Dotace jsou rekordní. Je proč stávkovat?

Až do včerejška čeští rolníci váhali, zda budou následovat zdravotníky a začnou si vymáhat lepší podmínky protestními akcemi. Premiér ovšem opět sáhl do státní kasy a přislíbil nejméně dvě miliardy korun k takzvaným přímým platbám navrch. Hněv rolníků opadl.
Měli-by ovšem důvod k protestům i v případě, že by si zvýšení dotací na zemědělskou produkci nevymohli?
Fakta jsou následující: Jestliže letos dostali rolníci přes třicet miliard korun na podporách, příští rok slíbená částka už přesahuje čtyřicet miliard.
Vztaženo na zhruba čtyři milióny hektarů zemědělské půdy v Česku (dotace se vyplácejí na plochu o něco menší, jsou tedy ještě vydatnější), vychází dotace na jeden hektar deset tisíc korun. Pokud má podnik třeba dvě stě hektarů, dostane jeho majitel (nikoliv zaměstnanci) dva milióny korun dotace. Za to, že je zemědělec.
Špatně si rolníci nevedli ani dosud. Evropský statistický úřad Eurostat vyčíslil, že po rozšíření unie si z celé pětadvacítky nejvíce polepšili právě čeští zemědělci. Jejich příjmy stouply více než dvojnásobně, přesně o 108 procent.
Domácím zemědělcům se podařilo i to, o čem například potravináři jenom sní: prodávají svoji produkci za stejné ceny, jako jejich kolegové v západní Evropě. Někde, například u mléka, mají ceny dokonce o něco vyšší.
Proti těmto kladům mohou zemědělci stavět dva argumenty.
Jednak mají všichni noví členové unie o něco nižší dotace na agrární produkci, než jejich kolegové z patnáctky. Vyrovnají se až v roce 2013. Toto znevýhodnění však přinejmenším kompenzuje fakt, že na rozdíl od západoevropských farmářů zase vydávají několikanásobně méně za pronájem nebo nákup půdy. A platí také několikanásobně nižší mzdy svým zaměstnancům.
Za druhé si pěstitelé stěžují, že letos výrazně klesly ceny obilí, především kvůli loňské nadúrodě.
V této souvislosti je na místě zopakovat, za jaký typ dotací se rolníci chystali demonstrovat. Ne za dotace na ekologii nebo péči o krajinu, ale za přímé platby, jež slouží k podpoře větší produkce.