Změna dotací venkovu prospěje, tvrdí experti
Zásadní přesun agrárních dotací od podpory produkce k pomoci celému venkovu,
navrhovaný Evropskou komisí, může Česku prospět. Shoduje se na tom většina
tuzemských odborníků, postup Bruselu kritizuje jen Agrární komora.
Evropská komise navrhuje poskytnout v letech 2007 a 2013 na rozvoj venkova (péči
o krajinu, ekologii, podnikání mimo zemědělství) celkem 96 miliard eur. Ačkoliv
ještě není zřejmé, kolik peněz celkově na zemědělství a venkov Brusel uvolní,
trend je zřejmý: zatímco produkční dotace klesnou, podpory venkovu stoupnou.
"Evropské zemědělství je totiž jiné než například ve Spojených státech nebo v
Austrálii. My musíme mnohem víc zohledňovat právě to, že evropský sedlák je
nucen víc dbát na vzhled krajiny, v níž hospodaří, nebo na dodržování
ekologických norem," vysvětloval minulý týden v Bruselu agrární komisař unie
Franz Fischler.
Tajemník Agrární komory Jan Záhorka ovšem říká, že zemědělci na přesunu dotací
prodělají.
"I když na část těchto dotací mohou rolníci dosáhnout, některé programy pro ně
vůbec nejsou určeny - třeba obnova vesnice, podpora cestovního ruchu nebo
dalšího nezemědělského podnikání," neskrývá Záhorka nespokojenost.
Další odborníci mají jiný názor.
"Je dobré už to, že víme předem a na dlouhou dobu, kam se trend v dotacích bude
ubírat. A kdo chce, může se včas připravit na takovou podnikatelskou činnost,
kde dotace získá. Nehledě na to, že dosavadní podpora výroby vede přece k
nadprodukci, s níž si pak stát neví rady," upozorňuje tajemník Asociace
soukromého podnikání Michal Pospíšil.
Státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman vidí výhodu i v tom, že
Česko bude dobře připraveno peníze na rozvoj venkova čerpat.
Svědčí o tom podle něj už současná zkušenost, protože programy na rozvoj venkova
využívá Česko již od vstupu do Evropské unie.
"Když vidím spoustu dobře zpracovaných žádostí o podpory, je zřejmé, že plně
využijeme dotace určené už na období let 2004 až 2006. Není důvod, abychom totéž
nepotvrdili i v dalším rozpočtovém období unie od roku 2007," předpokládá Toman.
Využívání současných dotací má přitom s budoucností i přímou souvislost.
Fischler totiž potvrdil, že jednotlivým zemím budou dotace na venkov příště
přidělovány i podle toho, jak dokázaly využít prostředky pro léta 2004 až 2006.
Zástupce ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha dodává, že
přesun dotací vychází ze základního principu budoucí agrární politiky unie:
rozvoj celého venkova je větší prioritou než jen podpora samotného zemědělství.
"Velké podniky bude tato změna stále více nutit k tomu, aby zvyšovaly efektivitu
výroby. Ti slabí přitom odpadnou. Ale právě Česko má řadu velkých firem, které
jsou schopny právě při snížení produkčních dotací v konkurenci lépe obstát,"
vysvětluje Doucha.
Protože je přitom agrární politika unie zaměřena na takzvaný evropský model -
čili rodinnou farmu - dá podle Douchy nová politika unie šanci i menším
farmářům. "Ti sice nemohou těm velkým konkurovat efektivitou, ale zase mají
mnohem větší možnost dosáhnout na budoucí dotace," říká.
Výhodou pro všechny pak bude i zeštíhlení byrokracie. Od roku 2007 bude totiž
veškeré venkovské dotace rozdělovat jen jeden fond, Evropský fond pro rozvoj
venkova (EARDF).
Zásadní přesun agrárních dotací od podpory produkce k pomoci celému venkovu, navrhovaný Evropskou komisí, může Česku prospět. Shoduje se na tom většina tuzemských odborníků, postup Bruselu kritizuje jen Agrární komora.
Evropská komise navrhuje poskytnout v letech 2007 a 2013 na rozvoj venkova (péči o krajinu, ekologii, podnikání mimo zemědělství) celkem 96 miliard eur. Ačkoliv ještě není zřejmé, kolik peněz celkově na zemědělství a venkov Brusel uvolní, trend je zřejmý: zatímco produkční dotace klesnou, podpory venkovu stoupnou.
"Evropské zemědělství je totiž jiné než například ve Spojených státech nebo v Austrálii. My musíme mnohem víc zohledňovat právě to, že evropský sedlák je nucen víc dbát na vzhled krajiny, v níž hospodaří, nebo na dodržování ekologických norem," vysvětloval minulý týden v Bruselu agrární komisař unie Franz Fischler.
Tajemník Agrární komory Jan Záhorka ovšem říká, že zemědělci na přesunu dotací prodělají.
"I když na část těchto dotací mohou rolníci dosáhnout, některé programy pro ně vůbec nejsou určeny - třeba obnova vesnice, podpora cestovního ruchu nebo dalšího nezemědělského podnikání," neskrývá Záhorka nespokojenost.
Další odborníci mají jiný názor.
"Je dobré už to, že víme předem a na dlouhou dobu, kam se trend v dotacích bude ubírat. A kdo chce, může se včas připravit na takovou podnikatelskou činnost, kde dotace získá. Nehledě na to, že dosavadní podpora výroby vede přece k nadprodukci, s níž si pak stát neví rady," upozorňuje tajemník Asociace soukromého podnikání Michal Pospíšil.
Státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman vidí výhodu i v tom, že Česko bude dobře připraveno peníze na rozvoj venkova čerpat.
Svědčí o tom podle něj už současná zkušenost, protože programy na rozvoj venkova využívá Česko již od vstupu do Evropské unie.
"Když vidím spoustu dobře zpracovaných žádostí o podpory, je zřejmé, že plně využijeme dotace určené už na období let 2004 až 2006. Není důvod, abychom totéž nepotvrdili i v dalším rozpočtovém období unie od roku 2007," předpokládá Toman.
Využívání současných dotací má přitom s budoucností i přímou souvislost. Fischler totiž potvrdil, že jednotlivým zemím budou dotace na venkov příště přidělovány i podle toho, jak dokázaly využít prostředky pro léta 2004 až 2006.
Zástupce ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha dodává, že přesun dotací vychází ze základního principu budoucí agrární politiky unie: rozvoj celého venkova je větší prioritou než jen podpora samotného zemědělství.
"Velké podniky bude tato změna stále více nutit k tomu, aby zvyšovaly efektivitu výroby. Ti slabí přitom odpadnou. Ale právě Česko má řadu velkých firem, které jsou schopny právě při snížení produkčních dotací v konkurenci lépe obstát," vysvětluje Doucha.
Protože je přitom agrární politika unie zaměřena na takzvaný evropský model - čili rodinnou farmu - dá podle Douchy nová politika unie šanci i menším farmářům. "Ti sice nemohou těm velkým konkurovat efektivitou, ale zase mají mnohem větší možnost dosáhnout na budoucí dotace," říká.
Výhodou pro všechny pak bude i zeštíhlení byrokracie. Od roku 2007 bude totiž veškeré venkovské dotace rozdělovat jen jeden fond, Evropský fond pro rozvoj venkova (EARDF).
Dotace na rozvoj venkova v zemích EU v miliónech eur
v EU-15 za období v EU-10 za období
2000-2006 2004-2006
Rakousko 3208 Kypr 75
Belgie 379 Česká republika 543
Dánsko 349 Estonsko 151
Finsko 2199 Maďarsko 603
Francie 5763 Lotyšsko 328
Německo 5309 Litva 490
Řecko 994 Malta 27
Irsko 2389 Polsko 2867
Itálie 4512 Slovensko 397
Lucembursko 91 Slovinsko 282
Nizozemsko 417 Celkem EU 10 5761
Portugalsko 1517
Španělsko 3481
Švédsko 1130
Velká Británie 1168
Celkem EU 15 32906
Zdroj: Evropská komise
Pro období let 2007 až 2013 navrhuje Evropská komise roční dotace pro celou EU ve výši 13,7 miliardy eur. Jedná se o dotace z fondu EAGGF
Evropská komise navrhuje poskytnout v letech 2007 a 2013 na rozvoj venkova (péči o krajinu, ekologii, podnikání mimo zemědělství) celkem 96 miliard eur. Ačkoliv ještě není zřejmé, kolik peněz celkově na zemědělství a venkov Brusel uvolní, trend je zřejmý: zatímco produkční dotace klesnou, podpory venkovu stoupnou.
"Evropské zemědělství je totiž jiné než například ve Spojených státech nebo v Austrálii. My musíme mnohem víc zohledňovat právě to, že evropský sedlák je nucen víc dbát na vzhled krajiny, v níž hospodaří, nebo na dodržování ekologických norem," vysvětloval minulý týden v Bruselu agrární komisař unie Franz Fischler.
Tajemník Agrární komory Jan Záhorka ovšem říká, že zemědělci na přesunu dotací prodělají.
"I když na část těchto dotací mohou rolníci dosáhnout, některé programy pro ně vůbec nejsou určeny - třeba obnova vesnice, podpora cestovního ruchu nebo dalšího nezemědělského podnikání," neskrývá Záhorka nespokojenost.
Další odborníci mají jiný názor.
"Je dobré už to, že víme předem a na dlouhou dobu, kam se trend v dotacích bude ubírat. A kdo chce, může se včas připravit na takovou podnikatelskou činnost, kde dotace získá. Nehledě na to, že dosavadní podpora výroby vede přece k nadprodukci, s níž si pak stát neví rady," upozorňuje tajemník Asociace soukromého podnikání Michal Pospíšil.
Státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman vidí výhodu i v tom, že Česko bude dobře připraveno peníze na rozvoj venkova čerpat.
Svědčí o tom podle něj už současná zkušenost, protože programy na rozvoj venkova využívá Česko již od vstupu do Evropské unie.
"Když vidím spoustu dobře zpracovaných žádostí o podpory, je zřejmé, že plně využijeme dotace určené už na období let 2004 až 2006. Není důvod, abychom totéž nepotvrdili i v dalším rozpočtovém období unie od roku 2007," předpokládá Toman.
Využívání současných dotací má přitom s budoucností i přímou souvislost. Fischler totiž potvrdil, že jednotlivým zemím budou dotace na venkov příště přidělovány i podle toho, jak dokázaly využít prostředky pro léta 2004 až 2006.
Zástupce ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha dodává, že přesun dotací vychází ze základního principu budoucí agrární politiky unie: rozvoj celého venkova je větší prioritou než jen podpora samotného zemědělství.
"Velké podniky bude tato změna stále více nutit k tomu, aby zvyšovaly efektivitu výroby. Ti slabí přitom odpadnou. Ale právě Česko má řadu velkých firem, které jsou schopny právě při snížení produkčních dotací v konkurenci lépe obstát," vysvětluje Doucha.
Protože je přitom agrární politika unie zaměřena na takzvaný evropský model - čili rodinnou farmu - dá podle Douchy nová politika unie šanci i menším farmářům. "Ti sice nemohou těm velkým konkurovat efektivitou, ale zase mají mnohem větší možnost dosáhnout na budoucí dotace," říká.
Výhodou pro všechny pak bude i zeštíhlení byrokracie. Od roku 2007 bude totiž veškeré venkovské dotace rozdělovat jen jeden fond, Evropský fond pro rozvoj venkova (EARDF).
Dotace na rozvoj venkova v zemích EU v miliónech eur
v EU-15 za období v EU-10 za období
2000-2006 2004-2006
Rakousko 3208 Kypr 75
Belgie 379 Česká republika 543
Dánsko 349 Estonsko 151
Finsko 2199 Maďarsko 603
Francie 5763 Lotyšsko 328
Německo 5309 Litva 490
Řecko 994 Malta 27
Irsko 2389 Polsko 2867
Itálie 4512 Slovensko 397
Lucembursko 91 Slovinsko 282
Nizozemsko 417 Celkem EU 10 5761
Portugalsko 1517
Španělsko 3481
Švédsko 1130
Velká Británie 1168
Celkem EU 15 32906
Zdroj: Evropská komise
Pro období let 2007 až 2013 navrhuje Evropská komise roční dotace pro celou EU ve výši 13,7 miliardy eur. Jedná se o dotace z fondu EAGGF
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích