Vyjádření MŽP k ptačí chřipce

Ptačí chřipka představuje nebezpečí především pro velkochovy drůbeže [1], byla prokázána i u volně žijících zpravidla vodních ptáků. Největší riziko představuje vysoce patogenní kmen H5N1. K nákaze lidí tímto kmenem sice došlo, ale jedná se o ojedinělé případy, kdy se tyto osoby dostávaly do velmi úzkého kontaktu s domácí drůbeží. Volně žijící ptáci pro člověka v tomto ohledu nepředstavují takové riziko. Neexistuje totiž žádný důkaz o tom, že by se ptačí chřipka přenesla z volně žijícího ptáka na člověka.

V České republice se objevily zprávy o ničení hnízd vlaštovek a jiřiček. Tyto druhy ptáků ale nejsou rizikové, mimo jiné i proto, že zimují v Africe, kde se ptačí chřipka dosud neobjevila. Zákonem o ochraně přírody a krajiny je ovšem zakázáno  úmyslně poškozovat, ničit nebo odstraňovat hnízda  všech druhů volně žijících ptáků, jedná-li se o hnízda funkční nebo o hnízda opakovaně využívaná. Dále je zakázán odchyt a usmrcování volně žijících ptáků jakýmkoliv způsobem, nejedná-li se o lov v souladu se zákonem o myslivosti. Porušení těchto ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny může být klasifikováno jako přestupek, za který lze udělit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za určitých okolností se jedná přímo o trestný čin, za který může být udělen i trest odnětí svobody až na osm let.

S cílem vytipovat rizikové oblasti v ČR připravuje Ministerstvo životního prostředí seznam oblastí, kde se shromažďuje velké množství volně žijících ptáků, zejména vodních. Určovány jsou také migrační trasy tažných ptáků. Jde však o preventivní opatření, které není vyvoláno žádnými vědeckými či epidemiologickými poznatky o výskytu viru H5N1.

Dosud není znám přesný mechanismus přenosu viru mezi ptáky. Migrace vodního ptactva je pouze jedním z několika možných způsobů rozšíření ptačí chřipky, neboť všichni volně žijící ptáci, ze kterých byl virus izolován, byli nemocní nebo uhynulí, takže nemohli virus přenést na velké vzdálenosti. Je řada důkazů o tom, že virus byl přenesen z drůbeže na volně žijící ptáky, pokud sdílejí stejné prostředí, nikoliv naopak. Významnější roli při šíření ptačí chřipky hraje spíše obchod s živými ptáky (velmi významným zdrojem rozšíření nákazy v jihovýchodní Asii bylo pašování drůbeže) a jakýkoliv dovoz ptáků nebo jejich částí ze zemí, kde se virus vyskytuje, je zakázán.

Poznámky:

[1] Vysoce patogenní kmen ptačí chřipky H5N1, který je přenosný na člověka, byl v poslední době potvrzen v Chorvatsku, Rumunsku, Turecku či Rusku  a dokonce u papouška dovezeného do Velké Británie. V místech nákazy byly vybity tisíce ptáků. V některých zemích byly zakázány venkovní chovy drůbeže.

Další informace:

http://www.birdlife.cz

http://www.birdlife.org