Úterý, 19. března 2024

Do světa s biouherákem

Do světa s biouherákem
Ocenění  biopotravina  letošního roku už zná svého držitele: stal se jím biouherák z  ekologické  farmy Sasov Josefa Sklenáře. Porota zdůraznila, že jde o vůbec první  biopotravinu  tohoto typu na českém trhu. Navíc s vysokou přidanou hodnotou - jde o zpracovaný konečný produkt, a ne pouze surovinu, která ve výrobě českých bioproducentů zatím stále vede.

Farmě Sasov se podařila ještě jedna věc: nahradit obvyklou dusitanovou sůl mořskou solí, což odborníci pokládají za zdravější. Toto řešení je považováno za velmi inovativní a podařilo se zrealizovat díky spolupráci farmy s německým  ekologickým  odborníkem a zároveň dvorním dodavatelem biokoření.

Josef Sklenář se pustil do  ekologické  produkce před sedmi lety. Nejprve musel investovat sta tisíce korun do úprav výběhu a ploch pro zvířata, další prostředky spolkl nákup speciálního certifikovaného obilí pro krmení prasat. Díky tomu nyní vyrůstají zvířata na farmě bez hormonů a preventivní léčby a kromě prasat ekofarma chová také skot, koně, ovce, chystá se na drůbež a pustila se do pěstování krmných plodin, pohanky, brambor, cibule a sóji. Dnes má k dispozici zhruba pět set hektarů půdy, zaměstnává osm stálých zaměstnanců a má obrat patnáct milionů korun ročně.

První větší kontrakty přišly v roce 2001 na veletrhu Biofach. Tam Sklenář uzavřel dohody o dodávkách s německými a italským partnerem. Farma musela absolvovat řadu kontrol přímo od certifikovaného německého kontrolora (v té době neměl český KEZ, který dohlíží nad bioprodukcí v Česku, ještě akreditaci pro EU), a když po půl roce úspěšně skončily, začala dodávat na tamní trhy. Jenže sílící kurz koruny obchodu nepřál a po nějaké době zahraniční partneři vypověděli smlouvy. Sasov se tak musel začít poohlížet jinde. "Uvědomili jsme si, že zabývat se jen masem nestačí, že by to chtělo nějaký hotový produkt. Obrátili jsme se na Kostelecké uzeniny a ty nám naštěstí začaly naslouchat," vypráví Sklenář.

Výsledkem asi rok trvajícího vývoje byl biouherák: plísňový fermentovaný tepelně neopracovaný salám bez stabilizátorů, barviv a konzervantů, kdy jako základní surovina slouží bio vepřové a v menší míře hovězí maso z chovu farmy Sasov. Kostelecké uzeniny zajišťují porážku, zpracování a balení biouheráku a Sasov odbyt. "Rádi bychom prodávali více, ale i více se věnovali samotnému chovu zvířat. Navíc jsme zjistili, že pro malou firmu je téměř nemožné prorazit do supermarketů. Pokusíme se proto domluvit s Kostelcem, zda by náš výrobek nevzal pod svá křídla," vysvětluje Sklenář.

Sám se chce totiž také soustředit na vývoj dalších novinek. Tou by se měl stát již v příštím roce biopršut.

Firem, jako je biofarma Sasov, které se pustily do výroby zpracovaného produktu a nejen suroviny, není v Česku mnoho. "Podnikatelům chybějí finance i odvaha na trh vstoupit. Velkých producentů je jen pár a tak se většina potravin s přidanou hodnotou draze dováží," konstatuje Tom Václavík z Green Marketingu.

Český trh s biopotravinami má ale podle něho obrovský potenciál. I když podíl  biopotravin  na celkové spotřebě potravin dnes dělá jen 0,073 procenta, obrat na trhu dosáhl vloni zhruba 180 milionů korun, což znamená meziroční nárůst o 16,6 %. "A trh se bude i nadále meziročně rozšiřovat. Odhady mluví o 20 až 30 % v průběhu následujících tří až pěti let," naznačuje Václavík. Mezera ve spotřebě mezi státy bývalé a současné EU je nezanedbatelná: zatímco průměrná spotřeba  biopotravin  v bývalé EU 15 činila téměř 800 korun ročně na hlavu - v Řecku a Portugalsku, kde je zájem nejmenší, to bylo okolo dvě stě korun - v ČR činí jen 18 korun.

Producenti ale míní, že pro růst poptávky se musí podnítit především zájem samotných spotřebitelů. Malý producent se do supermarketů nedostane, přitom 75 procent produkce  biopotravin  se prodává právě přes tyto velké řetězce. Jejich nabídka  biopotravin  je však velmi omezená. "Bude nutné vytvořit místní trh, aby si lidé navykli chodit ke svému farmáři nebo do malé prodejny s biosortimentem, snažit se dostat do restaurací, hotelů a co nejvíce informovat spotřebitele. V některých případech už se to daří," konstatuje Václavík.

Příkladem může být podle Markéty Doubravské z Pro-Bio Svazu  ekologických  zemědělců Zahradnictví Luční údolí ve Velehradu Petra Weidenthalera. Tomuto pěstiteli biozeleniny, který za svou specialitu "barevná čínská ředkev" a "tuřínek" získal čestné ocenění, se daří většinu produkce prodat přímo na tržišti ve Zlíně. A to díky perfektně zpracovanému marketingovému plánu. Zahradnictví dodává i pro dvě restaurace a pro pražské a brněnské prodejny s biosortimentem. "Jen kvalita ale prodej nedělá. Abych měl své zákazníky i zítra, musím je neustále zásobovat informacemi. Jenže peněz je málo," míní Weidenthaler, který nechce kvůli konkurenci své kroky na podporu prodeje více rozvádět.

"Stále bojujeme se zažitou představou lidí, že bio jsou jen zrní nebo vločky. Musíme jim neustále vysvětlovat, že  biopotravina  může být cokoliv, třeba i maso, salám, víno, káva," souhlasí manželé Zemanovi, majitelé pražské prodejny, restaurace a pekárny Albio. Jejich prodejní prostory získaly ocenění jako nejlepší bioprodejna roku, mimo jiné i za vzdělávací aktivity vůči zákazníkům a zásluhu bioprodejny na propagaci celého biooboru. Přesto však manželé konstatují, že poptávka den ode dne roste, ale nabídka co do šíře sortimentu pokulhává. Prodejna by uvítala v biokvalitě například vejce, mléčné produkty jako máslo, jogurty, kefíry, sýry, mléko nebo třeba džemy.

AUTOR: Monika Ginterová

Pomoc od státu i unie

Bioproducenti už dlouho tlačí na stát, aby jim pomohl s propagací, jak je to běžné v okolních zemích EU. Možná se to nyní povede. Podle ředitele marketingu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Evžena Staňka totiž SZIF nyní jedná s KEZ (KEZ dohlíží nad bioprodukcí v ČR), od kterého chce získat do vlastnictví státu značku označující  biopotravinu  . To je totiž podle pravidel EU nezbytnou podmínkou, aby mohl SZIF značku podporovat podobně jako v případě Klasa - označení pro kvalitní české potraviny.

Šancí mohou být i speciální programy Evropské komise na podporu marketingu. "Intenzivně s Komisí jednáme o tom, zda by bylo možné z nich podporovat i  biopotraviny  . Výsledek bude znám ke konci roku," vysvětluje Staněk. Zajímavé je na těchto programech především to, že samotný zemědělec by za propagaci nic neplatil - náklady si mezi sebe dělí EU a příslušný stát.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů