Maliny jsou nadějí balkánských farmářů
Před budovou srbské vlády v centru Bělehradu má dnes vyrůst hora malin.
Pěstitelé této plodiny tak chtějí podruhé během měsíce protestovat proti nízkým
výkupním cenám malin. Nejde přitom o recesi - Srbsko produkuje třetinu světové
spotřeby tohoto ovoce, které se pěstuje na obrovských plochách zejména ve
středním Srbsku, a zaměstnává tisíce lidí. Jen v roce 2002 Srbsko podle
oficiálních statistik vyvezlo do západní Evropy 78 tisíc tun malin za devadesát
miliónů dolarů.
Malina, z níž v bývalé Jugoslávii vyrábějí nejen populární šťávy, oblíbené
bublaniny, ale i pálenku nebo pivo, je tak svého druhu strategickou surovinou -
v Srbsku, ale i ve východní Bosně, která proslula masakrem muslimských mužů.
\"Přijedeme v autobusech, každý přiveze košík malin a vysypeme to před budovu
vlády a nehneme se tam odtud, dokud nás nepřijme premiér Vojislav Koštunica, na
něhož jsme se obraceli už třikrát,\" popsal listu Danas průběh protestu Dragiša
Terzić, člen sdružení Vilamet, které protest organizuje.
Stovky pěstitelů malin už zablokovaly před třemi týdny několik hlavních tahů ve
středním Srbsku.
Podobné protesty se v posledních letech opakují v červnu a červenci. Pěstitelé
si stěžují, že jim stát v posledních letech určuje neustále stejnou výkupní
cenu: čtyřicet dinárů (asi 18 Kč) za kilogram. Oni chtějí minimálně dvojnásobek,
protože za tolik se jejich produkty prodávají na západních trzích. V jejich
protestu je podle listu Glas Javnosti podporují také sdružení majitelů mrazíren.
Většina malin se totiž ze Srbska vyváží zmražená nebo jako koncentrát.
Před budovou srbské vlády v centru Bělehradu má dnes vyrůst hora malin. Pěstitelé této plodiny tak chtějí podruhé během měsíce protestovat proti nízkým výkupním cenám malin. Nejde přitom o recesi - Srbsko produkuje třetinu světové spotřeby tohoto ovoce, které se pěstuje na obrovských plochách zejména ve středním Srbsku, a zaměstnává tisíce lidí. Jen v roce 2002 Srbsko podle oficiálních statistik vyvezlo do západní Evropy 78 tisíc tun malin za devadesát miliónů dolarů.
Malina, z níž v bývalé Jugoslávii vyrábějí nejen populární šťávy, oblíbené bublaniny, ale i pálenku nebo pivo, je tak svého druhu strategickou surovinou - v Srbsku, ale i ve východní Bosně, která proslula masakrem muslimských mužů.
\"Přijedeme v autobusech, každý přiveze košík malin a vysypeme to před budovu vlády a nehneme se tam odtud, dokud nás nepřijme premiér Vojislav Koštunica, na něhož jsme se obraceli už třikrát,\" popsal listu Danas průběh protestu Dragiša Terzić, člen sdružení Vilamet, které protest organizuje.
Stovky pěstitelů malin už zablokovaly před třemi týdny několik hlavních tahů ve středním Srbsku.
Podobné protesty se v posledních letech opakují v červnu a červenci. Pěstitelé si stěžují, že jim stát v posledních letech určuje neustále stejnou výkupní cenu: čtyřicet dinárů (asi 18 Kč) za kilogram. Oni chtějí minimálně dvojnásobek, protože za tolik se jejich produkty prodávají na západních trzích. V jejich protestu je podle listu Glas Javnosti podporují také sdružení majitelů mrazíren. Většina malin se totiž ze Srbska vyváží zmražená nebo jako koncentrát.
Cesta z chudoby
Příklad malin ukazuje, v jak špatné sociální situaci nyní lidé v Srbsku žijí. Po dlouholeté izolaci během válek a v době ekonomické transformace, která nastala po pádu režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000, neustále klesá životní úroveň. Srbové se proto čím dál více obracejí k venkovu, kde si lidé mohou většinu živobytí vypěstovat a ještě se dá něco prodat. Stále častěji sem odcházejí lidé ze zkrachovalých továren. O svých produktech prohlašují, že jsou ekologicky čisté.
Srbské zemědělství podobně jako v dalších východoevropských zemích ale není tak produktivní. Stačí k vlastní obživě, ale nemůže konkurovat dotované produkci z Evropské unie, nehledě na řadu bariér, kterými si EU svůj trh chrání. Srbské maliny jsou jedním z mála produktů, který má dveře otevřené kvůli určité výlučnosti této plodiny.
Mrazírna na místě poprav
Podobně na maliny a další lesní ovoce vsadili v regionu, který je na tom ještě hůř než střední Srbsko. Před dvěma týdny s obrovskou slávou otevřeli mrazírnu lesního ovoce ve vesnici Potočari u východobosenské Srebrenice. Na místě, kde byla jedna z hal, v níž Srbové popravovali místní muslimské muže, vznikla investicí švédské společnosti mrazírna.
Je to dosud jediná přímá zahraniční investice v regionu, kde před devíti lety Srbové povraždili sedm tisíc Muslimů a o který se Evropa zajímala jen jako o pomník válečných zločinů.
\"Po všem, co jsme prožili, máme právo na lepší život,\" řekl při otevření starosta Srebrenice Abrudarhman Malkić, citovaný listem Southeast European Times. Švédská společnost chce od obyvatel vykupovat především maliny, které rostou v okolních horách, a využít jejich ekologické čistoty při prodeji v západní Evropě. Továrna zaměstná v jednom z nejchudších regionů Evropy třicet lidí a dodávat jí bude kolem pěti set farmářů z okolí.
Malina, z níž v bývalé Jugoslávii vyrábějí nejen populární šťávy, oblíbené bublaniny, ale i pálenku nebo pivo, je tak svého druhu strategickou surovinou - v Srbsku, ale i ve východní Bosně, která proslula masakrem muslimských mužů.
\"Přijedeme v autobusech, každý přiveze košík malin a vysypeme to před budovu vlády a nehneme se tam odtud, dokud nás nepřijme premiér Vojislav Koštunica, na něhož jsme se obraceli už třikrát,\" popsal listu Danas průběh protestu Dragiša Terzić, člen sdružení Vilamet, které protest organizuje.
Stovky pěstitelů malin už zablokovaly před třemi týdny několik hlavních tahů ve středním Srbsku.
Podobné protesty se v posledních letech opakují v červnu a červenci. Pěstitelé si stěžují, že jim stát v posledních letech určuje neustále stejnou výkupní cenu: čtyřicet dinárů (asi 18 Kč) za kilogram. Oni chtějí minimálně dvojnásobek, protože za tolik se jejich produkty prodávají na západních trzích. V jejich protestu je podle listu Glas Javnosti podporují také sdružení majitelů mrazíren. Většina malin se totiž ze Srbska vyváží zmražená nebo jako koncentrát.
Cesta z chudoby
Příklad malin ukazuje, v jak špatné sociální situaci nyní lidé v Srbsku žijí. Po dlouholeté izolaci během válek a v době ekonomické transformace, která nastala po pádu režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000, neustále klesá životní úroveň. Srbové se proto čím dál více obracejí k venkovu, kde si lidé mohou většinu živobytí vypěstovat a ještě se dá něco prodat. Stále častěji sem odcházejí lidé ze zkrachovalých továren. O svých produktech prohlašují, že jsou ekologicky čisté.
Srbské zemědělství podobně jako v dalších východoevropských zemích ale není tak produktivní. Stačí k vlastní obživě, ale nemůže konkurovat dotované produkci z Evropské unie, nehledě na řadu bariér, kterými si EU svůj trh chrání. Srbské maliny jsou jedním z mála produktů, který má dveře otevřené kvůli určité výlučnosti této plodiny.
Mrazírna na místě poprav
Podobně na maliny a další lesní ovoce vsadili v regionu, který je na tom ještě hůř než střední Srbsko. Před dvěma týdny s obrovskou slávou otevřeli mrazírnu lesního ovoce ve vesnici Potočari u východobosenské Srebrenice. Na místě, kde byla jedna z hal, v níž Srbové popravovali místní muslimské muže, vznikla investicí švédské společnosti mrazírna.
Je to dosud jediná přímá zahraniční investice v regionu, kde před devíti lety Srbové povraždili sedm tisíc Muslimů a o který se Evropa zajímala jen jako o pomník válečných zločinů.
\"Po všem, co jsme prožili, máme právo na lepší život,\" řekl při otevření starosta Srebrenice Abrudarhman Malkić, citovaný listem Southeast European Times. Švédská společnost chce od obyvatel vykupovat především maliny, které rostou v okolních horách, a využít jejich ekologické čistoty při prodeji v západní Evropě. Továrna zaměstná v jednom z nejchudších regionů Evropy třicet lidí a dodávat jí bude kolem pěti set farmářů z okolí.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích