Rarita: Děti Země pokutovaly investora

Pokutu sto tisíc korun zaplatil majitel jedné z největších tuzemských drůbežáren - společnost Česká drůbež z Velkého Malahova na Domažlicku. Jde zřejmě o první případ, kdy sankci za porušení zákona i vzájemné smlouvy nevyměřil ani neinkasoval žádný státní orgán nebo úřad, ale občanské sdružení - ekologické hnutí Děti Země.
Aktivisté tak v podstatě udělali práci za státní veterinární dozor a ještě obohatili vlastní pokladnu o sumu, která je pro toto ekologické sdružení poměrně významná. Při vlastní kontrole mimo jiné zjistili, že drůbežárna při letošním naskladnění slepic nedodržela ministerskou vyhlášku, limitující počet zvířat na danou plochu klecí.
Jednatel firmy Petr Červený zaplatil dobrovolně. Dobrovolně totiž také podepsal před dvěma lety smlouvu, na jejímž základě stáhly Děti Země a okolní obce soudní žalobu proti povolení stavby drůbeží farmy. Jednatel se na oplátku ve smlouvě pod hrozbou pokuty zavázal k některým ústupkům vůči aktivistům, požadujícím nejen striktní dodržení vyhlášky, ale mimo jiné i omezení původního záměru na počet chované drůbeže, vybudování ochranného valu a zákaz dalšího rozšiřování farmy.
"Část z té smlouvy jsme nedodrželi, krátce asi i ten počet slepic na ploše, tak holt musíme platit," přiznává Červený. Smlouvu s ekology nepovažuje za žádný nátlak. Česká drůbež, ovládaná německým podnikatelem Stefanem Pohlmanem, jehož otec Anton se dostal před lety v Německu do křížku se zákony i tamními ochránci zvířat, totiž mohla díky dohodě s aktivisty stavbu v Malahově loni bez průtahů dokončit.
"Po naší kontrole dali věci do pořádku, takže jsme uplatnili mnohem menší částku, než kolik bychom mohli vymáhat," uvedl šéf plzeňské pobočky Dětí Země Martin Hyťha. Veterinářům se ale postup aktivistů ani trochu nelíbí. "Ta drůbežárna je výstavní. Žádné problémy s ní nemáme," tvrdí ředitel Krajské veterinární správy v Plzni Josef Hrabě. Případ podle něj jen ukazuje, co všechno si různí aktivisté mohou dovolit. Problém je spíš v tom, že musí suplovat kontrolní činnost za někoho jiného," oponuje mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová. Jiný podobný případ sama nezná.
Právní poradce ekologů Jan Rovenský, který celou smluvní dohodu připravil, myslí, že by se tento způsob vzájemných závazků měl rozšířit. "Před časem se zejména velké korporace snažily při svých investicích uzavírat s obcemi určité smlouvy o dobrém sousedství. Těm, na rozdíl od Malahova, ale chyběla ustanovení o sankcích."