Zakázky na biolíh předbíhají koncepci

Spory o průhlednost tendru na udělení koncesí firmám, jež budou moci vyrábět biolíh, hýbají i stranickou politikou. Podle materiálu, který mají HN k dispozici, se sociální demokracie zabývá domněnkou, že Ministerstvo životního prostředí v čele s lidovcem Liborem Ambrozkem připravuje tendry schválně tak špatně, aby byly napadnutelné. V případě potřeby by tak mohl Ambrozek tendr zastavit a "šetřit" si zadávání zakázek pro spřátelené firmy na dobu, kdy bude KDU-ČSL vládnout s ODS bez sociálních demokratů.
"Spekulace se vyvracejí obtížně. Ale je důležité, že podklady pro výběrové řízení připravovalo Ministerstvo zemědělství, které už řadu let řídí sociální demokraté," snaží se Ambrozek přehodit "horký brambor" jinam.

Zcela bez koncepce
Ministerstvo zemědělství se přitom hlásí jen k celkovému záměru využívat biolíh. Ministr Petr Zgarba (ČSSD) tendr nekomentuje, ale po nástupu do funkce označil právě podporu biolihu za jednu z priorit své politiky. Ani Ambrozek, ani Zgarba ale nemají žádnou koncepci, jak v Česku biopaliva rozvíjet. Tu má totiž připravit zase jiný úřad - a sice Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). "Dlouhodobou strategii využití biopaliv máme podle usnesení vlády předložit v říjnu," potvrdil Karel Gröger z MPO. Akce biolíh tedy probíhá ve výrazném předstihu před koncepcí. Ekonomové i podnikatelé přitom také důrazně upozorňují, že když už vláda chce využívat biolíh jako přídavek do benzínu (což vyplývá z příslušné směrnice Evropské unie), nemá žádný důvod přidělovat na jeho výrobu koncese.
"Podobné kroky jen připravují půdu korupci," říká například děkan národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz.

Zemědělci mimo hru
Agrární podnikatelé vyčítají Ambrozkovu tendru ještě další zásadní chybu. Ve shodě s mnoha odborníky totiž poukazují na to, že hlavním cílem podpory biopaliv v unii není náhrada fosilních zdrojů (v budoucnu se víc uplatní třeba vodíkový motor či jiné zdroje), ale pomoc rolníkům. Ti mají totiž stále víc přebytků, které neuplatní při výrobě potravin.
"Logické by tedy bylo, aby biolíh mohly vyrábět i firmy propojené se zemědělci," vysvětluje například ředitel Okresní agrární komory v Chrudimi Václav Kroutil. Právě východočeští rolníci byli spojeni s Východočeskou energetickou společností, která o přidělení koncese na biolíh usilovala v prvním kole. "Neúspěšně, ačkoli to byla jediná firma kapitálově s rolníky propojená," upozornil Kroutil.