Česká republika je po Španělsku druhým největším pěstitelem geneticky manipulované kukuřice v Evropské unii.
Utajená kukuřice na českých polích
USA tím našla dalšího spojence ve vleklé obchodní válce s EU.
Na zdi statku je pamětní deska, že se tu prezident Masaryk učil kovářem. Je to jediná podrobnost, jejíž zveřejnění nám nikdo nezakázal. Kde přesně jsme byli a s kým jsme hovořili, napsat nesmíme. Všechno je sice legální, ale přesto na jihomoravské farmě panuje konspirace, jako by šlo o drogy. My ovšem po drogách nepátráme. Najeli jsme 540 kilometrů, abychom viděli kukuřici, která není ohryzaná od žravé housenky motýlka zavíječe.
Jihomoravský farmář, který kvůli případným problémům s geneticky manipulovanou (GM) kukuřicí, kterou pěstuje, nechtěl zveřejnit své jméno ani adresu, říká, že za dobrou kondici porostu vděčí právě geneticky manipulovanému osivu. Kukuřice, která z něj vzešla, už pak sama produkuje vlastní látku, jež nenasytného zavíječe usmrtí. Zařídil to gen, jež si vědci "vypůjčili" od půdní bakterie Bacillus thuringiensis, zkráceně označovaný Bt. Na savce včetně člověka bakteriální jed v geneticky pozměněné kukuřici nepůsobí. Zabíjí pouze housenky.
"Všechny geny v téhle kukuřici pocházejí z přírody. Přece bych svá prasátka nekrmil nějakými umělými rostlinnými mutanty," ujišťuje jihomoravský zemědělec, který na rodinné farmě chová 15 tisíc prasat. Vydrolí z klasu několik zralých zrnek a s chutí je žvýká. Spokojeně přitom obhlíží mohutná vzpřímená stébla kukuřice se sytě žlutými palicemi. Žádná provrtaná zrna, žádné polámané rostliny, svědčící o přítomnosti zavíječe, tu nejsou. Neklamné známky poškození však vykazuje porost o čtyři řady dál. Zemědělec to vysvětluje tím, že méně zdatná kukuřice vyrostla z geneticky nemanipulovaného osiva. Zavíječi se ubránit nedokáže.
"Každý rok na jedno z polí vyseji 15 až 20 různých odrůd, z nichž pak pro příští sklizeň vyberu dvě až tři nejlepší. Letos jsem mezi ně na zkoušku zařadil i dvě geneticky manipulované. Na kilogram vepřového potřebuji dvě a půl kila kukuřice, takže vybírám jen hybridy s nejvyššími výnosy," prozrazuje zemědělec svůj recept na ekonomický chov.
POKUSNÉ POLE s několika řadami geneticky manipulované kukuřice uprostřed klasických odrůd ale není jediným pozemkem, kde farmář pěstuje rostlinu se sebeobranou k zavíječi. GM kukuřici věnoval další samostatný lán o rozloze 40 hektarů. Ten nám ale nakonec neukázal. Prý tam vede špatná cesta.
V českých podmínkách byl teplomilný zavíječ až donedávna málo významným polním škůdcem. S příchodem horkého a suchého léta se situace změnila. Zavíječ se i v domácích klimatických podmínkách postupně stává metlou kukuřičných lánů. Úbytku výnosů se zemědělci brání násadami dravé vosičky, která klade vajíčka do těl housenek a tím je zahubí. Pěstitelé také používají postřiky, jejichž základem je toxin půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Třetí cestou je setí geneticky manipulované kukuřice, která zmíněný jed produkuje sama. Má označení Bt.
Ještě loni by se pole s kukuřicí-zabíječkou dala vidět pouze v Americe. V Evropě pak jen ve Španělsku anebo v Rumunsku. Letos zjara Bt kukuřici na pole zaseli i čeští zemědělci. Pozoruhodné je, že akce proběhla bez jakékoli publicity a pozoruhodné jsou i okolnosti, které ji provázely.
Ministerstvo zemědělství zařadilo geneticky manipulovanou kukuřici na seznam dotovaných plodin, ačkoli ještě neproběhly státní odrůdové zkoušky. Záhadou je už to, jak se zemědělci k osivu dostali. Žádnou z geneticky modifikovaných odrůd totiž semenářské firmy nenabízely veřejně. Seznam pěstitelů je tajný a údaje o jejich počtu se různí. I Greenpeace, obvykle dobře informovaní, tentokrát tápou.
"VEŘEJNÝ REGISTR pěstitelů neexistuje, ačkoli to ukládá unijní směrnice," poukazuje konzultantka Greenpeace Magdalena Klimovičová.
Pracovnice Ministerstva zemědělství Marie Čeřovská je však neoblomná. "Seznam pěstitelů je obchodním tajemstvím, proto ho nebudeme zveřejňovat." Spotřebitelé ale mohou být v klidu. Pěstitelé totiž musí sklizenou produkci řádně označit, aby odběratel věděl, že pochází, nebo naopak nepochází, z geneticky manipulovaného osiva. Zpracovatelé mouky a oleje pak musí tuto skutečnost uvést na obalu výrobků. Tím je zajištěna Unií požadovaná sledovatelnost produkce z pole až na stůl.
Jiná situace ovšem nastává v případě, když zemědělci sklizené zrno použijí pro vlastní potřebu při výkrmu zvířat, což chce například udělat náš jihomoravský farmář. U masa a mléka se geneticky manipulovaný původ krmiv uvádět nemusí. Přesto řada masokombinátů a mlékáren od farmářů požaduje certifikát, že použili krmivo GM free. Trh je zkrátka trh.
Mlékárny tvrdí, že v některých západoevropských státech jsou sýry vyrobené z mléka krav krmených geneticky manipulovanými plodinami neprodejné. A exportovat chtějí všichni. Z obchodního hlediska je tedy celá záležitost kolem genetických manipulací značně delikátní. Tím si lze možná vysvětlit snahu Ministerstva zemědělství nezveřejňovat seznam těchto pěstitelů.
V OKOLNÍCH STÁTECH, jako je Rakousko, Maďarsko a Polsko se geneticky manipulovaná kukuřice prozatím pěstovat nesmí. Zmíněné státy čekají na vyhodnocení domácích pokusů. Zdrženlivé je i Slovensko. Teoreticky tam pěstovat GM kukuřici lze, ale nikdo ze zemědělců se do toho zatím nepustil.
"Maďarsko pěstuje lahůdkovou kukuřici pro firmu Bonduelle, která surovinu z geneticky manipulované produkce odmítá vykupovat," vysvětluje souvislosti maďarského zákazu Klimovičová.
Farmář Jan Brandejs ze zemědělské společnosti Podorlicko v Mistrovicích říká, že od nich odběratelská mlékárna Miltra B v Trnávce nevezme mléko bez certifikátu, že krmivo neobsahuje GM surovinu. Mlékárna Ekonomu potvrdila, že tohle prohlášení požadují odběratelé ve Švýcarsku a v Arabských emirátech.
Farmář Brandejs je navíc přesvědčen, že potíže se zavíječem si čeští zemědělci zavinili sami. "Kvůli úspoře nafty se vynechává podzimní orba. Neošetřené kukuřičné strniště poskytuje zavíječi ideální podmínky k přezimování. Proto se přemnožil," soudí.
Zdrženlivost evropských států ke geneticky pozměněným plodinám obecně potvrdil i ředitel společnosti Fritagro Nížkov Jan Homola. Firma pěstuje brambory a vyrábí z nich hranolky, které exportuje.
"Odběratelům z Chorvatska musíme přikládat testy, že naše brambory nejsou GMO. Máme pole v blízkosti pozemků šlechtitelské stanice Sativa Keřkov, která provádí pokusy s geneticky manipulovanými bramborami. Zahraniční odběratelé chtějí mít jistotu, že nedošlo k náhodnému zkřížení odrůd přenosem pylu," vysvětluje Homola. Testování brambor je sice drahé, ale Chorvati jsou natolik dobří zákazníci, že o ně Fritagro nechce přijít.
OBCHOD JE OBCHOD, což platí i pro osivářské firmy. Americká firma Pioneer, z jejíž dílny geneticky manipulovaná Bt kukuřice pochází, slibovala už koncem loňského roku českým rolníkům na svých webových stránkách řadu zajímavých novinek. Státní odrůdové zkoušky tyto kukuřice prý ještě nemají, z právního hlediska je však rozhodující, že se dostaly na společný seznam Unií schválených odrůd. O GM přitom nepadlo ani slovo.
"Nechtěli jsme tomu dělat reklamu. Šli jsme cestou přímého oslovení zákazníků," uvedl Jan Hitzger z českého zastoupení Pioneeru. Přiznal, že několik oslovených pěstitelů Bt kukuřici odmítlo. Sklizeň proběhne v říjnu, ale už teď je mezi porosty manipulovaných a nemanipulovaných kukuřic "propastný rozdíl" ve prospěch Bt odrůd. Čeští zemědělci se o přednostech Bt kukuřice budou moci sami přesvědčit v průběhu veřejných sklizní. Na jednu nás dokonce pozval. Potíž je v tom, že nesmíme napsat, kde se tato "veřejná akce" bude konat. Konspirativní způsob prezentace je prý nutný k tomu, aby úrodu předem nezničili ekologičtí aktivisté.
Cenu osiva Bt kukuřice Hitzger neuvedl, odmítl však, že by ho poskytli zemědělcům bezplatně. Konkrétní pěstitele Bt kukuřice nezná ani předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Pikantní je, že svaz v září uspořádal propagační seminář o Bt kukuřici ve Větrném Jeníkově. Nevystoupil však na něm žádný domácí pěstitel. Přítomní zemědělci se pouze dověděli, jaké přednosti má Bt kukuřice v USA a ve Španělsku. Španělsko pěstuje Bt kukuřici na ploše 58 tisíc hektarů. Česko se svými letošními 270 hektary může vypadat jako popelka, ale přesto je s touto rozlohou druhým největším pěstitelem v EU. V Německu a ve Francii se Bt kukuřice prozatím zkouší na malých plochách, dověděli se účastníci semináře, nad kterým převzal záštitu ministr zemědělství Petr Zgarba. Ministr však nakonec avizovanou účast zrušil. Prostřednictvím agentury ČTK se pak nechal slyšet, že Česko rozhodně nebude průkopnickou zemí GMO v Unii.
UNIE SE PĚSTOVÁNÍ geneticky modifikovaných plodin dlouho bránila s poukazem na to, že dosud nejsou prozkoumány všechny dopady na životní prostředí a člověka. Vyhlásila pětileté moratorium na jejich pěstování, po stížnostech USA ve WTO ho ale letos zjara odvolala. Evropský úřad pro potraviny nenašel žádný odborný důvod, proč pěstování nepovolit.
Jaroslav Poruba ze šlechtitelské stanice Cezea v Čejči šlechtí kukuřici 30 let. Podle jeho názoru nelze z pohledu současných poznatků šlechtitelů Bt kukuřici nic vytknout. Zároveň si také myslí, že navrhovaná izolační vzdálenost 50 metrů mezi klasickou a manipulovanou kukuřicí je nedostatečná. "Na základě vlastních zkušeností s přenosem pylu jsme navrhoval 200 metrů, ale Ministerstvo zemědělství to zamítlo."
Z obchodního hlediska je pěstování geneticky manipulované kukuřice sporné. Například slovenští odběratelé kukuřice se už nechali slyšet, že je pro ně Česko nedůvěryhodnou zemí, takže možná u nás nic nekoupí.
"Je to elegantní způsob, jak na přesyceném unijním trhu s potravinami házet dodavatelům klacky pod nohy," je Poruba přesvědčen o požadavcích odběratelů, kteří chtějí odebírat jen produkci GM free.
AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
Na zdi statku je pamětní deska, že se tu prezident Masaryk učil kovářem. Je to jediná podrobnost, jejíž zveřejnění nám nikdo nezakázal. Kde přesně jsme byli a s kým jsme hovořili, napsat nesmíme. Všechno je sice legální, ale přesto na jihomoravské farmě panuje konspirace, jako by šlo o drogy. My ovšem po drogách nepátráme. Najeli jsme 540 kilometrů, abychom viděli kukuřici, která není ohryzaná od žravé housenky motýlka zavíječe.
Jihomoravský farmář, který kvůli případným problémům s geneticky manipulovanou (GM) kukuřicí, kterou pěstuje, nechtěl zveřejnit své jméno ani adresu, říká, že za dobrou kondici porostu vděčí právě geneticky manipulovanému osivu. Kukuřice, která z něj vzešla, už pak sama produkuje vlastní látku, jež nenasytného zavíječe usmrtí. Zařídil to gen, jež si vědci "vypůjčili" od půdní bakterie Bacillus thuringiensis, zkráceně označovaný Bt. Na savce včetně člověka bakteriální jed v geneticky pozměněné kukuřici nepůsobí. Zabíjí pouze housenky.
"Všechny geny v téhle kukuřici pocházejí z přírody. Přece bych svá prasátka nekrmil nějakými umělými rostlinnými mutanty," ujišťuje jihomoravský zemědělec, který na rodinné farmě chová 15 tisíc prasat. Vydrolí z klasu několik zralých zrnek a s chutí je žvýká. Spokojeně přitom obhlíží mohutná vzpřímená stébla kukuřice se sytě žlutými palicemi. Žádná provrtaná zrna, žádné polámané rostliny, svědčící o přítomnosti zavíječe, tu nejsou. Neklamné známky poškození však vykazuje porost o čtyři řady dál. Zemědělec to vysvětluje tím, že méně zdatná kukuřice vyrostla z geneticky nemanipulovaného osiva. Zavíječi se ubránit nedokáže.
"Každý rok na jedno z polí vyseji 15 až 20 různých odrůd, z nichž pak pro příští sklizeň vyberu dvě až tři nejlepší. Letos jsem mezi ně na zkoušku zařadil i dvě geneticky manipulované. Na kilogram vepřového potřebuji dvě a půl kila kukuřice, takže vybírám jen hybridy s nejvyššími výnosy," prozrazuje zemědělec svůj recept na ekonomický chov.
POKUSNÉ POLE s několika řadami geneticky manipulované kukuřice uprostřed klasických odrůd ale není jediným pozemkem, kde farmář pěstuje rostlinu se sebeobranou k zavíječi. GM kukuřici věnoval další samostatný lán o rozloze 40 hektarů. Ten nám ale nakonec neukázal. Prý tam vede špatná cesta.
V českých podmínkách byl teplomilný zavíječ až donedávna málo významným polním škůdcem. S příchodem horkého a suchého léta se situace změnila. Zavíječ se i v domácích klimatických podmínkách postupně stává metlou kukuřičných lánů. Úbytku výnosů se zemědělci brání násadami dravé vosičky, která klade vajíčka do těl housenek a tím je zahubí. Pěstitelé také používají postřiky, jejichž základem je toxin půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Třetí cestou je setí geneticky manipulované kukuřice, která zmíněný jed produkuje sama. Má označení Bt.
Ještě loni by se pole s kukuřicí-zabíječkou dala vidět pouze v Americe. V Evropě pak jen ve Španělsku anebo v Rumunsku. Letos zjara Bt kukuřici na pole zaseli i čeští zemědělci. Pozoruhodné je, že akce proběhla bez jakékoli publicity a pozoruhodné jsou i okolnosti, které ji provázely.
Ministerstvo zemědělství zařadilo geneticky manipulovanou kukuřici na seznam dotovaných plodin, ačkoli ještě neproběhly státní odrůdové zkoušky. Záhadou je už to, jak se zemědělci k osivu dostali. Žádnou z geneticky modifikovaných odrůd totiž semenářské firmy nenabízely veřejně. Seznam pěstitelů je tajný a údaje o jejich počtu se různí. I Greenpeace, obvykle dobře informovaní, tentokrát tápou.
"VEŘEJNÝ REGISTR pěstitelů neexistuje, ačkoli to ukládá unijní směrnice," poukazuje konzultantka Greenpeace Magdalena Klimovičová.
Pracovnice Ministerstva zemědělství Marie Čeřovská je však neoblomná. "Seznam pěstitelů je obchodním tajemstvím, proto ho nebudeme zveřejňovat." Spotřebitelé ale mohou být v klidu. Pěstitelé totiž musí sklizenou produkci řádně označit, aby odběratel věděl, že pochází, nebo naopak nepochází, z geneticky manipulovaného osiva. Zpracovatelé mouky a oleje pak musí tuto skutečnost uvést na obalu výrobků. Tím je zajištěna Unií požadovaná sledovatelnost produkce z pole až na stůl.
Jiná situace ovšem nastává v případě, když zemědělci sklizené zrno použijí pro vlastní potřebu při výkrmu zvířat, což chce například udělat náš jihomoravský farmář. U masa a mléka se geneticky manipulovaný původ krmiv uvádět nemusí. Přesto řada masokombinátů a mlékáren od farmářů požaduje certifikát, že použili krmivo GM free. Trh je zkrátka trh.
Mlékárny tvrdí, že v některých západoevropských státech jsou sýry vyrobené z mléka krav krmených geneticky manipulovanými plodinami neprodejné. A exportovat chtějí všichni. Z obchodního hlediska je tedy celá záležitost kolem genetických manipulací značně delikátní. Tím si lze možná vysvětlit snahu Ministerstva zemědělství nezveřejňovat seznam těchto pěstitelů.
V OKOLNÍCH STÁTECH, jako je Rakousko, Maďarsko a Polsko se geneticky manipulovaná kukuřice prozatím pěstovat nesmí. Zmíněné státy čekají na vyhodnocení domácích pokusů. Zdrženlivé je i Slovensko. Teoreticky tam pěstovat GM kukuřici lze, ale nikdo ze zemědělců se do toho zatím nepustil.
"Maďarsko pěstuje lahůdkovou kukuřici pro firmu Bonduelle, která surovinu z geneticky manipulované produkce odmítá vykupovat," vysvětluje souvislosti maďarského zákazu Klimovičová.
Farmář Jan Brandejs ze zemědělské společnosti Podorlicko v Mistrovicích říká, že od nich odběratelská mlékárna Miltra B v Trnávce nevezme mléko bez certifikátu, že krmivo neobsahuje GM surovinu. Mlékárna Ekonomu potvrdila, že tohle prohlášení požadují odběratelé ve Švýcarsku a v Arabských emirátech.
Farmář Brandejs je navíc přesvědčen, že potíže se zavíječem si čeští zemědělci zavinili sami. "Kvůli úspoře nafty se vynechává podzimní orba. Neošetřené kukuřičné strniště poskytuje zavíječi ideální podmínky k přezimování. Proto se přemnožil," soudí.
Zdrženlivost evropských států ke geneticky pozměněným plodinám obecně potvrdil i ředitel společnosti Fritagro Nížkov Jan Homola. Firma pěstuje brambory a vyrábí z nich hranolky, které exportuje.
"Odběratelům z Chorvatska musíme přikládat testy, že naše brambory nejsou GMO. Máme pole v blízkosti pozemků šlechtitelské stanice Sativa Keřkov, která provádí pokusy s geneticky manipulovanými bramborami. Zahraniční odběratelé chtějí mít jistotu, že nedošlo k náhodnému zkřížení odrůd přenosem pylu," vysvětluje Homola. Testování brambor je sice drahé, ale Chorvati jsou natolik dobří zákazníci, že o ně Fritagro nechce přijít.
OBCHOD JE OBCHOD, což platí i pro osivářské firmy. Americká firma Pioneer, z jejíž dílny geneticky manipulovaná Bt kukuřice pochází, slibovala už koncem loňského roku českým rolníkům na svých webových stránkách řadu zajímavých novinek. Státní odrůdové zkoušky tyto kukuřice prý ještě nemají, z právního hlediska je však rozhodující, že se dostaly na společný seznam Unií schválených odrůd. O GM přitom nepadlo ani slovo.
"Nechtěli jsme tomu dělat reklamu. Šli jsme cestou přímého oslovení zákazníků," uvedl Jan Hitzger z českého zastoupení Pioneeru. Přiznal, že několik oslovených pěstitelů Bt kukuřici odmítlo. Sklizeň proběhne v říjnu, ale už teď je mezi porosty manipulovaných a nemanipulovaných kukuřic "propastný rozdíl" ve prospěch Bt odrůd. Čeští zemědělci se o přednostech Bt kukuřice budou moci sami přesvědčit v průběhu veřejných sklizní. Na jednu nás dokonce pozval. Potíž je v tom, že nesmíme napsat, kde se tato "veřejná akce" bude konat. Konspirativní způsob prezentace je prý nutný k tomu, aby úrodu předem nezničili ekologičtí aktivisté.
Cenu osiva Bt kukuřice Hitzger neuvedl, odmítl však, že by ho poskytli zemědělcům bezplatně. Konkrétní pěstitele Bt kukuřice nezná ani předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Pikantní je, že svaz v září uspořádal propagační seminář o Bt kukuřici ve Větrném Jeníkově. Nevystoupil však na něm žádný domácí pěstitel. Přítomní zemědělci se pouze dověděli, jaké přednosti má Bt kukuřice v USA a ve Španělsku. Španělsko pěstuje Bt kukuřici na ploše 58 tisíc hektarů. Česko se svými letošními 270 hektary může vypadat jako popelka, ale přesto je s touto rozlohou druhým největším pěstitelem v EU. V Německu a ve Francii se Bt kukuřice prozatím zkouší na malých plochách, dověděli se účastníci semináře, nad kterým převzal záštitu ministr zemědělství Petr Zgarba. Ministr však nakonec avizovanou účast zrušil. Prostřednictvím agentury ČTK se pak nechal slyšet, že Česko rozhodně nebude průkopnickou zemí GMO v Unii.
UNIE SE PĚSTOVÁNÍ geneticky modifikovaných plodin dlouho bránila s poukazem na to, že dosud nejsou prozkoumány všechny dopady na životní prostředí a člověka. Vyhlásila pětileté moratorium na jejich pěstování, po stížnostech USA ve WTO ho ale letos zjara odvolala. Evropský úřad pro potraviny nenašel žádný odborný důvod, proč pěstování nepovolit.
Jaroslav Poruba ze šlechtitelské stanice Cezea v Čejči šlechtí kukuřici 30 let. Podle jeho názoru nelze z pohledu současných poznatků šlechtitelů Bt kukuřici nic vytknout. Zároveň si také myslí, že navrhovaná izolační vzdálenost 50 metrů mezi klasickou a manipulovanou kukuřicí je nedostatečná. "Na základě vlastních zkušeností s přenosem pylu jsme navrhoval 200 metrů, ale Ministerstvo zemědělství to zamítlo."
Z obchodního hlediska je pěstování geneticky manipulované kukuřice sporné. Například slovenští odběratelé kukuřice se už nechali slyšet, že je pro ně Česko nedůvěryhodnou zemí, takže možná u nás nic nekoupí.
"Je to elegantní způsob, jak na přesyceném unijním trhu s potravinami házet dodavatelům klacky pod nohy," je Poruba přesvědčen o požadavcích odběratelů, kteří chtějí odebírat jen produkci GM free.
AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
