Pátek, 29. března 2024

Z mléka chudých nóbl pochoutka

Produkce biopotravin mění přístup farmářů k přírodě a přibližuje zemědělce ke spotřebitelům.
Z mléka chudých nóbl pochoutka
Lidé se přetahují o pohárky, jako by se tu nabízela k pití kdovíjaká vzácnost, a ono je to zakysané kozí mléko. Degustace biopotravin je v plném proudu a Jitka Dobrovolná s uspokojením sleduje, jak z táců rychle mizí lahůdkový kozí sýr s plátky černého chleba. O speciality z její ekologické farmy v Ratibořicích na Třebíčsku je zájem. Kdo by řekl, že kráva chudých, jak se kozám kdysi přezdívalo, může poskytovat surovinu pro chutné výrobky. Navzdory nevalné reputaci z románů první republiky není kozí mléko ani trpké, ani ho neprovází štiplavý zápach.

\"Nadojené kozí mléko musíte ihned zchladit a rychle ho ze stáje přemístit skleněným potrubím do nerezových nádrží. Pak mléko netvoří hrudky a nepohlcuje žádné pachy,\" prozrazuje své know-how majitelka stáda, které čítá 175 rohatých a mečících hlav..

Spolu s manželem Pavlem a dalšími čtyřmi zaměstnanci se rodinná farma v Ratibořicích na Českomoravské vrchovině specializuje na chov koz a výrobky z kozího mléka připravuje podle vlastní receptury. Zhýčkaného konzumenta na zdravou výživu nenalákáš, pokud nebude mít příjemnou chuť. Manželům Dobrovolným je také jasné, že cesta k zákazníkům vede přes dobře zorganizovanou síť odběratelů. Až na farmu zákazníci z velkých měst jezdit nebudou, výrobky chtějí mít po ruce a také chtějí předem vědět, co je čeká. Spotřebitelé se o tom mohli přesvědčit na ochutnávce biopotravin u příležitosti nedávného otevření již druhé prodejny ekologických výrobků Albio v Praze. Dobrovolníci dodávají výrobky z kozího mléka do některých supermarketů, ale hlavně se chtějí dostat do specializovaných obchodů se zdravou výživou.

Z PRAHY NA VYSOČINU. \"Hodně dětí má dnes alergii na kravské mléko, kozí mléko však snášejí dobře. Aby jim chutnalo, přidáváme do zakysaných výrobků ovoce,\" říká Dobrovolná. Ví, o čem mluví, protože alergií na mléko od krav trpí i její vlastní děti.. Jsou to také první konzumenti, na nichž si novou příchuť jogurtů a mléka otestuje.

Byly to právě děti, kvůli jejichž dýchacím potížím se rodina po roce 1990 odstěhovala z panelového bytu v Praze za zdravějším ovzduším na Vysočině. Potravin pro alergiky bylo tehdy málo, a tak se rozhodli sami je vyrábět, zpočátku pro sebe, později na prodej.

\"Manžel restituoval usedlost po rodičích, ale k novému bydlení jsme si museli najít i novou obživu,\" vybavuje si počátky podnikání Jitka Dobrovolná. Se zemědělstvím žádné předchozí zkušenosti neměla. Pro inženýrku ekonomie však nebyl problém věci zorganizovat a rychle vplout do nového podnikání. Na farmě je dnes každou sobotu den otevřených dveří, kde si děti návštěvníků mohou pohrát s kůzlaty, prohlédnout hospodářství a mléčné výrobky také koupit. Výrobky z kozího mléka mají certifikát bio a hospodářství Dobrovolných získalo titul Farma ekologického zemědělství roku 2003.

UČITELKA MANAŽERKOU. Netušené manažerské schopnosti v sobě objevila také majitelka bioprodejny Albio Hana Zemanová. Ta svůj první obchod s ekologickými potravinami otevřela přesně před rokem v Praze v Truhlářské ulici, nyní je prodejna v Dejvicích. Původně jako učitelka občanské výchovy na základní škole vysvětlovala žákům zásady zdravého životního stylu, až se sama rozhodla změnit svůj vlastní. Přispělo k tomu i to, že pro Svaz ekologických zemědělců zajišťovala propagaci a pochopila, že produkci ke spotřebiteli dostanou, jen když si vybudují řetězec dodavatelsko-odběratelských vztahů se vším všudy, tedy i s prodejnou.

Součástí obou prodejen je pekárna, kde se vyrábí chléb z ekologicky vypěstovaného obilí podle starých receptů. V Truhlářské ulici je restaurace a kavárna s biopotravinami na jídelním lístku, v Dejvicích pult s rychlým občerstvením.

\"Naši kuchaři se museli naučit znovu vařit, protože nepoužíváme žádné přísady urychlující vaření. Nepoužíváme ani cukr. Sladíme medem a obilním sladem,\" říká Zemanová. Biozemědělci si prodejnu Albio pochvalují, protože jim zajišťuje odbyt. Zajistit přísun financí pomohl manžel Jan, bývalý burzovní makléř. Samotné úspory k tomu nestačily, musel si vypůjčit. S penězi mu pomohli bývalí kolegové, kteří v projektu vidí budoucnost pro investice.

\"První prodejna a restaurace byla čistě vegetariánská, v nynější nové prodáváme i maso z ekologických chovů a různé masné výrobky. Je tu i biouherák z ekologicky chovaného vepřového,\" říká Zemanová. Maso biouheráku pochází z farmy Sasov u Jihlavy a na salám ho zpracovávají v nedalekých Kosteleckých uzeninách. Masokombinát důsledně dbá, aby se biosurovina nemíchala s masem z konvenčního chovu. Z prasat sasovské farmy Kostelecké uzeniny připravují také biošpek a speciálně sušený bůček. Prasata nedostávají žádná antibiotika ani hormony, chována jsou v podmínkách zajišťujících jim pohodu, tzv. welfare.

EKOLOGIE DO DETAILŮ. Nákupní košíky v prodejnách Albio nejsou z plastu, ale ručně pletené z vrbového proutí, regály na zboží jsou z nemořeného dřeva. Také podlaha je ze dřeva, které má certifikát šetrně pokácených stromů.

\"Propagujeme jiný přístup k přírodě a zemědělství. Tomu musí odpovídat i způsob prodeje přírodních potravin vyráběných bez chemie,\" vysvětluje Zemanová, proč zvolila interiér s použitím přírodních materiálů.

Roli zásobovače převzal manžel Jan. Týdně najezdí kolem 800 kilometrů za čerstvou nepráškovanou zeleninou a za mléčnými výrobky. Doprava není levná, což se promítá do ceny zboží. Ale ředkvičky, okurky, kedlubny, cibulka a listové saláty jsou krásné. Cena je vyšší i proto, že zemědělci bez chemie mají s pěstováním víc práce.

V bohatě zásobených regálech je hodně zahraničních výrobků, což se rozchází se zásadou, že podporovat se má hlavně domácí produkce. Hana Zemanová ale říká, že zatím jiná cesta k pestré nabídce zboží na pultech nevede.

\"Chci naše dodavatele vyprovokovat, aby se sami pustili do výroby toho, co nyní musíme dovážet,\" prohlašuje. Ovocné a zeleninové šťávy, oleje, luštěniny, těstoviny, tady všude jsou ještě prázdná místa. Jenom fazolí je v prodejně asi 15 druhů, většinou jsou ale z ciziny, i když mají certifikát bio.

KOŘENÁŘI Z MORAVY. Pestrá už je nabídka bylinných čajů a koření z domácí produkce. Pocházejí z firmy Sluneční brána v Čejkovicích na jihu Moravy. Majitel Sluneční brány Tomáš Mitáček by se svým areálem sušárny a balírny léčivých bylin mohl směle konkurovat někdejším kořenářkám. Zchátralý objekt bývalého mlýna opravil a začal tu provozovat sušárnu léčivek v době, kdy se o toto zboží začali zajímat obchodníci v nedalekém Rakousku. Češi vyráběli levněji. Postupně o sušené čaje projevili zájem i domácí spotřebitelé. Mitáček začal přikupovat nové linky. U několika z nich cedule oznamuje, že zařízení byla pořízena z předvstupní pomoci Evropské unie Sapard.

\"Zaměstnávám 25 lidí, k tomu během sezony deset brigádníků. Ročně usušíme a prodáme až 500 tun čajů a koření. Kromě toho lisujeme ovocné šťávy. Esence léčivek přidáváme také do přírodně zpracovaných mýdel a další kosmetiky,\" seznamuje nás s výrobní náplní Mitáček.

Dvorní dodavatelkou Sluneční brány je Jarmila Abrlová z Pavlova u stejnojmenné vodní nádrže na Dyji. Pyšně přehlíží svá políčka se saturejkou, šalvějí a tymiánem, z nichž ročně získá kolem 55 metráků sušených bylin. Přiznává, že původně to bylo východisko z nouze, když se družstvo ve vesnici rozpadlo a o pšenici už nebyl zájem. Přesto obilí na malé ploše pěstuje. Pásy ovsa slouží k ozdravení půdy, po sklizni se obilí zaorá na zelené hnojení. Teprve po několika letech se půda zbaví zbytků umělých hnojiv a pesticidů a bude vhodná pro další bylinky. Jediné, z čeho má Jarmila Abrlová strach, je nejasný osud půdy, kterou si pronajala. Až bude na prodej, možná ji Rakušané přeplatí, hranice je odtud jen osm kilometrů.

BOBŘI I CHROUSTI. V potoce za políčky kuňkají žáby, ale místní atrakce bobr je schovaný. Jen hráz z větví prozrazuje, kde má sídlo. Přesunul se sem od Břeclavi, kam byli bobři před několika lety uměle vysazeni. Potravy má v Pavlově dost a voda, kam už netečou vyplavené zbytky pesticidů z polí, je čistá.

Život bez chemie ale zemědělcům přináší také nepoznané komplikace. Mandloně u vinic Jana Abrly jsou obsypané chrousty. Ti ožírají listy stromů, které tu manžel bylinářky Abrlové vysadil jako vzdušnou ochranu ekologicky pěstované révy před pylem ze sousedních, konvenčně pěstovaných vinic. Chrousti u nás koncem šedesátých let vymizeli a dodnes nikdo spolehlivě neví proč. Předpokládá se souvislost s pesticidy, ale spolehlivě to prokázáno není. Návrat hmyzího škůdce zemědělce netěší, ale možná je to signálem, že v přírodě dochází k pozitivním změnám. Manželé Abrlovi letos převezmou Bartákův hrnec, což je tradiční ocenění ministra zemědělství pro nejlepší ekologické zemědělce roku. Cenou je hliněný hrnec, naplněný tisícovkou kovových desetikorun.

Pokud si uvaříte bylinný čaj ze Sluneční brány, bude v něm i kousek vůně z jižní Moravy od Pavlova. Stejně jako z kozích sýrů dýchá pohoda farmy na Vysočině. A o tom ekologické zemědělství je. Přibližuje zemědělce ke spotřebiteli.

V Česku ekologičtí zemědělci hospodaří na 810 farmách a obdělávají 255 tisíc hektarů zemědělské půdy, což je takřka šest procent její výměry.

AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů