Stát mírní ptačí paniku

Česko zůstává jednou z mála evropských zemí, které kvůli ptačí chřipce ještě nezakázaly venkovní chov drůbeže.
Veterináři zatím k tomuto razantnímu kroku nevidí důvod a včera naopak mírnili paniku kolem této nemoci. Riziko, že se ptačí chřipka dostane do republiky, je podle nich stále nízké, ačkoli se objevila už i na západě Německa - zatím nejblíže u českých hranic. Uhynulí vodní ptáci nalezení v jezeře ve spolkové zemi Porýní-Falc sice byli infikováni chřipkovým virem, zahynuli ovšem na otravu.
Přítomnost vysoce patogenního viru H5N1, který může být smrtelný i pro člověka, potvrdilo Chorvatsko, kde byla choroba zjištěna u mrtvých labutí. Pro člověka neškodný typ viru odhalily laboratorní testy u některých ptáků, kteří zahynuli v karanténě ve Velké Británii. Na stejném místě zahynul i papoušek dovezený ze Surinami, ten byl ovšem nakažen virem H5N1.
Francie ohlásila, že její občan na ostrově Réunion v Indickém oceáně onemocněl chřipkou způsobenou právě zmíněným virem.

(Ne)zakázané volné chovy
Pod tlakem těchto případů ptačí chřipky už zakázalo venkovní chovy drůbeže Německo, Rakousko či Švýcarsko. Ve Francii platí stejné opatření asi na čtvrtině území, podél tras tažných ptáků.
Zdeněk Semrád, vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy, uvedl, že stejný krok zatím v Česku není třeba z několika důvodů. V republice nebyl objeven ani "měkký" vir ptačí chřipky, přenos choroby tažnými ptáky do Česka je navíc málo pravděpodobný.
Například z dunajské delty, kde se ptačí chřipka vyskytla, do Česka teď tažní ptáci nelétají. Nakažené zvíře by ani cestu nepřežilo.
"Pták nakažený smrtelným virem by tak dlouhou cestu nezvládl," potvrdila tajemnice České společnosti ornitologické Lucie Hošková. Uvedla, že třeba havrani, kteří ani nepatří do rizikové skupiny, letí do zimoviště až týden.
V Česku je podle Zdeňka Semráda čtyřiačtyřicet venkovních chovů rozptýlených rovnoměrně po celé zemi. Jedenáct z nich ani nemůže drůbež na delší dobu uzavřít, protože k tomu nemá podmínky - jde například o ekologické zemědělce nebo chovatele divokých druhů.
"Nechceme chovatelům zbytečně způsobovat jakékoli ztráty," zdůraznil Semrád.

Pozor na drobné chovatele
Českomoravská drůbežářská unie včera přesto vyzvala státní úřady, aby zakázaly venkovní chovy drůbeže. Tvrdí, že potenciální hrozbou jsou drobní chovatelé slepic, kteří nejsou pod tak důkladnou kontrolou jako velké chovy a od nichž by se případně mohla ptačí chřipka rozšířit. Soukromí chovatelé přitom podle unie jednoznačně upřednostňují volný výběh, což zvyšuje riziko kontaktu s volně žijícími ptáky.
"Hájíme velké chovatele," řekla tajemnice unie Vlasta Lukšanová. Uvedla, že v Česku je chov drůbeže nebývale rozšířen. Od drobných chovatelů pochází až pětačtyřicet procent konzumních vajec.