Nový hit investorů: širé lány

Rok 2006 bude rokem agrárních surovin. "Jisté je, že k základnímu poslání zemědělství, kterým je zajištění výživy obyvatel, přibude i rostoucí zájem o řadu produktů. Například pro energetiku," tvrdí Jim Rogers, investor, který v roce 1970 založil spolu se světoznámým spekulantem Georgem Sorosem investiční fond Quantum. Podle něj je agrární sektor "nejlepším investičním cílem", protože byl až dosud podhodnocený.
Teď vidí analytici dlouhodobý růstový trend. "Agrární sektor je hnaný dvěma motory," uvádí například pro agenturu Bloomberg Christopher Wyke z londýnské makléřské firmy Schroders. Zmiňuje především růst počtu obyvatelstva planety a zvyšování poptávky z Číny v segmentu výživy. V průmyslovém využití jde zejména o cukr a bavlnu. Cukr pro výrobu alternativních pohonných hmot, což platí hlavně pro jednoho z největších pěstitelů cukrové třtiny na světě - Brazílii. Pro bavlnu to platí proto, že růst cen ropy zvyšuje i ceny umělých vláken, což povzbuzuje poptávku po přírodní surovině.

Růst cen bude pokračovat
Za pravdu dávají pozorovatelům trhů i výsledky loňského roku. Na trhu s přírodním kaučukem, ale také s obilninami začíná být situace poměrně napjatá. Loni vedl ve zdražování surový cukr, který podražil o 62,4 procenta. Obdobný pohyb lze pozorovat u většiny agrárních produktů.
"Bavlna se držela při loňském zdražování spíše při zemi, protože prodejci vrhali na trh zásoby z předchozích úrod. Ty jsou už vyčerpané," připomněl list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Ekonomický deník Handelsblatt si klade otázku: "Neocitnou se rolníci už brzo v postavení, ve kterém jsou dnes arabští ropní šejkové?" Jisté je zatím pouze to, že vzhledem k rostoucím cenám ropy, které už zřejmě v budoucnosti neklesnou, začínají být velké ropné i energetické firmy zvědavé na potenciál polí, lesů, i stájí. Jejich heslo zní: biomasa.
Přesto je zemědělství v této výseči trhu teprve na začátku skutečného rozkvětu. "Biomasa je skutečným všeumělcem," tvrdí třeba Josef Auer z výzkumného oddělení Deutsche Bank. "Hodí se nejen k výrobě energie spalováním, ale také se z ní dají dělat alternativní pohonné hmoty," vysvětlil. I on je přesvědčen, že bez ohledu na stupeň využití pro tyto účely, ceny agrárních surovin budou pokračovat v trendu nastoupeném už loni.
Takzvané "softs" až dosud silně pokulhávaly za průmyslovými a energetickými surovinami. "Teď dobíhají na nové - a vyšší pozice," míní Michael Swanson, ekonom společnosti Wels Fargo&Co v Mineapolisu.
Dá se to doložit i čísly. Loni se ve srovnání s rokem 2001 zdvojnásobil přítok peněz do fondů zaměřených na agrární komodity. Swanson ve shodě s dalšími analytiky očekává, že letos se zvýší příliv kapitálu do komoditních fondů zaměřených na agrární produkty o 38 procent. To znamená, že by takové fondy mohly získat kolem 138 miliard dolarů.

Otazníky visí nad výživou
Zatímco si obilí, cukr, ale také sláma či chlévská mrva hledají cestu na trh s energetickými surovinami a mluvit o megatrendu v tomto směru je ještě předčasné, roste evidentně váha zemědělských surovin v jejich klasickém poslání. Tedy ve výživě.
Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) vychází ve své poslední studii z toho, že se počet obyvatel naší planety zvýší z nynějších zhruba šesti miliard lidí na 8,3 miliardy v roce 2030. A ti budou chtít jíst. Přitom už dnes žije přibližně čtvrtina obyvatel Země pod hranicí bídy, a velká část z nich vykazuje všechny znaky podvýživy.
Plocha zemědělsky využitelné půdy se přitom nemění. Prakticky stejná rozloha musí uživit stále větší počet lidí.
"Orná půda se stává vzácností," upozorňuje Dieter Rentschler, šéf fondu Aquila Capital, který se zaměřuje na alternativní investování.
Na druhé straně ale připouští, že biotechnologie a účinnější agrotechnologie podstatně zvýší produktivitu. "I to je důvod, proč svým klientům radíme investovat alternativně, a v tomto případě právě do zemědělství," vysvětluje Rentschler.
Světové ekonomické fórum si v tomto směru není tak jisté. "Určité převisy poptávky nad nabídkou se dají čekat, byť do roku 2030 nevidíme hrozbu hladomoru," zaznělo na loňském diskusním panelu k boji s bídou ve světě v Davosu.

Co udělá změna klimatu?
Chybou dosavadních výhledů a prognóz je, že zatím nepočítají s vlivem změny klimatu. Klimatologové varují, že se změny přesouvají z pásma úvah do polohy reálné hrozby.
Němečtí vědci si všimli, že Golfský proud, který ovlivňuje klima ve velké části západní a severní Evropy, mění svou trasu. Pokud by se tyto změny prokázaly a byly trvalé, mohla by změna toku Golfského proudu změnit střední Evropu v prostor, ve kterém by se střídala vedra s přívalovými dešti. A severní Evropa by přišla o své "dálkové topení".
Ostatně, k něčemu podobnému už došlo. Jev s něžným názvem El Niňo trápí zemědělce i rybáře v Latinské Americe. I u jeho původu byla změna v mořských proudech.

Čína a Indie mění zvyky
Konzumní chování 1,3 miliardy Číňanů se v posledních letech hodně mění. S růstem životní úrovně roste poptávka po kvalitních potravinách. To vedlo k tomu, že říše středu už přes dva roky dováží potraviny, ačkoli je dříve vyvážela.
To vysvětluje, proč emisaři z Pekingu nakupují v zahraničí nejen doly a ložiska ropy, ale také farmy, ornou půdu či lesy v Latinské Americe.
V obdobné situaci je také Indie. Ovšem ta má potenciál půdy. Jen zemědělství je nevýkonné. Rolníci jsou chudí a nemají na moderní stroje ani hnojiva.