Stát určí, kdo smí vydělat na biolihu

Vláda zítra udělá první krok k zavedení výroby biolihu. Ministerstvo životního prostředí vybere v prvním kole firmy, z nichž vzejde několik lihovarů, které dostanou na produkci biolihu z obilí koncesi.
Postup úřadů ostře kritizují ekonomové i řada podnikatelů, - hovoří o vytváření korupčního prostředí.
Stát totiž zvýhodní koncesí některé lihovary. Ty ovládnou trh s biolihem, který se bude povinně od roku 2007 přidávat do veškerého benzínu. Navíc budou mít tyto lihovary v letech 2007 až 2013 úlevy ze spotřební daně, což jim zaručí miliardové zisky. Nutnost zavádět na biolíh koncese přitom nemá žádnou oporu v zákoně. Odborníci dokonce upozorňují, že tento krok může být v rozporu s pravidly volného trhu Evropské unie.
Ministerstvo zemědělství, které mělo zavedení biolihu na starost ještě v roce 2003, přitom o žádných koncesích neuvažovalo. Ministerstvo životního prostředí, na nějž agenda přešla, již ano.
"Je to neurvalý zásah státu do trhu, zavírá dveře všem ostatním podnikatelům a nechává bujet korupci," zdůrazňuje například Michal Pospíšil, tajemník Asociace soukromého zemědělství.
Ministerstvo životního prostředí ale nic vysvětlovat nehodlá. "Po konzultaci s právní firmou nám odbor ochrany ovzduší, který je garantem za výběrové řízení, sdělil, že veškeré informace, a to i o odmítnutých nabídkách, se mohou dát k dispozici veřejnosti až po ukončení celého výběrového řízení," sdělila HN Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva. Potvrdila jen, že zítra bude vybráno "čtyři až osm firem, jež postoupí do závěrečného kola". Výrobců nakonec bude podle ministerstva maximálně pět.
Liberální ekonomové ovšem považují za nestandardní nejen takový utajený postup, ale hlavně samotný nápad s neodůvodněnými koncesemi.
"Je to klasický případ, kdy politická instituce sama sobě uměle dodává vážnost. Větší politickou moc pak přemění na ekonomickou," vysvětluje například děkan národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Jiří Schwarz. Obdobným příkladem bylo podle něj třeba nařízení, že na trhu smějí působit jen tři mobilní operátoři.
Kvůli utajenému postupu se v oboru množí dohady o tom, že už jsou předem vytipovány firmy, které nakonec koncese dostanou. HN mají k dispozici seznam dvanácti předběžně vybraných společností i s šesticí "favoritů" pro zítřejší výběrové řízení. V ní figurují například firmy Korfil, Aliachem nebo Jihočeský zemědělský lihovar z Blatné.
Ani tyto společnosti nejsou sdílné. "Museli bychom se dohodnout u nás v představenstvu, zda vůbec něco před rozhodnutím úřadů sdělovat," uvedla včera například Jiřina Šitnerová za blatenský lihovar.
Mnozí podnikatelé i politici nyní v kuloárech hovoří o tom, že zavedení biolihu je "akce lidovců". Poukazují i na to, že propagátorem biolihu je především předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, mimochodem stranický šéf ministra životního prostředí Libora Ambrozka.
Kalousek to rázně odmítá: "Program výroby biolihu prosazuji už od roku 1992. Ale o jeho konkrétní zavádění se vůbec nestarám," sdělil HN.

Výroba biolihu v Česku
Od roku 2007 se bude biolíh přidávat do veškerého benzínu. Stát tím přispěje ke splnění směrnice Evropské unie do roku 2010 nahradit 5,75 procenta fosilních paliv biopalivy.
Do benzínu se má přidávat nejvýše pět procent biolihu, cena litru paliva má přitom vzrůst nejvýše o haléře.
Pětice lihovarů, které získají na výrobu biolihu koncesi, ovládne trh díky úlevě na spotřební dani.
Stát přijde výpadkem daně za benzín o několik miliard korun ročně.
Zemědělci získají odbyt na obilí ze 150 tisíc hektarů - pokud lihovary nakoupí obilí v tuzemsku.