Palivo vyroste na poli, ale může být drahé

Bionafta  a biolíh mají pomoci Česku naplnit cíl celé Evropské unie - zvýšit podíl takzvaných biopaliv do roku 2010 na 5,75 procenta.
Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn doporučuje kabinetu, aby vypracoval strategický program, jak obnovitelné zdroje podporovat. Nezbytná je přitom především důkladná analýza nákladů.

Bionafta  pohlcuje miliardy
Dotace na výrobu  ekologické  energie nebo samotná energetická náročnost této výroby totiž může převýšit užitek, který si jinak společnost právem od bioenergie slibuje.
Nejznámějším  ekologickým  palivem je v tuzemsku  bionafta  . Právě způsob dotování této pohonné látky, již tvoří směs třetiny metylesteru řepkového oleje a normální nafty, byl ovšem podroben rázné kritice.
Podpora metylesteru v Česku skončila se vstupem země do Evropské unie. Brusel sice dává farmářům velmi tučné dotace, ale neuznal dotační systém  bionafty  v Česku.
Ten spočíval v podpoře pěstitelů řepky. Výrobci metylesteru ji pak od nich mohli kupovat levněji a výsledná  bionafta  byla cenově konkurenceschopná vůči normální naftě.
Způsob dotací ovšem prozkoumal i Nejvyšší kontrolní úřad a došel k jednoznačnému závěru, že umožňoval mrhání státními penězi. Systémem přitom v uplynulých letech protékaly miliardy korun. Po vstupu do unie měli podle záměru Ministerstva zemědělství dostávat dotace rovnou výrobci metylesteru. To Brusel na přechodné období povolil. Jahnův tým ovšem analýzou zjistil, že požadavek na dotace byl přemrštěný - a doporučil agrárním úředníkům vypracovat střízlivější dotační systém.
Po přechodném období by pak měla k podpoře stačit vratka spotřební daně. Ta by se týkala i biolíhu, jenž se má od roku 2007 plošně přidávat do veškerého benzínu - stejně jako rostlinný metylester do veškeré motorové nafty.

Líh je nejlevnější z celulózy
Biolíh má podle představ Ministerstva zemědělství přispět ke spotřebě pohonných hmot v roce 2006 už objemem 170 tisíc tun. Podnikatelé už ohlásili výstavbu zhruba šesti nových speciálních lihovarů, vyrábět se má z obilí.
Zatím nikdo však nevzal v úvahu upozornění odborníků, například analýzu Organizace na podporu energetických technologií. Z ní vyplývá, že výroba bioetanolu je třikrát efektivnější z celulózy než třeba u obilí.
Pro uplatnění biopaliv budou precizní analýza nákladů a následná volba jen té skutečně nezbytně nutné podpory klíčové. Jinak proti nim najdou argumenty především olejáři - producentům klasických paliv samozřejmě není vůbec po chuti, když jim byznys naruší jiná paliva.
Využívání biopaliv se přitom zdůvodňuje dvěma základními cíli.
 Ekologickým  : snížením  škodlivých   emisí  z klasických paliv.
A politicko-ekonomickým: snížením závislosti vyspělých zemí na dodávkách ropy a ve více vzdálené budoucnosti snad dokonce nezbytným přechodem na obnovitelné energetické zdroje vůbec.

Biopaliva slouží i rolníkům
Není ale tajemstvím, že za podporou biopaliv stojí také agrární lobby.
Především právě v Evropě je totiž pro rolníky stále těžší prodat vše, co vypěstují na polích. Přesněji řečeno - pro rozpočet zemí Evropské unie je už neúnosné přebytky potravinářských surovin pořád dotovat. Takže nepotravinářské uplatnění toho, co na polích vyroste, je pro farmáře spásou.
Potvrzuje to skutečnost i plány do budoucna. Plochy řepky se v Česku od počátku devadesátých let výrazně rozrostly. A na biolíh se počítá za dva roky se spotřebou obilí z plochy asi sto padesát tisíc hektarů, v roce 2010 by dokonce už měla být dvojnásobná.