnikatele s tím, jak dotace čerpat,\" hájí úřad Hugo Roldan z tiskového odboru. \"To je sice pravda, ale kampaň byla velmi obecná. Konkrétní věci jsem se dozvěděl až na poslední chvíli,\" namítá Stehlík.
O kolik podnikatelé kvůli byrokracii přijdou, nelze zatím vyčíslit.
\"Žádosti o tyto dotace ještě nemůžeme souhrnně vyhodnotit,\" říká Jitka Sluková, mluvčí Platební agentury, která dotace rozděluje. Farmáři ji ale doslova zahltili požadavky na produkční dotace, takzvané přímé platby na plochu. Na ty nemusí rolníci předkládat žádné projekty, mají na ně nárok. A těch přišlo naopak víc, než se čekalo - přes 19 tisíc.
Už teď lze proto odhadnout, že se mírně sníží plánovaná dotace na hektar, původně předpokládaná ve výši asi 18 tisíc korun. \"Nemůžeme totiž nijak zvýšit celkový pevně stanovený příděl 198,94 miliónu eur z unie,\" vysvětluje Sluková.
Obdobně také předčil očekávání zájem o dotace na rozvoj venkova. \"Místo předpokládaných šesti tisíc žádostí je jich přes osm a půl tisíce,\" říká Sluková. O jakou sumu přitom rolníci žádají, spočítá fond podle ní až příští týden.
Tehdy se také ukáže, zda vláda splní slib a dá na rozvoj venkova dostatek peněz. Z potřebných 1,1 miliardy z českých zdrojů, k nimž pak Brusel přidává čtyřnásobek, je totiž ve státním rozpočtu vyčleněna jen zhruba třetina. \"Zbytek dodáme podle potřeb podnikatelů,\" ujišťovala počátkem roku svorně ministerstva zemědělství i financí.
\"Potřeboval jsem dotaci na koupi nového traktoru. Ale připravit žádost sám nezvládnu, musel bych si zaplatit speciálního poradce. A tak jsem to pro letošek vzdal,\" říká například Josef Stehlík, soukromý farmář z Chodouně na Berounsku.
Nárůst byrokracie při těchto žádostech o dotace, na něž nemá rolník nárok automaticky, ovšem potvrzují i velké firmy. Například ZD Krásná Hora na Příbramsku chce koupit kombajn i traktor, celkem za šest miliónů korun. Dotaci může získat zhruba padesátiprocentní.
\"Vyčlenili jsme pracovníka jen na přípravu žádosti. Musíme třeba dát na internet zakázku na výběrové řízení pro dodavatele strojů. To ale znamená také udělat inventuru naší firmy. A zároveň chytře specifikovat parametry zakázky - vždyť potřebujeme konkrétní stroj, takže dodavatelem nemůže být kdokoliv,\" přiznává šéf ZD Jiří Zelenka.
\"Šanci plně čerpat dotace omezilo i to, že jsme konkrétní podmínky pro dotování ekologického zemědělství dostávali na poslední chvíli,\" dokládá také Petr Trávníček, jenž je poradcem biofarmářů a sám hospodaří ve Starém Městě pod Sněžníkem na Šumpersku.
Potvrzují se tak i názory podnikatelů z počátku roku, kteří volali po rychlejším zveřejnění dotačních pravidel a jejich odzkoušení ještě před vstupem o unie.
Státní úředníci jsou ovšem přesvědčeni, že nic nezanedbali. \"Už několik měsíců před termíny podávání žádostí začalo Ministerstvo zemědělství soustavně seznamovat podnikatele s tím, jak dotace čerpat,\" hájí úřad Hugo Roldan z tiskového odboru. \"To je sice pravda, ale kampaň byla velmi obecná. Konkrétní věci jsem se dozvěděl až na poslední chvíli,\" namítá Stehlík.
O kolik podnikatelé kvůli byrokracii přijdou, nelze zatím vyčíslit.
\"Žádosti o tyto dotace ještě nemůžeme souhrnně vyhodnotit,\" říká Jitka Sluková, mluvčí Platební agentury, která dotace rozděluje. Farmáři ji ale doslova zahltili požadavky na produkční dotace, takzvané přímé platby na plochu. Na ty nemusí rolníci předkládat žádné projekty, mají na ně nárok. A těch přišlo naopak víc, než se čekalo - přes 19 tisíc.
Už teď lze proto odhadnout, že se mírně sníží plánovaná dotace na hektar, původně předpokládaná ve výši asi 18 tisíc korun. \"Nemůžeme totiž nijak zvýšit celkový pevně stanovený příděl 198,94 miliónu eur z unie,\" vysvětluje Sluková.
Obdobně také předčil očekávání zájem o dotace na rozvoj venkova. \"Místo předpokládaných šesti tisíc žádostí je jich přes osm a půl tisíce,\" říká Sluková. O jakou sumu přitom rolníci žádají, spočítá fond podle ní až příští týden.
Tehdy se také ukáže, zda vláda splní slib a dá na rozvoj venkova dostatek peněz. Z potřebných 1,1 miliardy z českých zdrojů, k nimž pak Brusel přidává čtyřnásobek, je totiž ve státním rozpočtu vyčleněna jen zhruba třetina. \"Zbytek dodáme podle potřeb podnikatelů,\" ujišťovala počátkem roku svorně ministerstva zemědělství i financí.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích