Pátek, 29. března 2024

Zemědělci nechtějí spalovat obilí, proti výrobě biolihu ale nic nenamítají

Zemědělci nechtějí spalovat obilí, proti výrobě biolihu ale nic nenamítají
Agrární komora (AK) je proti spalování obilovin. „Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí,“ uvedl u kulatého stolu na toto téma prezident komory Jan Veleba.
     Otázka spalování obilí, například v elektrárnách ČEZ, se rozvířila vzhledem k loňské rekordní úrodě, po níž vznikly značné přebytky. Podle výrobce kotlů na biomasu Verner však může jít z hlediska nákladů o výhodné topivo z obnovitelných zdrojů vhodné i pro vytápění rodinných domků.
     Z přebytků obilovin, které se ročně v průměru pohybují mezi 500 tisíci až miliónem tun, je podle mínění zemědělců lepší vyrábět biolíh k přimíchávání do benzínu. „Předpisy EU ukládají, aby do roku 2010 byl podíl biosložky v benzínu 5,75 procenta. To představuje odbyt pro milión tun obilí,“ uvedl Veleba. Praxe přimíchávání lihu z obilí do benzínu fungovala podle něj již za první republiky.

Palivo budoucnosti?

„Pro nás není spalování obilí z etického ani ekonomického hlediska nijak zajímavá záležitost,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Firma podle něj o takovém postupu dlouhodobě neuvažuje, byla oslovena částí zemědělců a chtěla pomoci jednorázově řešit problém přebytků, které již měly mít pro jiný účel nevyhovující kvalitu. Nakonec se, alespoň dosud, nenašlo ani 150 tun na zkušební spálení. ČEZ nabízel za tunu odpadní plodiny jen asi 1100 korun. Podle Veleby činí náklady na tunu pšenice okolo 2500 korun.
     Firma Verner uvádí, že pro vytápění rodinného domu během jedné sezóny stačí sklizeň biomasy ze zhruba 1,5 hektaru pozemku. I pokud člověk zaplatí za obilí 2500 korun za tunu, vyjde ho vytápění domu při spotřebě 80 gigajoulů na sezónu zhruba na 12 800 korun. Hnědé uhlí v klasických kotlích přijde na 13 600, plyn na 23 600 a akumulační elektřina na 25 600 korun. Výrobce kotlů propaguje myšlenku energeticky soběstačných obcí, vytápěných pomocí biomasy. Některé, například Žlutice na Karlovarsku, už s tím zkušenosti mají.
     Ani ministerstvo zemědělství spalování obilí pro potravinářské účely nepodporuje, uvedl vedoucí odboru rostlinných komodit Zdeněk Trnka. Resort podobný postup chápe jen jako nouzové řešení, kterým by se spotřebovalo obilí znehodnocené a jinak nepoužitelné. Ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna soudí, že je obilí třeba oprostit od historicko-morálních kontextů a dívat se na ně jako na surovinu využitelnou mnoha způsoby.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů