Americké velkofarmy se do Evropy nehodí
Uleví se daňovým poplatníkům díky reformě agrární politiky Evropské unie? Ta
dává na zemědělství polovinu svého rozpočtu, desítky miliard eur ročně. Čeští
rolníci přitom spotřebují ročně desítky miliard korun.
Bruselská agrární komisařka Marianne Fischer Boelová snížení dotací neslibuje.
"Budou ale díky reformě využívány účelněji," tvrdí dvaašedesátiletá Dánka.
Uleví se daňovým poplatníkům díky reformě agrární politiky Evropské unie? Ta dává na zemědělství polovinu svého rozpočtu, desítky miliard eur ročně. Čeští rolníci přitom spotřebují ročně desítky miliard korun.
Bruselská agrární komisařka Marianne Fischer Boelová snížení dotací neslibuje. "Budou ale díky reformě využívány účelněji," tvrdí dvaašedesátiletá Dánka.
HN: Agrární komory Česka, ale i Slovenska, Maďarska a Polska požadují, aby Evropská komise přehodnotila již vyjednané podmínky a zvýšila jim především dotace na produkci - takzvané přímé platby. Je ovšem možné podmínky, vyjednané před rozšířením unie, revidovat?
Režimy přímých plateb v deseti zemích, které se loni připojily k Evropské unii, byly dohodnuty mezi všemi pětadvaceti členskými státy jako jedna z podmínek pro pokračování rozšíření. Jsou stanoveny ve smlouvách o přistoupení a není možné o nich znovu jednat.
HN: Tuzemští rolníci si stěžují, že Evropská komise zamítla žádost Česka o dřívější výplatu přímých plateb, zatímco Polsku, Litvě a Lotyšsku to dovolila. Proč jste tak postupovali?
Pro zálohové vyplacení přímých plateb existují přísná kritéria. Umožňují to jen v případě, že zemědělci utrpěli vážnou ztrátu příjmů v důsledku mimořádných klimatický podmínek. To však nebyl případ České republiky.
Obchodníkům se nesmí diktovat, co mají prodávat
HN: Někteří čeští politici a podnikatelé tvrdí, že ve starších členských zemích Evropské unie mají obchodní řetězce povinnost prodávat určitý podíl domácích potravin - například ve Francii to má být až čtyřicet procent. Povolovala by to vůbec pravidla Evropské unie?
Odpověď je velmi jednoduchá. Podle pravidel unie je zcela nezákonné znevýhodňovat výrobky z různých států. Zmíněné kvóty pro "domácí" potraviny jsou tedy nezákonné.
HN: Je správné, aby členské země unie podporovaly ze státních prostředků spotřebu svých potravin? A není přitom vlastně podvod, když při těchto propagačních akcích sice nesmějí veřejně říkat, že lidé mají konzumovat například české, německé nebo maďarské potraviny, ale každá země vždy udělá takové podmínky, že podporuje jen své výrobky? Jak to zapadá do principu volného pohybu zboží?
Unie spolufinancuje všeobecné programy podpory konkrétních výrobků na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Každý členský stát je způsobilý, aby poslal Komisi přihlášku k programům tohoto typu a tyto prostředky odpovídajícím způsobem využil.
HN: Potravinářské firmy v Česku či na Slovensku si stěžují, že je obchodní řetězce nutí k příliš nízkým cenám za dodávané potraviny. Tolerovala by Evropská komise, kdyby se vláda snažila nějak obchodníkům nařizovat, za kolik musí zboží kupovat?
Vztah mezi výrobci a maloobchodníky by měl být v ideálním případě vztahem založeným na tržních zásadách. Pokud výrobci vytvoří seskupení, jsou pochopitelně ve výhodnější vyjednávací pozici.
Místo na produkci půjdou peníze do ekologie
HN: Kdy se začne skutečně prosazovat reforma agrární politiky unie, založená na převodu produkčních dotací na podpory pro venkov?
Reforma vstoupila v platnost tento rok v deseti členských státech. Ostatní budou následovat příští rok. Znamená to, že se již dotace pro zemědělce nebudou vázat k produkci, ale místo toho budou vázány k normám v oblasti životního prostředí, lepších životních podmínek zvířat a péče o půdu. Od tohoto roku budou platby zemědělcům, kteří získávají více než 5000 eur z rozpočtu unie, sníženy o tři procenta. Tyto peníze se vloží do fondu pro rozvoj venkova a použijí se na konkrétní projekty ke zlepšení venkovského prostředí a hospodářství.
HN: Není to jenom přelévání peněz z jednoho typu podpor do druhého? O kolik konkrétně klesnou v příštích letech výdaje Evropské unie na agrární dotace?
Věřím, že politika rozvoje venkova je důležitým nástrojem k podpoře růstu a k vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech jak v rámci, tak mimo odvětví zemědělství. Rozpočet pro přímé platby a podporu trhu byl zmrazen do roku 2013, přestože se v nových členských státech postupně zvyšují přímé platby. Z toho vyplývá, že se přímé platby zemědělcům ve starých členských státech budou snižovat. Nových členských států se to nedotkne, dokud nedosáhnou stejné úrovně plateb jako staré členské státy. Nyní unie vydává na podporu zemědělství 0,43 procenta HDP. Očekává se, že se tato hodnota do roku 2013 sníží na 0,33 procenta.
HN: Kdy začne platit reforma trhu s cukrem, který je příliš chráněn, a v jakých dalších oblastech agrární politiky bude muset EU ustoupit nátlaku Světové obchodní organizace WTO?
Reforma musí vstoupit v platnost do 1. července příštího roku. Ráda bych, abychom předtím, než odjedu do Hongkongu na klíčové jednání ministrů WTO, dospěli na listopadovém zasedání Rady ve složení pro zemědělství k dohodě. Bez ohledu na nedávné rozhodnutí WTO je naše reforma nezbytná, aby byla výroba cukru v unii dále životaschopná. Naši politiku jsme nereformovali kvůli WTO. Příští rok mám v úmyslu předložit návrhy reformy trhu s vínem a s ovocem a zeleninou. Neschválíme ale žádnou dohodu, která by nás nutila provést jinou reformu agrární politiky.
O genově modifikovaných produktech rozhoduje trh
HN: Proč se unie tolik brání zavádění geneticky modifikovaných produktů GMO - má vědecké důkazy o jejich škodlivosti, nebo je to jen způsob obrany například před dovozem z USA či dalších zemí?
Právní předpisy unie, které se týkají GMO, zajišťují, že žádné produkty na trhu nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí a že spotřebitelé mají k dispozici co nejvíce informací o tom, co kupují. Pro mě je nejdůležitější, aby lidé měli úplné informace a svobodnou možnost volby koupit si, co chtějí, a aby tedy rozhodoval trh. Je zřejmé, že se mezi občany unie objevily obavy ohledně GMO. Ale my máme prokazatelně nejspolehlivější systém hodnocení, schvalování, sledování a označování na světě.. Naše předpisy nejsou v žádném případě myšleny jako překážka obchodu, ale pouze odrážejí reakci politiků na postoje veřejnosti v unii.
HN: Jakou perspektivu má takzvaný evropský model zemědělství - tedy rodinná farma starající se o ekologii a hezkou krajinu? Vždyť i přes dotace lidí v zemědělství a na venkově stále ubývá, a to například jak v Česku, tak třeba i v Rakousku. I zemědělští podnikatelé v západní Evropě už staví velké podniky a například Dánsko vsadilo na moderní agrární velkovýrobu. Zvítězí i v Evropě americký model - velké firmy s výrobní vertikálou od farem po finální produkt?
Věřím, že díky našim reformám jsou vyhlídky evropského modelu dobré. V Evropě není místo pro model založený na největší možné výrobní jednotce. Naše agrární politika umožní, aby v Evropě i nadále fungoval smíšený model, kde vedle sebe existují velké, střední a malé rodinné zemědělské podniky. Naše reforma nyní zemědělcům nabídne podporu příjmů, která se neváže na to, co produkují, ale místo toho se pojí s přísnými normami v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a obhospodařování půdy. Naše politika rozvoje venkova by měla zemědělcům pomoci najít nová odbytiště a možnosti diverzifikace. Zároveň by měla poskytnout příležitosti pro zahájení nových hospodářských činností ve venkovských oblastech. Musíme zde udržet hospodářský život a uchránit jedinečný evropský venkov. Zemědělci mají v tomto procesu klíčovou roli.
Marianne Fischer Boelová
Letos dvaašedesátiletá bruselská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova studovala jazyky i ekonomiku, má také podnikatelskou praxi. Je považována za pravicovou liberálku se smyslem pro podporu tradičního evropského venkova. Její dědeček byl jedním z nejznámějších dánských sýrařů. Do loňska byla v Dánsku ministryní zemědělství.
Bruselská agrární komisařka Marianne Fischer Boelová snížení dotací neslibuje. "Budou ale díky reformě využívány účelněji," tvrdí dvaašedesátiletá Dánka.
HN: Agrární komory Česka, ale i Slovenska, Maďarska a Polska požadují, aby Evropská komise přehodnotila již vyjednané podmínky a zvýšila jim především dotace na produkci - takzvané přímé platby. Je ovšem možné podmínky, vyjednané před rozšířením unie, revidovat?
Režimy přímých plateb v deseti zemích, které se loni připojily k Evropské unii, byly dohodnuty mezi všemi pětadvaceti členskými státy jako jedna z podmínek pro pokračování rozšíření. Jsou stanoveny ve smlouvách o přistoupení a není možné o nich znovu jednat.
HN: Tuzemští rolníci si stěžují, že Evropská komise zamítla žádost Česka o dřívější výplatu přímých plateb, zatímco Polsku, Litvě a Lotyšsku to dovolila. Proč jste tak postupovali?
Pro zálohové vyplacení přímých plateb existují přísná kritéria. Umožňují to jen v případě, že zemědělci utrpěli vážnou ztrátu příjmů v důsledku mimořádných klimatický podmínek. To však nebyl případ České republiky.
Obchodníkům se nesmí diktovat, co mají prodávat
HN: Někteří čeští politici a podnikatelé tvrdí, že ve starších členských zemích Evropské unie mají obchodní řetězce povinnost prodávat určitý podíl domácích potravin - například ve Francii to má být až čtyřicet procent. Povolovala by to vůbec pravidla Evropské unie?
Odpověď je velmi jednoduchá. Podle pravidel unie je zcela nezákonné znevýhodňovat výrobky z různých států. Zmíněné kvóty pro "domácí" potraviny jsou tedy nezákonné.
HN: Je správné, aby členské země unie podporovaly ze státních prostředků spotřebu svých potravin? A není přitom vlastně podvod, když při těchto propagačních akcích sice nesmějí veřejně říkat, že lidé mají konzumovat například české, německé nebo maďarské potraviny, ale každá země vždy udělá takové podmínky, že podporuje jen své výrobky? Jak to zapadá do principu volného pohybu zboží?
Unie spolufinancuje všeobecné programy podpory konkrétních výrobků na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Každý členský stát je způsobilý, aby poslal Komisi přihlášku k programům tohoto typu a tyto prostředky odpovídajícím způsobem využil.
HN: Potravinářské firmy v Česku či na Slovensku si stěžují, že je obchodní řetězce nutí k příliš nízkým cenám za dodávané potraviny. Tolerovala by Evropská komise, kdyby se vláda snažila nějak obchodníkům nařizovat, za kolik musí zboží kupovat?
Vztah mezi výrobci a maloobchodníky by měl být v ideálním případě vztahem založeným na tržních zásadách. Pokud výrobci vytvoří seskupení, jsou pochopitelně ve výhodnější vyjednávací pozici.
Místo na produkci půjdou peníze do ekologie
HN: Kdy se začne skutečně prosazovat reforma agrární politiky unie, založená na převodu produkčních dotací na podpory pro venkov?
Reforma vstoupila v platnost tento rok v deseti členských státech. Ostatní budou následovat příští rok. Znamená to, že se již dotace pro zemědělce nebudou vázat k produkci, ale místo toho budou vázány k normám v oblasti životního prostředí, lepších životních podmínek zvířat a péče o půdu. Od tohoto roku budou platby zemědělcům, kteří získávají více než 5000 eur z rozpočtu unie, sníženy o tři procenta. Tyto peníze se vloží do fondu pro rozvoj venkova a použijí se na konkrétní projekty ke zlepšení venkovského prostředí a hospodářství.
HN: Není to jenom přelévání peněz z jednoho typu podpor do druhého? O kolik konkrétně klesnou v příštích letech výdaje Evropské unie na agrární dotace?
Věřím, že politika rozvoje venkova je důležitým nástrojem k podpoře růstu a k vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech jak v rámci, tak mimo odvětví zemědělství. Rozpočet pro přímé platby a podporu trhu byl zmrazen do roku 2013, přestože se v nových členských státech postupně zvyšují přímé platby. Z toho vyplývá, že se přímé platby zemědělcům ve starých členských státech budou snižovat. Nových členských států se to nedotkne, dokud nedosáhnou stejné úrovně plateb jako staré členské státy. Nyní unie vydává na podporu zemědělství 0,43 procenta HDP. Očekává se, že se tato hodnota do roku 2013 sníží na 0,33 procenta.
HN: Kdy začne platit reforma trhu s cukrem, který je příliš chráněn, a v jakých dalších oblastech agrární politiky bude muset EU ustoupit nátlaku Světové obchodní organizace WTO?
Reforma musí vstoupit v platnost do 1. července příštího roku. Ráda bych, abychom předtím, než odjedu do Hongkongu na klíčové jednání ministrů WTO, dospěli na listopadovém zasedání Rady ve složení pro zemědělství k dohodě. Bez ohledu na nedávné rozhodnutí WTO je naše reforma nezbytná, aby byla výroba cukru v unii dále životaschopná. Naši politiku jsme nereformovali kvůli WTO. Příští rok mám v úmyslu předložit návrhy reformy trhu s vínem a s ovocem a zeleninou. Neschválíme ale žádnou dohodu, která by nás nutila provést jinou reformu agrární politiky.
O genově modifikovaných produktech rozhoduje trh
HN: Proč se unie tolik brání zavádění geneticky modifikovaných produktů GMO - má vědecké důkazy o jejich škodlivosti, nebo je to jen způsob obrany například před dovozem z USA či dalších zemí?
Právní předpisy unie, které se týkají GMO, zajišťují, že žádné produkty na trhu nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí a že spotřebitelé mají k dispozici co nejvíce informací o tom, co kupují. Pro mě je nejdůležitější, aby lidé měli úplné informace a svobodnou možnost volby koupit si, co chtějí, a aby tedy rozhodoval trh. Je zřejmé, že se mezi občany unie objevily obavy ohledně GMO. Ale my máme prokazatelně nejspolehlivější systém hodnocení, schvalování, sledování a označování na světě.. Naše předpisy nejsou v žádném případě myšleny jako překážka obchodu, ale pouze odrážejí reakci politiků na postoje veřejnosti v unii.
HN: Jakou perspektivu má takzvaný evropský model zemědělství - tedy rodinná farma starající se o ekologii a hezkou krajinu? Vždyť i přes dotace lidí v zemědělství a na venkově stále ubývá, a to například jak v Česku, tak třeba i v Rakousku. I zemědělští podnikatelé v západní Evropě už staví velké podniky a například Dánsko vsadilo na moderní agrární velkovýrobu. Zvítězí i v Evropě americký model - velké firmy s výrobní vertikálou od farem po finální produkt?
Věřím, že díky našim reformám jsou vyhlídky evropského modelu dobré. V Evropě není místo pro model založený na největší možné výrobní jednotce. Naše agrární politika umožní, aby v Evropě i nadále fungoval smíšený model, kde vedle sebe existují velké, střední a malé rodinné zemědělské podniky. Naše reforma nyní zemědělcům nabídne podporu příjmů, která se neváže na to, co produkují, ale místo toho se pojí s přísnými normami v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a obhospodařování půdy. Naše politika rozvoje venkova by měla zemědělcům pomoci najít nová odbytiště a možnosti diverzifikace. Zároveň by měla poskytnout příležitosti pro zahájení nových hospodářských činností ve venkovských oblastech. Musíme zde udržet hospodářský život a uchránit jedinečný evropský venkov. Zemědělci mají v tomto procesu klíčovou roli.
Marianne Fischer Boelová
Letos dvaašedesátiletá bruselská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova studovala jazyky i ekonomiku, má také podnikatelskou praxi. Je považována za pravicovou liberálku se smyslem pro podporu tradičního evropského venkova. Její dědeček byl jedním z nejznámějších dánských sýrařů. Do loňska byla v Dánsku ministryní zemědělství.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
