Britský výzkum geneticky modifikovaných plodin

Moderátor (Jan Bumba):
Přes čtyři roky trval britský výzkum dopadu geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí a teď se z jeho výsledků mohou radovat všichni odpůrci takových rostlin. Závěrem zkoumání totiž je, že geneticky upravené plodiny jsou k životnímu prostředí méně šetrné. Jinými slovy - škodí mu. V našem londýnském studiu je Robert Břešťan. Roberte, připomeň prosím nejprve, co bylo cílem té studie a jak probíhala?

Redaktor (Robert Břešťan):
Tak cílem bylo posoudit potenciální vliv komerčního pěstování geneticky pozměněných rostlin na životní prostředí. Ekologové přitom dlouhodobě upozorňují, že právě tyto rostliny a plodiny poškozují především hmyz nebo ptáky a také další zvířata, což tento výzkum de facto potvrdil. Trval přes čtyři roky, probíhal celkem na 65 polích po celé Británii a stál asi 6 milionů liber. Probíhal prakticky tak, že polovina pole se vždycky osela řepkou olejkou, která byla geneticky upravená tak, aby byla odolná proti herbicidům a druhá půlka pole se osela běžnou řepkou a pak se celé pole ošetřilo herbicidy. A jak to dopadlo, to popisuje doktor Less Ferbank z Centra pro ekologii a hydrologii, který celý vědecký tým vedl.

Překlad projevu Lesse Ferbanka:
Zjistili jsme, že to má špatný vliv na životní prostředí a na jeho rovnováhu. Špatný proto, že na zemědělské půdě pak zbylo jen velmi málo různých semen a plevelných rostlin, které jsou přitom důležité pro ptactvo a savce.

Redaktor (Robert Břešťan):
Říká doktor Ferbank. Výsledkem toho, že upravená řepka, geneticky upravená řepka odolává herbicidům a ostatní rostliny ne tedy je, že ta volně žijící zvířata nebo hmyz mají mnohem méně přirozené potravy, což se prakticky při výzkumu odrazilo výrazně menším počtem včel či motýlů, kteří jinak na polích běžně žijí. Mimochodem jediný plevel, kterému se prý mezi geneticky upravenými plodinami docela vedlo, byla tráva.

Moderátor (Jan Bumba):
Co z toho vyplývá? Hlavně tedy pokud jde o budoucnost pěstování geneticky upravených plodin v Británii.

Redaktor (Robert Břešťan):
Nedá se říci, že by to bylo jasné ne budoucímu pěstování, protože výsledky studie, které jsou vůbec největší, která se kdy na toto téma dělala, teď budou postoupeny k dalšímu hodnocení poradním orgánům britské vlády. Ovšem podle ekologických organizací to jasně dokazuje, že by se geneticky modifikované rostliny v Británii vůbec neměly pěstovat. Takový je názor ředitele Britské královské společnosti pro ochranu ptáků Marka Averyho.

Překlad projevu Marka Averyho:
Výsledky jasně ukazují, že tyto plodiny farmářům příliš dobře neslouží. Daří se mezi nimi pouze trávě, tedy plevelu, který nejvíc vadí pšenici, což je hlavní obilnina, která zemědělce živí. A zároveň to škodí zvířatům, takže to má dvojnásobný špatný dopad. Nemyslím, že by jejich pěstování někomu prospělo.

Redaktor (Robert Břešťan):
Myslí si tento ekolog. A pro úplnost, výzkum se týkal ozimé a jarní řepky olejky, cukrové řepy a kukuřice a pouze u kukuřice vědci nemluví o vážném vlivu na životní prostředí.

Moderátor (Jan Bumba):
Jenže, Roberte, i přes tyhle závěry geneticky upravené plodiny se v řadě zemí běžně pěstují.

Redaktor (Robert Břešťan):
To je samozřejmě pravda a na to také poukazují zastánci těchto plodin, kteří jsou samozřejmě i tady v Británii. Říkají, že po celém světě je na 8 milionů farmářů, kterým se s genetickými plodinami dobře daří. Upozorňují, že geneticky modifikované plodiny mohou mít potenciálně pozitivní vliv na boj s chudobou a hladem v Africe. Ovšem pokud jde o Británii, tak v současné době to rozhodně nevypadá, že by se tyto plodiny ve velkém uchytily mezi britskými zemědělci už proto, že veřejné mínění není těmto plodinám a koneckonců i konečnému produktu, tedy potravinám geneticky upraveným, příliš nakloněno.

Moderátor (Jan Bumba):
Tolik z Londýna Robert Břešťan.

Zdroj: BBC